Varšavský festival uvedl premiéru dokumentu Jak Bůh hledal Karla od Klusáka a Remundy

8 minut
Studio ČT24: Dokument Jak Bůh hledal Karla ve Varšavě
Zdroj: ČT24

Filmový festival ve Varšavě uvedl premiéru nového dokumentu režisérů Víta Klusáka a Filipa Remundy – Jak bůh hledal Karla. Snímek se snaží zobrazit cestu k pochopení polské religiozity a otevírá přitom řadu kontroverzních témat vztahujících se k polské církvi a společnosti. Film, který vznikl v koprodukci České televize, se do tuzemských kin dostane začátkem příštího roku.

Dokument se podle zpravodaje ČT v Polsku Lukáše Mathého snaží vyobrazit podstatu toho, jak může být polský národ tomu českému vzdálený ve svém přístupu k religiozitě. „Klusák s Remundou zvolili při natáčení formu takzvaného performativního dokumentu,“ popisuje zpravodaj.

Při natáčení byly filmaři využity dva štáby. Zatímco první tým profesionálních dokumentaristů cestoval po Polsku a kladl otázky ohledně religiozity věřících i náboženských kritiků, druhý štáb v režii Víta Klusáka a Filipa Remundy jeho cestu sledoval a zachycoval.

„Vedle sebe se tak kladou různé scény, jež mají vyobrazit a zmapovat podstatu polské religiozity, přičemž pohled vychází poměrně kriticky. Dokument se věnuje všem kontroverzním tématům, která se vztahují k tamní religiozitě a církvi,“ tvrdí zpravodaj. Snímek se dotýká například otázek sexuálního zneužívání, umělého oplodnění, genderu, potratů a vztahu mezi státem a církví.

České publikum může překvapit masovost polského katolictví

Zpravodaj rovněž uvedl, že film divácky zapůsobí na každé publikum jinak. „Polského diváka spíše zaujme to, jak jsou témata naskládána vedle sebe. Jako celek to totiž působí velmi silně. Toho českého spíše překvapí pohled na masovost polského katolictví a silný náboženský fundamentalismus,“ popisuje Mathé.

Film se dostane do široké distribuce v Polsku na začátku příštího roku, podle Mathého se však dají předem očekávat negativní ohlasy konzervativní části polské společnosti, která je na straně tamní vládnoucí strany Právo a Spravedlnost (PiS). Snímek Jak Bůh hledal Karla naopak nejspíš nebude kritizovat polský liberální tisk, pozitivní ohlasy vzbudil i na Varšavském filmovém festivalu, řekl Mathé. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA a Ukrajina podepsaly klíčovou dohodu o nerostech

Spojené státy a Kyjev podepsaly historickou „dohodu o hospodářském partnerství“, která umožní Washingtonu přístup k ukrajinským vzácným nerostným surovinám a založení společného investičního fondu pro obnovu Ruskem napadené země. Informuje o tom CNN. Ujednání poskytne Američanům privilegovaný přístup k novým projektům zaměřeným na ukrajinské přírodní zdroje, včetně hliníku, grafitu, ropy a zemního plynu, píše Bloomberg. Kyjev by se mohl dočkat nových vojenských dodávek.
00:34Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Proměny USA za 100 dnů s Trumpem jsou výrazné, shodli se hosté Událostí, komentářů

Šéf Bílého domu Donald Trump má za sebou prvních sto dnů svého druhého prezidentského období. O tom, jak se to projevilo v ekonomice či v zahraniční politice, diskutovali v pořadu Události, komentáře za vládní strany poslanec Hayato Okamura (KDU-ČSL) a ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN), za opozici pak poslanec Jiří Kobza (SPD) a pražský zastupitel a šéf Pirátů Zdeněk Hřib. ANO ani po několika dnech od pozvání svého zástupce do debaty neposlalo. Přítomni byli také amerikanistka z Metropolitní univerzity Praha Kateřina Březinová a investiční bankéř Ondřej Jonáš. Speciální vydání pořadu moderoval Martin Řezníček.
před 6 hhodinami

Mezinárodní soudní dvůr řeší izraelskou blokádu zboží pro Gazu

Zástupci Spojených států znovu podpořili Izrael, tentokrát u Mezinárodního soudního dvora, který se na popud OSN zabývá humanitární situací v Pásmu Gazy. Ta se rapidně zhoršila od března, kdy Jeruzalém přerušil dodávky zboží do palestinské enklávy. Izrael se blokádou snaží – zatím bezvýsledně – vytvořit tlak na teroristické hnutí Hamás, aby složilo zbraně a propustilo izraelská rukojmí.
před 9 hhodinami

Grónsko po americkém tlaku posiluje vztahy s Dánskem

V Grónsku bude tento týden americká delegace jednat o investičních příležitostech. Bílý dům chce strategický ostrov s bohatými nalezišti nerostných surovin připojit ke Spojeným státům. To ale tamní vláda odmítá. Po měsících rostoucího tlaku na vlastní nezávislost se nyní snaží ostrov posílit vztahy s Dánskem, ke kterému patří. To podtrhla i návštěva krále Frederika, který do Nuuku jezdí každoročně.
před 9 hhodinami

„Ještě jste nic neviděli.“ Trump promluvil o sto dnech v prezidentské funkci

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Michiganu s projevem ke sto dnům ve funkci. Mluvil o tom, že země s ním vstupuje do „zlaté éry“, stejně jako o hospodářství, bezpečnosti nebo migraci, kterou podle něj nezvládal řešit jeho předchůdce Joe Biden s tehdejší viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Projev přišel ve chvíli, kdy Trumpova popularita podle průzkumů klesá, podotýkají média.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Identita občana měla výpadky. Způsobily potíže s on-line daňovým přiznáním

Služba Identita občana hlásila v posledních dnech chvilkové výpadky dostupnosti. V pondělí a úterý odpoledne se kvůli tomu nebylo možné jejím prostřednictvím přihlásit do portálu MOJE daně, přes který se podává elektronické daňové přiznání. Do půlnoci 29. dubna přijala Finanční správa celkem 2 240 564 přiznání, většina lidí je podává právě elektronicky. Lhůta pro podání daňového přiznání on-line končí už v pátek 2. května.
před 10 hhodinami

Lukašenko pozval do země na 150 tisíc Pákistánců, obsadit mají volná pracovní místa

Na pozvání běloruského diktátora Alexandra Lukašenka by do východoevropské země mohlo přijít až 150 tisíc Pákistánců, píše ruskojazyčná odnož Deutsche Welle. Jednalo by se o 2,5krát více pracovních migrantů, než je v Bělorusku v současné době. Země se potýká s nedostatkem pracovních sil, od roku 2020 ji opustilo na pět set tisíc obyvatel.
před 13 hhodinami

Půl století po pádu Saigonu si jizvy nesou Vietnam i USA

Před půl stoletím dobyli komunisté Saigon, čímž skončila vleklá vietnamská válka. Stát si událost připomněl vojenskou přehlídkou. Evakuovat se koncem dubna 1975 musely tisíce Američanů, jejichž země si kvůli brutálním praktikám poškodila pověst ve světě. Vietnamská společnost zůstává i po padesáti letech rozpolcená: část spojuje 30. duben s osvobozením, jiná mluví o „černém dni“. Ekonomicky Vietnam vzkvétá, jizvy však zůstávají – i v podobě statisíců tun nevybuchlých bomb.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...