Bezpříznakové děti mohou přenášet malárii zpět na komáry, ukázal výzkum

Nová studie naznačila, že asymptomatické děti infikované malárií mohou působit jako superpřenašeči, kteří nakazí celá hejna komárů. Podle vědců se jedná o znepokojivé zjištění. Hrozí totiž, že v místech, kde se nyní podařilo dostat nemoc pod kontrolu, se v případě ústupu od přísných preventivních opatření malárie opět rozšíří. Práce byla zveřejněna na stránkách Live Science.

Výzkum, který byl představený na letošním výročním zasedání Americké společnosti pro tropicku medicínu a hygienu (ASTMH), uskutečnili vědci v Ugandě.

Experti  během něj po dobu dvou let sledovali 531 dětí a dospělých z 80 domácností. Celkem v daném časovém úseku zaznamenali 148 pozitivních testů na malárii – 38 příznakových a 110 asymptomatických. Jejich krví pak krmili komáry.

Výsledky ukázaly, že lidé s příznaky stáli pouze za méně než procentem infikovaných komárů. Největší šiřitelé nemoci přitom byly asymptomatické děti ve věku od pěti do 15 let.

Některé z nich přitom vědci označili za takzvané superpřenašeče – to znamená, že nakazily mnohem větší počet komárů než jejich vrstevníci. Celkem čtyři takové děti stály za více než 60 procenty infikovaných komárů. Dvě z nich byly ve školním věku, zbylým superpřenašečům byly tři a čtyři roky. 

Samy tyto děti přitom nikdy příznaky nemoci nevykazovaly a nadále vedly běžný život. „Nějakým způsobem se všemi těmito parazity fungovaly,“ poznamenala hlavní autorka studie  Chiara Andolinová z nizozemské Radboud University.

Nutnost dodržovat preventivní opatření

V současnosti je v místech, kde vědci studii uskutečnili, malárie pod kontrolou. Pokud by však místní začali prevenci podceňovat, hrozilo by, že asymptomatické děti opětovné rozšíření nemoci podnítí.

„Aby se zabránilo opětovnému zvýšení případů malárie, měla by opatření zacílit právě na děti školního věku,“ uvedl další z autorů výzkumu Teun Bousema, který rovněž působí na Radboud University.

Bezpříznakové infekce podle Bousemy tvoří nejméně 80 procent všech případů malárie zjištěných komplexním testováním v oblastech, kde se nemoc pravidelně vyskytuje. Nejčastěji se podle vědců nemoc obejde bez příznaků právě u školáků. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 1 hhodinou

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 23 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026
Načítání...