Výbor zveřejnil důkazy proti Johnsonovi v otázce výpovědí o aféře Partygate

Nahrávám video

Imunitní výbor britského parlamentu zveřejnil dokument s důkazy, které má proti bývalému konzervativnímu premiérovi Borisovi Johnsonovi v aféře kolem večírků v době covidových uzávěr a jeho následných výpovědí v parlamentu. Jde o více než sto stran výpovědí svědků, fotografií i dokumentů. Poslanci zjišťují, zda Johnson vědomě klamal parlament. Johnson před výborem začal vypovídat ve středu odpoledne. Zopakoval, že nelhal vědomě. Hrozí mu, že přijde o poslanecký mandát.

Celkem šestnácti večírky a dalšími setkáními, které se konaly koncem roku 2020 a v první polovině roku 2021, se už zabývalo nezávislé vyšetřování úřednice Sue Grayové a později i policie. Pokutu za účast na nich dostalo celkem 83 lidí, včetně bývalého premiéra.

Obsahem středečního veřejného jednání není otázka, zda Johnson porušil vládní nařízení o omezení setkávání lidí v době pandemie covidu-19, ale zda vědomě obelhal parlament, když tvrdil, že o porušování pravidel neměl tušení. Výbor už v úterý zveřejnil dvaapadesátistránkový dokument vypracovaný Johnsonem a jeho advokátem, který ve středu poslouží jako jádro expremiérovy obhajoby. Johnson v něm uznává, že jeho prohlášení v parlamentu byla zavádějící. Tvrdí ale, že on to v tu dobu nevěděl a jednal v dobré víře.

Ruka na srdci

Johnson ve středu zopakoval, že zákonodárcům vědomě nelhal. „Ruku na srdce, jsem tady, abych vám řekl, že jsem (Dolní sněmovně) nelhal. Když ta prohlášení byla učiněna, stalo se tak v dobré víře a na základě toho, co jsem v té době poctivě věděl a čemu jsem věřil,“ řekl na úvod slyšení.

Mezi ve středu zveřejněnými důkazy jsou například fotografie z jednotlivých setkání, konverzace prostřednictvím aplikace WhatsApp mezi zaměstnanci britského úřadu vlády, kteří debatují, jak se ke skandálu postavit, nebo výpověď tehdejšího šéfa státní správy Simona Case, který uvedl, že Johnsonovi nikdo neposkytl ujištění, že pravidla jsou dodržována, jak expremiér později tvrdil.

Jednání imunitního výboru se účastní sedm poslanců: čtyři konzervativci, dva labouristé a jeden představitel Skotské národní strany (SNP). Předsedkyní je labouristka Harriet Harmanová. Pokud se prokáže, že premiér oklamal parlament, když tvrdil, že nevěděl, že porušuje pravidla vydaná jeho vlastní vládou, může Johnsonova politická budoucnost značně utrpět, soudí britská média. Mohl by totiž přijít o poslanecký mandát.

Až středeční slyšení skončí, výbor se bude muset rozhodnout, zda chce osobně vyslechnout ještě někoho dalšího. To je podle zdrojů stanice BBC nepravděpodobné, poslanci by ale mohli požádat jinou osobu o písemnou výpověď. Závěry vyšetřování, které trvá už deset měsíců, oznámí výbor „určitě do léta, ale pravděpodobně před Velikonocemi“, píše BBC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Estonsko se chystá umožnit občanům zemí NATO zastávat funkce v oblasti národní obrany

Estonští zákonodárci navrhují změny, které by občanům jiných členských států NATO, kteří jsou členy obranné ligy, umožnily přijmout povinnosti dobrovolné vojenské služby a sloužit ve válečných funkcích, které vyžadují vojenskou hodnost.
před 44 mminutami

VideoZa Horizont: Kult osobnosti, král, či showman? Jak Trump přepisuje dějiny USA

Spojené státy slaví 250 let od vyhlášení nezávislosti. Drží se ale Amerika Donalda Trumpa vizí otců zakladatelů? V nové epizodě podcastu Za Horizont analyzuje vedoucí zahraniční redakce ČT a bývalý zpravodaj ve Washingtonu Martin Řezníček stav americké demokracie během Trumpova druhého mandátu. Jak moc hnutí MAGA přetváří pilíře země? Buduje si prezident kult osobnosti a co sleduje ostrou mezinárodní politikou? A skončí trumpismus s odchodem svého vůdce? Moderuje Barbora Maxová.
před 1 hhodinou

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 1 hhodinou

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Rusko se snaží vyvolávat napětí mezi Poláky a Ukrajinci, varuje polský ministr

Polské tajné služby se připravují na možné ruské sabotážní operace zaměřené na zvýšení napětí mezi Poláky a Ukrajinci, řekl ve středu rozhlasové stanici RMF FM ministr pověřený koordinací zpravodajských služeb Tomasz Siemoniak.
před 3 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 1943 obětí a nejméně 10 571 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
před 4 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 4 hhodinami

Írán tvrdí, že se nesetká s vyslanci USA v Dauhá, informuje Reuters

Zástupci Íránu se v nejbližších dnech nesetkají s vysoce postavenými představiteli Spojených států, kteří v úterý přiletěli na jednání do katarského Dauhá. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na íránské ministerstvo zahraničí. Katar mezitím v úterý večer uvedl, že bude pokračovat v roli prostředníka ve vyjednávání mezi USA a Íránem. Podle Reuters současná situace nesvědčí o dobrých vyhlídkách na dosažení trvalého míru mezi oběma znepřátelenými stranami.
01:28Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled