Ve Spojených státech znovu eskaluje epidemie koronaviru. Biden vyzval lidi k očkování

Epidemie koronaviru v USA opět sílí. Epicentrem je teď Florida. Stát zasažený nakažlivější delta variantou hlásí rekordní počet hospitalizovaných pacientů s covidem-19. Výjimkou nejsou ani děti, v uplynulém týdnu jich bylo na Floridě po nákaze hospitalizováno v průměru 35 denně.

Americký prezident Joe Biden nyní mluví o situaci v zemi jako o pandemii neočkovaných – po měsících, kdy se stav postupně zlepšoval, teď přišlo několik týdnů, kdy se naopak v některých regionech situace velice prudce zhoršuje.

Jde především o jih a středozápad USA. „Státy jako Missouri, Louisiana nebo Florida teď opět hlásí v některých nemocnicích plné jednotky intenzivní péče. Jde o státy, kde je podprůměrná proočkovanost, a prezident na to upozornil během svého úterního televizního projevu,“ přibližuje zpravodaj ČT v USA David Miřejovský.

Biden sám je velkým zastáncem očkování a ve vakcinaci vidí jedinou cestu, jak virus covid-19 porazit. „Proto opět vystoupil s prohlášením k národu a vyzýval lidi, aby se nechali naočkovat, že je to podle něj jediná správná cesta, co v tuto chvíli mohou udělat pro to, aby se předešlo zásadním lockdownům a opatřením na podzim a v zimě,“ uvedl Miřejovský.

V současné chvíli je v USA naočkováno alespoň jednou dávkou vakcíny přibližně sedmdesát procent dospělých, což je podle odborníků Bílého domu ale velmi malé procento na to, aby vznikla kolektivní imunita. „Tohoto milníku, sedmdesáti procent naočkovaných alespoň jednou dávkou u dospělé populace, chtěl původně prezident dosáhnout už na státní svátek 4. července, ale nepodařilo se to, tento cíl byl naplněn až o měsíc později,“ připomíná zpravodaj. 

Nahrávám video

„Pro dosažení nějaké podoby kolektivní imunity potřebujeme mít naočkovaných nejméně 80 procent populace,“ konstatuje ale Paul Offit z poradního výboru pro vakcíny při Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA).  

Biden tak lidem ve svém projevu zdůraznil, že pokud se nechají očkovat, velmi pravděpodobně se covidem nenakazí, anebo pokud ano, nebude u nich mít onemocnění vážný průběh. Ovšem v případě, že vakcinaci odmítnou, mohou očekávat neblahé následky nemoci. V USA je totiž stále mnoho lidí, i celé regiony s komunitami, které očkování z různých důvodů odmítají, dodal Miřejovský.

Při započítání lidí mladších 18 let je tak aktuálně podíl alespoň částečně naočkovaných obyvatel USA hluboko pod osmdesáti procenty, přičemž plně naočkovaná není ani polovina americké populace. V některých oblastech se pak míra proočkovanosti pohybuje jen okolo čtyřiceti procent, přičemž aktuální vývoj ukazuje, že taková úroveň při rozšíření varianty delta nestačí na odvrácení silného náporu na zdravotnictví. Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) na situaci reaguje i tím, že nově na většině amerického území doporučuje ve vnitřních prostorách nosit roušky i plně naočkovaným lidem.

Jděte z cesty, když nechcete pomáhat, vzkázal Biden guvernérům

Biden dal v úterý také najevo nespokojenost s počínáním guvernérů, kteří se při novém náporu covidu staví proti obnovování restrikcí nebo zavádění pravidel týkajících se očkování. Při vystoupení v Bílém domě uvedl, že když lídři států odmítají „udělat správnou věc“, měli by aspoň uvolnit cestu těm, kdo ji udělat chtějí. Některé státy USA jako Texas a Florida totiž přijaly opatření, která zakazují lokálním orgánům zavádět nařízení ohledně roušek nebo vakcinace.

Biden sice nejmenoval konkrétní politiky, zmínil však Texas a Floridu, na které podle něj v součtu připadá třetina všech aktuálně registrovaných nákaz v USA. Florida v pondělí ohlásila rekordních 50 997 nových infekcí, v Texasu byl přírůstek 20 004 případů, což je nejvyšší denní součet od začátku února.

Floridský guvernér Ron De Santis v úterý však trval na tom, že nošení roušek ani uzavírky podniků nařizovat nebude, ačkoli některé nemocnice už přistupují k mimořádným opatřením a hlásí větší počty pacientů s covidem-19 než v kterékoli předchozí fázi pandemie. 

