V EU Netanjahu narazil. S Mogheriniovou se na postoji vůči Jeruzalému neshodl

Nahrávám video

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se v pondělí v Bruselu při jednání s ministry zahraničí zemí Evropské unie neshodl s šéfkou unijní diplomacie Federicou Mogheriniovou v otázce Jeruzaléma jako hlavního města Izraele. Netanjahu řekl, že doufá, že většina zemí EU Jeruzalém za izraelské hlavní město uzná. Mogheriniová nicméně na tiskové konferenci s Netanjahuem zopakovala, že podle EU by měl být Jeruzalém hlavním městem Izraele i Palestiny.

„Je čas, aby Palestinci uznali židovský stát a také fakt, že tento stát má své hlavní město. A tím je Jeruzalém,“ prohlásil v Bruselu Netanjahu, který je prvním premiérem Izraele na návštěvě unijních institucí po 22 letech. Dodal, že věří, že všechny, nebo většina, evropských zemí přestěhují svou ambasádu do Jeruzaléma, a uznají tak Jeruzalém za hlavní město Izraele, i když ještě není mírová dohoda s Palestinci.

Mogheriniová nicméně zopakovala unijní postoj, podle něhož musí být status Jeruzaléma výsledkem mezinárodních jednání. „Jediné reálné řešení izraelsko-palestinského konfliktu jsou dva státy s Jeruzalémem jako hlavním městem obou“.

Poté, co se americký prezident Donald Trump rozhodl pro uznání Jeruzaléma za hlavní město Izraele a potvrdil také přesun americké ambasády z Tel Avivu, rozhořely se na Blízkém východě násilnosti.

Trump za svůj krok čelí kritice nejen od Palestinců, ale také z většiny arabských zemí. Palestinský Hamas dokonce vyzval k nové intifádě proti Izraeli. Kvůli rozhodnutí USA se minulý týden sešla Rada bezpečnosti OSN, Liga arabských států na mimořádném summitu označila postup Washingtonu za nebezpečné porušení mezinárodního práva.

Američané připravují nový návrh mírové dohody

Uznání Jeruzaléma za hlavní město Izraele podle premiéra není překážkou mírového procesu. „Mír je stále možný, protože uznání reality je podstatou míru,“ uvedl Netanjahu v Bruselu. Novinářům před jednáním s ministry zahraničí EU také řekl, že americká vláda nyní usilovně pracuje a chystá se předložit novou mírovou dohodu. „Myslím, že bychom měli počkat, co předloží a pak uvidíme, zde můžeme v míru pokročit,“ řekl izraelský premiér.

Mogheriniová před novináři poznamenala, že Netanjahu si může svou víru a očekávání zachovat, ale jen vzhledem k dalším zemím. „Protože Evropská unie a její členské státy tento krok neudělají,“ uvedla.

Macron chce po Izraeli odvážná gesta vůči Palestincům

Netanjahu se už v neděli sešel s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, který ho vyzval „k odvážným gestům vůči Palestincům“, aby se situace na Blízkém východě dostala ze slepé uličky. Takovým mírovým gestem by podle Macrona bylo zmrazení výstavby nových židovských osad. Netanjahu reagoval slovy, že čím dříve Palestinci uznají, že Jeruzalém je izraelským hlavním městem, tím dříve bude nastolen mír.

Česko na bruselské schůzce zastupuje ministr zahraničí v demisi Lubomír Zaorálek, který s Mogheriniovou o problematice Jeruzaléma hovořil i telefonicky. Vláda v demisi před několika dny v prohlášení zdůraznila, že Jeruzalém považuje za budoucí hlavní město jak Iztraele, tak i státu Palestina. 

Naopak prezident Miloš Zeman se vyslovil pro přesun české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Nastupující premiér Andrej Babiš je však proti, podle něj není třeba na Blízkém východě vytvářet další napětí.

Benjamin Netanjahu a Federica Mogheriniová
Zdroj: Francois Lenoir/Reuters

V Jakartě demonstrovali radikální muslimové

Kvůli Trumpovu rozhodnutí demonstrovaly stovky radikálních muslimů i před americkým velvyslanectvím v indonéské Jakartě. Pálili americké vlajky i fotografie prezidenta. Účastníci protestu mávali palestinskými vlajkami a nesli transparenty na podporu intifády.

„Chceme být svědky zničení izraelské nadvlády. Budeme podporovat Palestinu svou krví,“ křičeli demonstranti před ambasádou, kterou střeží desítky policistů i plot z ostnatého drátu.

Protest v Jakartě, hlavním městě země s největší muslimskou populací na světě, vedla militantní Fronta obránců islámu, která chce v Indonésii zavést přísné islámské právo šaría. Většina obyvatel Indonésie praktikuje umírněnou formu islámu a mnozí z nich volají po zákazu této radikální organizace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
20:17Aktualizovánopřed 12 mminutami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer na telegramu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády.
21:57Aktualizovánopřed 21 mminutami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
10:50Aktualizovánopřed 56 mminutami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 2 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 2 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
15:41Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 5 hhodinami

Rusko udeřilo na Sumy i Záporoží, cílem byla i plynárenská zařízení

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Tři mrtvé hlásí Záporoží. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.