Zpravodaj ČT Karas: V očích běžných Rusů je Putin moderní člověk, který postavil zemi na nohy

Nahrávám video

Běžní Rusové vnímají prezidenta Vladimira Putina jako moderního člověka, který dokázal Rusko postavit sociálně, politicky i ekonomiky na nohy. V pořadu Interview ČT24 to uvedl novinář Miroslav Karas, který se příští rok vrací po roce a čtvrt jako zpravodaj ČT do Ruska. Západní sankce podle něj Putinovy stoupence stmelily – šéfa Kremlu obdivují za to, že neustoupil tlaku Západu a dokázal se postarat o svůj národ.

Karas, který teď strávil rok jako zpravodaj ČT v Polsku, překvapení nečeká. „Vracím se do Ruska, kde působí stejná vláda, kde působí stejný prezident a kde jsou stejné problémy jako poslední roky. Je to více méně stejné Rusko,“ podotkl novinář.

Jednou z největších událostí nadcházejícího roku bude bezpochyby volba prezidenta. Šéf Kremlu oficiálně oznámil svou kandidaturu relativně nedávno. Během tradiční tiskové konference sdělil, že se bude ucházet o prezidentský post z pozice nezávislého kandidáta, ovšem spoléhá na podporu stran včetně spřízněného Jednotného Ruska.

Podle Karase je situace jasná – otázkou zůstává pouze to, jak velkou bude mít Putin převahu. „Velmi reálný odhad je, že k volbám půjde něco málo přes polovinu lidí, Putinova podpora bude oscilovat kolem 65 procent. Ostatní kandidáti budou paběrkovat, pokud někdo dosáhne pěti, možná deseti procent, tak se bude považovat za velmi úspěšného politika,“ míní zpravodaj.

Putin k výhře nepotřebuje volební štáb, spoty ani debaty. „V očích ruských voličů je považován za nového Rusa. Gorbačova obviňují z rozpadu Sovětského svazu, Putinův předchůdce Jelcin nebyl příliš oblíbený. Putin považuje rozpad (SSSR) za jednu z nejhorších událostí, které potkaly ruský lid. Je to v očích běžných Rusů moderní člověk, který se dokáže postavit za svou zem, mluví srozumitelně a navrátil Rusům pocit hrdosti na svou zemi,“ vysvětluje Karas velkou oblibu, jíž se prezident těší v ruské společnosti.

Opozice bude mít o 50 procent méně než Putin, myslí si Karas

Ruská opozice je podle něj roztříštěná. Kandidovat nemůže její lídr Alexej Navalnyj, který o to chtěl usilovat, byl ale odsouzen za zpronevěru. Do boje půjde moderátorka nezávislé televizní stanice Dožď Xenija Sobčaková, podle Karase je ale jasné, že rozdíl mezi Putinem a jeho protivníky bude kolem 50 procent.

Rusové oceňují, že mají vůdce, který mluví velmi tvrdým a někdy i ostrým jazykem vůči Západu, a to se jim líbí.
Miroslav Karas
zpravodaj ČT

Zpravodaj hovořil v Interview ČT24 rovněž o důsledcích západních sankcí, které podle něj ruskou společnost netrápí. „Běžný Rus si pamatuje, co bylo špatně – jak bylo za války, jak bylo v období Sovětského svazu, kdy nebyl všeho dostatek. Když se budete v Rusku bavit s běžnými lidmi, tak vám řeknou, že vydrží všechno,“ poznamenal Karas.

Moskva v reakci zavedla protiopatření, jež se týkají hlavně dovozu potravin. Rusové pak začali dovážet z jiných zemí, jako je Egypt či Latinská Amerika. „Není tam nedostatek zboží, je jiné a pochází odjinud, jen nemá nálepku zemí, které na trh nesmějí,“ uvedl novinář.

Sám Putin nedávno připustil, že sankce měly na ruskou ekonomiku vliv, ale hospodářství se podle něj už z šoku oklepalo. V popularitě to prezidentovi neuškodilo. „Sankce stmelily lidi, kteří Putina podporují, protože ukázal, že nepodlehne nátlaku sankcí a dokáže se o národ postarat,“ podotkl Karas.

Sankce ale podle něj mají politický smysl vzhledem k ruskému angažmá v konfliktech, jako je ten na Ukrajině. „Rusko získalo Krym způsobem, který neodpovídá běžným standardům naší civilizace, respektive naší části světa. Krym anektovalo, okupuje ho, poslalo tam vojáky, k nimž se nedokázalo přiznat a po několika měsících byli odměněni řády a medailemi,“ připomněl Karas.

O mrtvých ruských vojácích se nyní nesmí mluvit a rodinám obětí je vyhrožováno. „(V Donbasu) je několik set kilometrů nekontrolované hranice mezi Ukrajinou a Ruskem, přes niž může procházet a projíždět kdokoli. Sám jsem byl svědkem, když jsem byl na ruské i ukrajinské straně hranice,“ prohlásil Karas. Představitelé samozvaných republik navíc jezdí na konzultace do Moskvy, doplnil zpravodaj.

Občas to vypadá jako ping pong, říká novinář o vztahu Putin–Trump

Pokud jde o vztah ruského prezidenta se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem, Karas si myslí, že se ještě nevyjasnil a občas připomíná ping pong. Novinář nabyl dojmu, že oba státníci mluví spíš jen pro své publikum a navzájem se neposlouchají.

„Mnohdy sledujeme rozporuplné zprávy, které přicházejí jak z Kremlu, tak z Bílého domu. Jeden den mluví o tom, že je vše na dobré cestě a druhý den, že ne. Myslím, že vztahy se po nástupu Trumpa nijak dramaticky ani nezlepšily, ani nezhoršily. Asi je pravda, že Putin očekával větší vstřícnost od Trumpa, kterého v kampani jasně podporoval,“ podotkl Karas.

Ruský prezident ale nadále odmítá, že by jeho země zasahovala do loňských amerických prezidentských voleb, jak tvrdí americké tajné služby. Podle něj jde o samé lži.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump chce obnovit žalobu proti Clintonové. Obrátil se na Nejvyšší soud USA

Americký prezident Donald Trump v pátek požádal Nejvyšší soud USA o obnovení žaloby proti své soupeřce z prezidentských voleb v roce 2016 Hillary Clintonové. Demokratickou kandidátku viní ze spiknutí s cílem poškodit jeho volební kampaň šířením tvrzení o jejím napojení na Rusko. Soudy však žalobu již dříve zamítly a Trumpovi a jeho právní zástupkyni nařídily uhradit téměř milion dolarů (22 milionů korun) na nákladech řízení kvůli podání neopodstatněné žaloby. Informovala o tom agentura Reuters.
02:27AktualizovánoPrávě teď‌‌

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Rusové zabíjeli v Ivano-Frankivsku a Záporoží. Moskevská letiště omezila provoz

Ruská armáda v pátek ráno podnikla šest úderů na Záporoží a zasáhla obytnou čtvrť. Jeden muž zemřel, informoval úřadující šéf regionální vojenské správy Mychajlo Semikin. Jeden člověk zahynul také při ruském útoku v Ivano-Frankivsku v západní části Ukrajiny a v Dněpropetrovské oblasti. Drony druhou noc po sobě zasáhly datové centrum největší ruské technologické společnosti Jandeks (Yandex). V pátek Moskvou zněly výbuchy, kvůli útokům dronů a balónů všechna čtyři moskevská letiště omezila provoz, což se dotklo i letu vládce Vladimira Putina.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Panamu zasáhlo silné zemětřesení, několik států varuje před tsunami

Jižní pobřeží středoamerické Panamy v pátek zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 magnituda, uvedla podle agentury Reuters americká geologická služba (USGS). Podle ní následovaly dva další otřesy o síle 5,8 a 5,5. USGS už vydala varování před možnými nebezpečnými tsunami podél pobřeží několika zemí od Mexika po Kolumbii, které by mohly vznikat v následujících hodinách. Prezident vyzval obyvatele ke klidu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoAmerická firma v Miláně vykořisťovala stovky dělníků, odškodní je

Americká firma Caddell čtvrtým rokem staví budovu nového amerického konzulátu v Miláně. Velký komplex má být hotový v roce 2028, podle italských úřadů ale při práci společnost zneužívala zahraniční dělníky z Indie, Nigérie, Keni a Bangladéše. Vyplácela jim v přepočtu jen kolem čtyřiceti korun za hodinu, neplatila za přesčasy, přestože pracovali až deset hodin denně šest dnů v týdnu, a strhávala peníze za ubytování. Nyní souhlasila s mimosoudním vyrovnáním. Každý z téměř pěti set pracovníků tak dostane v průměru milion korun. Podle úřadů jde o největší případ vykořisťování levné pracovní síly v Evropě.
před 4 hhodinami

Vojenská poprava střelce z Fort Hoodu bude přenášena živě, oznámil Pentagon

Poprava zastřelením někdejšího armádního psychiatra Nidala Hasana, který v roce 2009 zabil na základně v Texasu třináct lidí a dalších 32 zranil, bude přenášena živě, informovala s odvoláním na vyjádření Pentagonu agentura AP. Podle ní jde o překvapivou informaci vzhledem k tomu, že jde o první vojenskou popravu ve Spojených státech za více než 65 let. Ministr obrany Pete Hegseth už dříve řekl, že poprava má být veřejná.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Zadrželi a vyhostili „Rybara“. Zakladatele ruského projektu našla policie v Černé Hoře

Policie v Černé Hoře v pátek zadržela zakladatele ruského projektu Rybar Michaila Zvinčuka a jeho spolupracovníky. Následně je během dne úřady vyhostily ze země. Jejich platforma podporuje ruskou invazi na Ukrajinu a má blízko k ministerstvu obrany v Moskvě. Informoval o tom černohorský portál Vijesti a zprávu pak potvrdil černohorský premiér Milojko Spajić.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Veřejnou popravu jsem poprvé musela sledovat asi v devíti letech, říká uprchlice z KLDR

Lidská práva v Severní Koreji se v poslední dekádě v mnoha ohledech zhoršila, uvádí zpráva OSN, která vyzývá k vyšetřování a potrestání odpovědných představitelů. Upozorňuje na pracovní tábory, popravy a vyšší dohled nad obyvateli. Pchjongjang se proti závěrům ostře ohradil. Česká televize mluvila o situaci v KLDR s uprchlicí a aktivistkou Undžu Kim.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.