Jiný republikánský guvernér, který podepsal opatření namířené proti nařizování roušek, ovšem podle deníku The New York Times (NYT) nyní mění svůj přístup. „Když se na to dívám zpětně, přál bych si, aby ten zákon neplatil,“ řekl v úterý Asa Hutchinson, který stojí v čele státu Arkansas.

I tento jižní region USA se potýká s výrazným zhoršením epidemické situace a po Louisianě a Floridě registruje třetí nejvyšší počet nových nákaz na sto tisíc obyvatel. Stát se třemi miliony obyvatel hlásí zhruba po půl roce opět více než tisíc lidí hospitalizovaných s covidem a denní počty úmrtí jsou zde nejvyšší od března. Guvernér Hutchinson ve světle nepříznivého vývoje nabádá státní zákonodárce, aby zneplatnili část zmíněného zákona, a umožnili tak školám zavést povinné zakrývání dýchacích cest před návratem žáků do tříd. 

Očkování zrychluje

Tempo vakcinace nicméně roste. Statistiky deníku The New York Times (NYT) ukazují, že zdravotníci v průměru za poslední týden aplikovali 673 tisíc dávek vakcín denně, což je sice ve srovnání s dubnovým maximem asi pětinový výkon, také to ale znamená zlepšení o více než 150 tisíc dávek denně za poslední dva týdny.

Ve snaze přivést další lidi do očkovacích center úřady v řadě amerických států přichází také s různými pobídkami nebo naopak zavádí povinnou vakcinaci pro zástupce určitých profesí. Mezitím se ale zároveň množí zprávy o lidech, kteří s očkováním otáleli a později s covidem skončili v nemocnici nebo dokonce nákazu koronavirem nepřežili. „Kdybych měla ty informace, které mám teď, nechali bychom se naočkovat,“ citoval NYT červencový facebookový příspěvek ženy, jejíž manžel a otec čtyř dětí v tu chvíli bojoval o život na jednotce intenzivní péče.

Očkovacích látek mají v tuto chvíli Spojené státy dost. A tak jich až stovky milionů kusů nyní nabízí zdarma zemím třetího světa – proto, aby bylo možné bojovat s covidem i na globální úrovni.

Milionům Američanů hrozí vystěhování z nájmu

Politici v USA musí však teď řešit i další potíže, které s covidem souvisí, i když nejsou vyloženě zdravotního charakteru. Milionům amerických rodin, které kvůli krizi způsobené pandemií nedokázaly měsíce platit nájem, hrozí totiž vystěhování. Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí udělalo však nyní nečekaný krok. Jak upřesnil Miřejovský, poté, co dříve vydalo rozhodnutí o tom, že platí moratorium na vyhoštění z nájemního bydlení, a soud ho zrušil, vyhlásilo znova nové. 

Podle něho je sice velmi pravděpodobné, že soud opět i toto rozhodnutí zruší, nicméně politici a středisko tím získají čas, aby se k lidem dostala federální pomoc. Podle nevládního výzkumného Centra pro rozpočtové a politické priority (CBPP) má totiž zpoždění při placení nájmu asi deset milionů Američanů a asi 3,6 milionu nájemníků odhaduje, že jim hrozí vystěhování do dvou měsíců, jak uvádí americký statistický úřad.

„Vyhlášení tohoto moratoria je správná věc, aby lidé zůstali doma a neshromažďovali se v místech, kde se šíří nemoc covid-19,“ zdůraznila ředitelka CDC Rochelle Walenskyová.

Nově vyhlášené moratorium je s platností do 3. října a týká se právě oblastí, kde existuje podstatné či vysoké riziko nákazy koronavirem. Pokrývá tedy území, kde žije devadesát procent americké populace, informovala agentura AP.

