Anketa ČT: Zmírnění protikuřáckého zákona připouští skoro polovina poslanců

Nahrávám video

Přesně půl roku se nesmí kouřit v restauracích, barech a na dalších místech. V nové sněmovně už se chystají návrhy změn protikuřáckého zákona. Řada poslanců by navíc souhlasila s jeho zmírněním, vyplývá z ankety ČT. Zmiňují například možnost zavést kuřárny v restauracích nebo povolit malým hospodám, aby si provozovatel mohl sám určit, zda bude jeho podnik kuřácký, či nikoliv.

Vášnivé debaty na půdě Poslanecké sněmovny, které přijetí „protikuřáku“ předcházely, budou mít zřejmě pokračování. Téměř sto současných poslanců se přiklání k úpravě zákona, respektive k jeho zmírnění, a někteří dokonce k úplnému zrušení. Vyplývá to z ankety České televize mezi více než 170 poslanci.

Odpůrci současného znění zákona se rekrutují zejména z řad ODS, Pirátů a SPD. Jde tedy většinou o nové zákonodárce, kteří klíčové hlasování 9. prosince 2016 – kdy byl schválen protikuřácký zákon – pochopitelně ovlivnit nemohli. Že je zákon příliš přísný připadá i řadě poslanců ČSSD, KSČM a STAN.

Naopak u zákonodárců z hnutí ANO převažují ti, kteří by nic neměnili. Sedmina poslanců se pak nepřiklání na žádnou stranu. Často proto, že je podle nich na hodnocení dopadů protikuřáckého zákona ještě moc brzy.

Z výsledků ankety ČT vyplývá, že k nějaké mírnější verzi protikuřáckého zákona by se přiklánělo 95 poslanců, naopak proti by bylo 48. Vedle toho by se 30 zákonodárců rozmýšlelo, jak hlasovat. Chybějících 27 poslanců na dotazy ČT nereagovalo.

  • Poslanec ANO Karel Tureček poslal svou reakci až po uzávěrce sběru odpovědí pro výše uvedenou tabulku. „Zákon bychom měli nechat v účinnosti delší dobu a teprve až pak případně diskutovat o změnách,“ uvedl na otázku ČT ve čtvrtek večer.

Oslovení poslanci, kteří by tolerantnější úpravu zákona podporovali, nejčastěji doporučují, aby měli hostinští možnost vybudovat v provozovně kuřárnu. Krom toho část navrhuje, aby si malé hospody samy rozhodly, zdali budou kuřácké, či nikoliv.

„Byla bych pro umožnění stavebně oddělených kuřáren. Mimo jiné kvůli hluku ve městech,“ říká Olga Richterová z pirátské strany. „Shromažďování hostů před vchodem do restauračních zařízení je ponižující a budu požadovat úpravy tohoto zákona,“ doplňuje komunista Daniel Pawlas.

„Zákaz kouření by měl platit tam, kde je provozováno stravování. V nočních podnicích, hernách či barech by kouření mělo být na rozhodnutí příslušného podnikatele. Dnešní situaci, kdy v nočních hodinách například hosté barů kouří na ulici, vnímám jako velmi problematické,“ míní Klára Dostálová, poslankyně za hnutí ANO. 

Benda: Zbytečná restrikce, která vyvolává konflikty

Virtuální hlasování přitom není úplně mimo realitu. Ve sněmovně se totiž již konkrétní návrhy na změnu protikuřáckého zákona připravují. Například v klubu ODS. Podle Marka Bendy je míra tvrdosti zákona nebývalá, a dokonce neodpovídá ani zvyklostem ve většině evropských zemí.

„My jsme šli cestou zbytečné restrikce, která vyvolává konflikty v restauracích, na ulicích, všude možně,“ říká Benda s tím, že se bude snažit pro svůj návrh najít podporu napříč politickými stranami.

Stran kouření Benda navrhuje změnit dvě základní věci. Za prvé: vrátit do zákona možnost kuřáren jako odděleného prostoru s vlastním odvětráváním, do kterého nevstupuje obsluha.

Za druhé: nejmenším hospodám do 50 čtverečních metrů – zejména, kde provozovatel je současně i tím, kdo tam prodává – povolit, že si mohou rozhodnout, jestli budou kuřácké, nebo nekuřácké.

„Je to spíše proto, že když máte hospůdku do padesáti metrů, tak tam těžko můžete udělat kuřárnu. V drtivé většině provozoven, kde by se podávalo jídlo, tam to nechají ve stávajícím stavu, ale v té malé hospůdce, kam se chodí na pivo a kde mají tři stoly, nemáte šanci zřídit kuřácký prostor,“ vysvětluje Benda.

Kuřárny a výjimka pro malé hospody?

Mimochodem velmi podobně vypadá i stanovisko, které nyní leží v Senátu. Podle výboru pro lidská práva by měla horní komora doporučit vládě, aby umožnila restauracím zřídit oddělené kuřárny s výkonným odvětráváním, bez obsluhy a se zákazem vstupu lidem mladším 18 let.

V provozovnách o výměře do 50 metrů čtverečních pak navrhuje nechat na jejich majitelích, zda v nich kouření povolí s podmínkou, že v době podávání hlavních jídel bude kouření tak jako tak zakázáno. Senátoři se budou návrhem, který vzešel z petice občanů, zabývat v prosinci.

