Výměna policejního prezidenta či řešení migrace silou. Fico ohlásil první kroky své případné vlády

Jestliže bude Smer–SD ve vládě, první dvě pozice, které čeká výměna, jsou policejní prezident a speciální prokurátor, prohlásil předseda vítězné strany slovenských parlamentních voleb Robert Fico. Šéfem slovenské policie je v současnosti Štefan Hamran, úřad speciálního prokurátora zastává Daniel Lipšic. Dalším z prvních rozhodnutí nového slovenského kabinetu, pokud bude Smer jeho součástí, by bylo obnovení kontrol na zelené hranici se Slovenskem. Fico také řekl, že chce prosazovat zahájení mírových jednání v rusko-ukrajinské válce.

„Může být v čele policejního sboru Štefan Hamran, který neprošel výběrovým řízením a byl kvůli němu měněn zákon?“ táže se Fico. Stejně tak se ptal, zda v čele speciální prokuratury může být „člověk, který je pravomocně odsouzen, podvodník, který nenávidí Smer, a je bývalým politikem“. 

Šéfem slovenské policie je v současnosti Štefan Hamran, úřad speciálního prokurátora zastává Daniel Lipšic. Policie a úřad speciální prokuratury vyšetřují například různé kauzy z doby předchozího dlouholetého vládnutí Smeru-SD. Fico vyšetřování těchto případů opakovaně zpochybňoval. Podle tisku v těchto kauzách byly již odsouzeny čtyři desítky lidí a další osoby čelí stíhání.

Nahrávám video

Migrace

K řešení nelegální migrace je podle Fica třeba použít sílu. Jedno z prvních rozhodnutí nové slovenské vlády, pokud se jeho strana stane součástí vládní koalice, bude dle Fica obnovení kontrol na zelené hranici s Maďarskem. Slovensko je pro migranty tranzitní zemí při jejich snaze dostat se do západní Evropy.

Fico rovněž sdělil, že zahraničně-politická orientace Slovenska se nebude měnit. „Nelíbí se mi, že Evropská unie nemá na některé věci vlastní názor, že je ve vleku Spojených států. Nelíbí se nám, že Evropská unie není mírový projekt,“ prohlásil zároveň.

Smer-SD nadále odmítá vojenskou pomoc Ukrajině. „Neměníme nic na tom, že jsme připraveni Ukrajině pomáhat humanitárně, při obnově samotného státu, ale náš názor na vyzbrojování Ukrajiny znáte,“ uvedl. Dodal, že strana chce prosazovat zahájení mírových jednání ohledně konfliktu na Ukrajině, která se od loňského února brání ruské agresi. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 34 osob utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 21 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 10 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Evropský pohled