Čeští vědci chtějí, aby stát chránil noční oblohu

O problémech se světelným znečištěním budou 5. ledna jednat s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem (ANO) čeští astronomové. Oznámil to mluvčí Astronomického ústavu Akademie věd Pavel Suchan.

Světelný smog nejen zásadním způsobem zhoršuje podmínky pro pozorování vesmíru, ale negativně ovlivňuje i život lidí, přírodu a ekonomiku. O schůzku požádali sami vědci, tvrdí, že stát nemá ochranu nočního prostředí a světelné znečištění systémově začleněny do ochrany přírody. Chtějí proto nabídnout odbornou pomoc.

Ve světlem znečištěném prostředí žije až 80 procent světové populace, uvedla v nové studii Mezinárodní asociace pro tmavou oblohu (IDA). Potýká se s ním i Česko, nejvyšší koncentrace světelného smogu jsou v Praze, Brně, Ostravě a Liberci. Naopak nejméně jsou světelně znečištěny lokality na Šumavě, v Beskydech, v Jizerských horách, v Podyjí nebo v Českém Švýcarsku.

„V poslední době se u nás proti světelnému znečištění hodně dělá, ale je to bohužel nesystémové. V současné době například zpracováváme žádosti o měření a posudky ze Správy Chráněné krajinné oblasti Brdy nebo Správy Národního parku Podyjí. Zájem je ze strany jednotlivých útvarů ochrany přírody čím dál větší,“ uvedl Suchan, který je zároveň předsedou odborné skupiny České astronomické společnosti pro tmavou oblohu.

Na tmavé obloze se nedá vydělat

Mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková potvrdila, že problematika světelného znečištění není na evropské úrovni dostatečně právně vyřešena. „Proto budeme na schůzce společně hledat možné cesty, jak tuto oblast legislativně postihnout,“ dodala. Připomněla, že ministerstvo se v minulosti podílelo na řešení problému světelného znečištění z polské oblasti Turów, které způsobovaly polské skleníky na pěstování zeleniny.

Vědci chtějí podle Suchana informovat Brabce o současné situaci ve výzkumu světelného znečištění, faktické ochraně před ním a zájmu o řešení, který dávají najevo mnohé instituce a městské samosprávy.

Světelný smog je v Česku rozšířený a podle odborníků již není možné spatřit přírodně tmavou oblohu, světlo se totiž rozptyluje až desítky kilometrů od velkých měst. Negativně ke znečištění přispívá i osvětlení památek, pouliční lampy a v těchto týdnech také světelné vánoční dekorace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřel uznávaný fyzikální chemik Pavel Jungwirth

Zemřel mezinárodně uznávaný fyzikální chemik a popularizátor vědy Pavel Jungwirth, bylo mu 60 let. Ústav organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd, kde působil, uvedl, že tragicky zahynul ve čtvrtek 23. července. Upřímnou soustrast pozůstalým vyjádřila jeho alma mater Univerzita Karlova, na Jungwirtha jako na špičkového vědce a skvělého člověka vzpomínali na sociálních sítích také mnozí jeho kolegové, studenti a přátelé.
26. 7. 2026Aktualizováno26. 7. 2026

Rusko-americká posádka po osmi měsících na ISS přistála v Kazachstánu

Po osmi měsících na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) dva ruští kosmonauti a jeden americký astronaut bezpečně přistáli v kazašské stepi, informují tiskové agentury. Rusové Sergej Kuď-Sverčkov a Sergej Mikajev spolu s Američanem Chrisem Williamsem hladce přistáli pomocí padáků v lodi Sojuz MS-28 jihovýchodně od kazachstánského města Žezkazgan.
26. 7. 2026

Šaman od Stonehenge byl ve skutečnosti kovářka. Analýza DNA přepsala známý nález

Mohyla šamana objevená jen šestnáct kilometrů od Stonehenge, patří už dvě stě let k nejslavnějším archeologickým objevům Velké Británie. Nová analýza ale odhalila, že v ní nebyl uložen šaman. A dokonce ani muž.
26. 7. 2026

Astrofyzici zřejmě rozlouskli záhadu podivných rudých teček z počátku času

Před třemi lety se podařilo Vesmírnému dalekohledu Jamese Webba podívat do tak velké vzdálenosti, že v podstatě pozoroval dobu jen asi 600 milionů let po vzniku vesmíru, tedy relativně krátce po Velkém třesku.
25. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.