Francouzský parlament schválil prodloužení výjimečného stavu v zemi o tři měsíce, jak to žádala vláda. Opatření, které je trnem v oku ochráncům lidských práv, platí od listopadových atentátů v Paříži a mělo skončit 26. února. Dolní komora parlamentu, Národní shromáždění, potvrdila jeho prodloužení do 26. května. Senát tak učinil už začátkem února.
Vláda návrh zdůvodnila přetrvávající teroristickou hrozbou v zemi. „Musím konstatovat, že několik měsíců po teroristických útocích z 13. listopadu toto nebezpečí nezmizelo,“ řekl zákonodárcům začátkem měsíce francouzský ministr vnitra Bernard Cazeneuve.
Na základě výjimečného stavu ve Francii může kupříkladu policie i bez soudního povolení provádět ve dne i v noci razie či zabavovat i legálně pořízené zbraně. Úřady mohou dále nařizovat domácí vězení a zakazovat radikální organizace, mazat webové stránky nebo rušit veřejná shromáždění.
Od atentátů, při nichž džihádisté povraždili 130 lidí, hlídkují také v ulicích francouzských měst vedle policistů i silně ozbrojení vojáci.
„Bezprostřední ohrožení, které ospravedlňuje výjimečný stav, nezmizelo. Trvá hrozba terorismu a riziko atentátů. Francie se v zahraničí stále zapojuje do vojenských operací, při kterých se útočí na základny, odkud se připravují teroristické operace (v Evropě),“ uvedla v prohlášení Státní rada, francouzská obdoba ústavního soudu v jiných zemích.
Ochránci lidských práv vidí v podmínkách výjimečného stavu ohrožení demokracie. Své znepokojení již několikrát sdělilo Paříži i vedení Rady Evropy. Francouzská Liga pro lidská práva začátkem roku požádala nejvyšší právní autoritu v zemi, aby se výjimečný stav zrušil, nebo aspoň omezil. Státní rada to ale odmítla.