Původní moratorium na vyhoštění z nájemního bydlení zavedlo CDC loni v září. Argumentovalo tím, že by lidé měli zůstávat doma v izolaci namísto toho, aby se sdružovali například v nouzových ubytovnách. Nejvyšší soud však následně rozhodl, že CDC příkazem překročilo svoje pravomoci, a nařídil, aby moratorium v dosavadní podobě skončilo se začátkem srpna. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump naznačil, že USA nejspíš zablokují Hormuz a opět zasáhnou Írán

Spojené státy možná obnoví blokádu Hormuzského průlivu, prezident USA Donald Trump zároveň ve středu opět pohrozil dalšími útoky na íránskou civilní infrastrukturu, zřejmě ještě v noci na čtvrtek. Už dříve uvedl, že příměří mezi oběma zeměmi je u konce. Íránce také označil za lháře. Vyjednavači obou stran konfliktu spolu mohou hovořit, ale jen tím ztrácejí čas, míní šéf Bílého domu. USA v úterý podnikly údery na Írán, označily to za reakci na íránské útoky na tři tankery v Hormuzském průlivu. Šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová podotkla, že nové útoky USA a Íránu komplikují jednání o ukončení války.
10:37Aktualizovánopřed 5 mminutami

Česko se nebude podílet na spojenecké pomoci 70 miliard eur pro Ukrajinu, řekl Babiš

Spojenci z NATO pro letošní rok přislíbili Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 70 miliard eur (asi 1,7 bilionu korun) a stejnou částku chtějí zachovat i pro rok 2027, uvádí text závěrečné deklarace ze summitu v Ankaře. Česko se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) na pomoci podílet nebude. Dokument potvrzuje i neochvějný závazek spojeneckých zemí ke kolektivní obraně podle pátého článku Washingtonské smlouvy. Americký prezident Donald Trump podle zdroje agentury AFP na summitu uvedl, že USA chtějí zůstat v NATO.
03:25Aktualizovánopřed 11 mminutami

USA mohou licencovat výrobu střel Patriot pro Ukrajinu, řekl Trump

Spojené státy budou s Ukrajinou hovořit o možných dodávkách střel do systémů protivzdušné obrany Patriot, řekl americký prezident Donald Trump před setkáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraj summitu NATO v Ankaře. Zmínil možnost, že USA poskytnou licenci, aby střely pro Ukrajinu mohly být vyráběny v zámoří, píše agentura AP. Šéf Bílého domu také uvedl, že USA budou s Kyjevem jednat o uzavření dohody na nákup ukrajinských dronů.
před 24 mminutami

Po útoku na gymnáziu v Bavorsku je několik zraněných, píší německá média

Při středečním útoku na gymnáziu v Schongau v Bavorsku utrpěly těžká zranění nejméně dvě dívky, oznámila podle agentury DPA policie, která nevyloučila, že byli zraněni ještě další lidé. Deník Bild již dříve informoval o nejméně čtyřech těžce zraněných. Podezřelým, kterého policie zadržela na útěku, je podle médií šestnáctiletý hoch. V Bavorsku je stále školní rok, prázdniny dětem začnou v srpnu.
14:36Aktualizovánopřed 31 mminutami

Přeměna vzdušné mise NATO zpřehlední velení a zrychlí reakci, míní exšéf estonského letectva

Na summitu NATO v Ankaře se spojenečtí lídři dohodli na přeměně alianční mise Baltic Air Policing na misi protivzdušné obrany. Podle bývalého velitele estonského letectva Jaaka Tariena toto rozhodnutí především zpřehlední řetězec velení. Uvedl to v rozhovoru pro ERR.
před 1 hhodinou

Evropský satelit Sentinel-1A skončil. Zachraňoval životy, pomáhal při krizích i vědcům

V úterý oznámila evropská satelitní organizace Copernicus na svých sociálních sítích konec družic Sentinel-1A. Ta na oběžné dráze sloužila déle než dvanáct let. Původně přitom byla navržená jen na sedm let provozu.
před 1 hhodinou

Rusko zaútočilo na Kyjev, Charkov, Oděsu či Cherson. Ukrajinci zasáhli rafinerie

Rusko podle ukrajinských úřadů v úterý krátce před půlnocí znovu zaútočilo balistickými raketami na Kyjev, kde zemřela žena a zranění utrpěli dva lidé. Mrtvé po ruských útocích hlásí také Charkov a Cherson, v Oděse je desítka raněných, píše web Ukrajinska Pravda. Ukrajina podle ruského exilového webu Meduza zasáhla ruské rafinerie v Saratově a tatarstánském Nižněkamsku.
09:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusové mohou na olympiádu. MOV zrušil jejich suspendaci

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) předběžně zrušil po téměř třech letech suspendaci Ruského olympijského výboru, jeho sportovci se tak mohou zapojit do kvalifikací i kolektivních sportů pro letní hry v roce 2028 v Los Angeles. Český olympijský výbor s tímto rozhodnutím nesouhlasí, verdikt MOV s ohledem na pokračující ruskou agresi na Ukrajině zkritizoval také ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé).
10:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropský pohled