V Rakousku si dál zapálí u piva. Absolutní zákaz kouření v restauracích platit nebude

Úplný zákaz kouření v restauracích, který měl v Rakousku vstoupit v platnost příští rok v květnu, nakonec nebude. Podle agentury APA se na tom shodli zástupci Rakouské lidové strany (ÖVP) a Svobodné strany Rakouska (FPÖ), které jednají o vytvoření koaliční vlády. Restaurace by měly nadále fungovat podle dosavadních pravidel.

Návrh na absolutní zákaz kouření v restauracích předložila dosluhující vláda sociálních demokratů (SPÖ) a lidovců již v roce 2015. Měl začít platit v květnu příštího roku. Před říjnovými předčasnými volbami ale chystané opatření kritizovali zástupci FPÖ, podle nichž by ohrozilo rakouskou gastronomii.

„Jsem pyšný na toto skvělé řešení v zájmu nekuřáků, kuřáků i provozovatelů restaurací,“ uvedl na Twitteru předseda FPÖ Heinz Christian Strache.

Zachovaný by měl zůstat současný stav, kdy lze kouřit v místnostech, které jsou k tomu určené a zároveň jsou oddělené od nekuřáckých prostor.

Vyjednávači ÖVP a FPÖ se podle agentury APA zároveň dohodli na větší ochraně mladistvých před kouřením. Cigarety by si napříště měli mít možnost koupit jen lidé starší 18 let. V současnosti si v Rakousku tabákové výrobky mohou kupovat už šestnáctiletí. Zakázané by mělo být v budoucnu také kouření v automobilech, pokud v nich sedí i nezletilí.

Strany vznikající koalice kvůli zrušení plánovaného absolutního zákazu kritizovala řada předních rakouských lékařů i členové opozičních stran. „Tím (budoucí) černo-modrá koalice dokazuje, že jim na zdraví lidí nezáleží,“ uvedla končící ministryně zdravotnictví za SPÖ Pamela Reniová-Wagnerová. Odvrat od absolutního zákazu označila za „zpátečnický krok“ a „retro politiku“.

Částečný zákaz kouření na veřejných místech byl v Rakousku zaveden už v roce 2009, rozsáhlý seznam výjimek ale výrazně omezil jeho účinnost. Od roku 2010 mohou provozovatelé restaurací umožnit zákazníkům kouřit jen v případě, že mají k dispozici oddělenou kuřárnu, nebo je-li jejich provozní plocha menší než 50 čtverečních metrů.

V Rakousku, které je podle statistik na třetím místě v počtu kuřáků v Evropské unii, podle místního ministerstva zdravotnictví ročně zemře na následky konzumace tabákových výrobků 13 000 lidí.

V Česku začal protikuřácký zákon, který zavedl absolutní zákaz kouření ve veřejných prostorách, platit na konci května. Minulý týden Senát nepodpořil žádné změny této normy, poslanci však změnu podle ankety ČT nevylučují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 34 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...