Lidé v libyjském hlavním městě Tripolisu začali rozkopávat místní chodníky ve snaze dostat se ke zdrojům vody, která z kohoutků místy neteče už několik dní. Podle agentury Reuters jde pro těžce zkoušené Libyjce o další zhoršení životních podmínek, které mají od roku 2011, kdy skončila občanská válka a byl svržen diktátor Muammar Kaddáfí, neustále sestupnou tendenci.
„Nemáme vodu už deset dní. Stát nic nedělá,“ řekl agentuře Reuters Násir Saíd, který pronajímá byty v jedné z luxusnějších čtvrtí Tripolisu. Voda přestala v mnoha domácnostech téct, když se nedávno po letech zanedbávání začaly potrubní sítě opravovat. To následně sabotovala jedna z mnoha ozbrojených skupin operujících v metropoli, aby tak přinutila jinou bojůvku vydat jejího vězněného lídra.
V Libyi prakticky panuje bezvládí od svržení diktátora Muammara Kaddáfího v roce 2011. O moc se přetahuje několik skupin v čele s generálem Chalífou Haftarem, jenž velí samozvané Libyjské národní armádě, a tripoliskou vládou vedenou premiérem Faízem Sarrádžem. Jednání znepřátelených frakcí zatím nepřinesly hmatatelné výsledky.
„Krize kolem vody je silným symbolem státního selhání v zemi, která byla kdysi jednou z nejbohatších na Blízkém východě,“ napsala agentura Reuters i s odkazem na místní bohaté zásoby ropy. Vleklá krize má za následek obrovské finanční potíže místních obyvatel a způsobuje výpadky dodávek elektrického proudu.
„Žádná voda, žádná elektřina. Z člověka se stane stát ve státě,“ říká Saíd, který kvůli výpadkům proudu používá vlastní generátor. Jako mnoho dalších Libyjců nevkládá velké naděje do snah Západu zprostředkovat rozhovory mezi různými stranami libyjského konfliktu. Po jejich posledním kole v Tunisu prohlásil v neděli zmocněnec OSN pro Libyi Hassan Salamé jen tolik, že v některých bodech panuje shoda a v jiných nikoli.
Obyvatelé Tripolisu se rozhodli si pomoci sami a hloubí studny
Obyvatelé Tripolisu tak berou své osudy do vlastních rukou a v případě vody si najímají dělníky na vyhloubení soukromých studen, což je vyjde na 4000 až 6000 libyjských dinárů (65 až 97 tisíc korun). „Za dva týdny vyvrtáme asi tři studny, vyhloubit jednu studnu trvá tři až čtyři dny,“ řekl mladý dělník Abdulsalam Forganea u jednoho z výkopů.
Části Tripolisu vykazují známky normality i díky tomu, že se se letos některé skupiny ozbrojenců přidaly na stranu Sarrádžovy vlády. Podle Reuters ale bezpečnostní situace ve městě zůstává křehká. Jedna z mocnějších frakcí v srpnu na devět dní unesla bývalého libyjského premiéra a i v říjnu muselo být tamější letiště uzavřeno kvůli přestřelce.
„Rozšířené jsou únosy s cílem získání výkupného. Veřejné zdravotnictví selhává, inflace prudce vzrostla a začátek školního roku se posunul o několik týdnů kvůli stávce učitelů za vyšší mzdy,“ popsala agentura Reuters.
Parlamentní volby by se mohly konat na jaře
V zemi operuje i řada dalších uskupení včetně radikální organizace Islámský stát. Zmatek usnadňuje převaděčům vypravovat ze země k italským břehům další a další lodě s migranty.
Haftar se se Sarrádžem setkal koncem července v Paříži. Dohodli se tam, že parlamentní volby by se v Libyi mohly konat příští rok na jaře. Shodli se také na potřebě co nejrychlejšího nastolení klidu zbraní a zdůraznili, že cestu z krize umožní jedině politické řešení.