Jak už bylo naznačeno výše, právě taková představa by mohla mít v nové sněmovně velkou podporu. Pokud by tedy hlasování neovlivnila animozita mezi politickými stranami. Mírně rozdílný je mezi poslanci, nakloněnými ke změně zákona, názor na to, jak definovat „malou provozovnu“.

„Myslíme si, že vhodný je například model, kde jsou stavebně oddělené kuřárny nebo kde malé restaurace do padesáti míst si mohou vybrat, jakým způsobem budou s tímto problémem zacházet,“ říká předseda SPD Tomio Okamura.

„Dánsko vyloučilo ze zákazu kouření místnosti do 40 metrů čtverečních, což by v Česku řešilo ty malé hospůdky v malých vesnicích, kde ani zaměstnanci, kteří mají být chráněni, chráněni nejsou. Ve Finsku jsou zase přísně chráněni zaměstnanci a kuřáci mohou kouřit v uzavřených prostorech, kde se nepodává jídlo ani pití. Jsou to nějaké dvě možnosti, ale ČSSD vyčká, zda padne takový návrh a pak to pečlivě projednáme v klubu,“ doplňuje inspiraci ze zahraničí bývalá ministryně školství Kateřina Valachová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Mašína

Zemřela Zdena Mašínová, bylo jí 92 let. Na sociálních sítích to uvedl historik Petr Blažek či Konfederace politických vězňů. Mašínová byla dcerou generála Josefa Mašína, který za protektorátu bojoval v domácím odboji proti nacistům, a sestrou členů odbojové skupiny bratří Josefa a Ctirada Mašínových. Kvůli činnosti svých bratrů, kteří za dramatických okolností utekli na počátku 50. let z Československa na Západ, byla komunistickým režimem perzekvována.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoVýbor probíral přesun agendy závislostí pod ministerstvo zdravotnictví

Poslanci zdravotního výboru řešili ve středu přesun agendy závislostí a duševního zdraví z Úřadu vlády pod ministerstvo zdravotnictví. Ministr Adam Vojtěch (za ANO) trval na tom, že změna nebude znamenat propouštění ani finanční ztrátu. K propojování zdravotní i sociální oblasti už podle něj dochází. Zástupci služeb proti přesunu pod ministerstvo protestují, právě i kvůli nejistotě ohledně financování. Nesouhlas s přesunem pak vyjádřili i zástupci lidsko-právních organizací. Opozice mluví o ohrožení dotčených agend. Pracovníci Úřadu vlády, jehož některé agendy mají být převedeny pod různé resorty, zůstávají ve stávkové pohotovosti. V příštích dnech je čeká jednání s jednotlivými ministry – v pátek na ministerstvu práce a sociálních věcí.
před 5 hhodinami

Mrázová věří, že novela stavebního zákona projde a centrální úřad vznikne od ledna

Ve čtvrtek má sněmovna opět projednávat v rámci druhého čtení novelu stavebního zákona. O jejím obsahu a odhadovaném průběhu schvalování hovořila v pořadu Interview ČT24 ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO). Soudí, že novela zřejmě nenabude účinnosti k 1. červenci, jak se původně předpokládalo, ale požádá kolegy, aby se tak stalo co nejdříve. K první etapě změn a vzniku centrálního Úřadu rozvoje území by mělo dojít od počátku roku 2027, řekla ministryně moderátorovi Jiřímu Václavkovi.
před 6 hhodinami

Zůna požaduje pro příští rok zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více. Obrana by letos měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o více než 16 miliard korun méně než loni.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Američan, u kterého bylo podezření na ebolu, opustil Bulovku. Je zdravý

Během 21 dní trvající karantény se mu stýskalo po rodině, ale jinak americký pediatr a internista Patrick LaRochelle svou situaci zvládal. Cítil, že bude zdravý. Fakultní nemocnice Bulovka ho v půlce května přijala kvůli podezření na nákazu ebolou, ale žádné příznaky se u něj neprokázaly. Lékař je již na cestě do Spojených států amerických. Krátce před propuštěním s ním mluvila redaktorka ČT Denisa Čížková.
před 8 hhodinami

V půjčovnách zbývají poslední karavany. Lidé si připlácí za pohodlí

Půjčovny obytných aut a karavanů zažívají před začátkem prázdnin velký nápor zákazníků. Lidé, kteří plánovali vyrazit na rodinnou dovolenou v červenci a teprve nyní začínají hledat vůz, už u řady firem neuspějí. Oslovení provozovatelé hlásí na první prázdninový měsíc téměř stoprocentní obsazenost, termíny podle nich zmizely už během zimy. Půjčovny navíc sledují, že si Češi připlácejí za luxus a prostor.
před 9 hhodinami

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Koalici jde jen o zrušení poplatků, říká Okamura. Podle Talíře chce vláda na ČT a ČRo páku

Vládní koalice v úterý oznámila, že v pondělí bude kabinet projednávat zákon, který ruší televizní a rozhlasové poplatky. Podle předsedy Poslanecké sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury jde koalici čistě právě o zrušení poplatků. „Nic jiného v tom nehledejte. Nic jiného naším záměrem opravdu není,“ zdůraznil. Předseda sněmovního mediálního výboru z opoziční KDU-ČSL František Talíř se ale domnívá, že kabinet chce mít páku, jak na média veřejné služby tlačit.
před 10 hhodinami
Načítání...