Vůdce palestinské organizace Hamas Ismáíl Haníja vyzval k zahájení nového povstání – intifády – proti Izraeli. Důvodem je rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uznat Jeruzalém hlavním městem Izraele. Za svou budoucí metropoli ho totiž označují i Palestinci. Rozhodnutí Washingtonu kritizuje také Turecko, Jordánsko, Irák a Saúdská Arábie. EU zdůraznila, že Jeruzalém musí být hlavním městem obou států. Večer ostřelovala izraelská armáda Pásmo Gazy v reakci na vypálení tří raket z palestiského území. Nikdo nebyl zraněn.
Vůdce Hamasu Ismáíl Haníja řekl, že Trumpovo rozhodnutí by se mělo považovat za vyhlášení války Palestincům. Pátek by měl být podle něj zahájením intifády za osvobození Jeruzaléma a Západního břehu. Při minulých dvou intifádách přišlo o život na šest tisíc lidí.
„Měli bychom vyhlásit intifádu proti sionistickému nepříteli a budeme pracovat na jejím zahájení,“ řekl Haníja v Gaze. Ve středu jeho skupina vyhlásila třídenní období hněvu.
Haníjovu výzvu k zahájení intifády podpořil i vůdce libanonského hnutí Hizballáh Hasan Nasralláh. „Podporujeme výzvu k nové palestinské intifádě a k vystupňování odporu, který bude největší, nejdůležitější a nejvážnější odpovědí na americké rozhodnutí,“ prohlásil Nasralláh.
Podle izraelského deníku The Times of Israel vůdce Hizballáhu rovněž uvedl, že jeruzalémská mešita Al-Aksá, třetí nejposvátnější místo islámu, je „v opravdovém ohrožení a může být kdykoli zničena“.
Nejsilnější protesty přicházejí z muslimského světa. Saúdská Arábie stejně jako Irák chtějí, aby Spojené státy Trumpovo rozhodnutí odvolaly. Irák si předvolal amerického velvyslance a předal mu protest. Šíitská polovojenská skupina Al-Nudžabá Trumpovo rozhodnutí chápe jako legalizaci útoků na americké vojáky, kterých je v Iráku asi pět tisíc.
K postoji Washingtonu se částečně přidala Moskva. Ruský velvyslanec v Izraeli Alexandr Šein řekl, že Rusko považuje západní Jeruzalém za izraelskou metropoli a je prý možné, že tam z Tel Avivu přestěhuje své velvyslanectví, jakmile bude dosaženo mírové dohody mezi Izraelem a Palestinci.
Trump uznáním Jeruzaléma porušil rezoluci RB OSN míní Jordánsko a Turecko
Jordánská vláda v reakci na středeční Trumpovo prohlášení oznámila, že považuje „všechny jednostranné kroky měnící faktický stav věcí za neplatné“. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řekl, že Trump zažehl na Blízkém východě plameny, a přirovnal ho k „míchačce“ rozviřující problémy blízkovýchodního regionu. „Je nepochopitelné, čeho chcete dosáhnout,“ vzkázal do Bílého domu. Prohlásil také, že „politici tu nejsou k rozněcování problémů, ale k vytváření míru“.
„Jestliže si Trump myslí ‚Jsem silný, a proto mám pravdu‘, pak se mýlí,“ sdělil Erdogan před odletem na návštěvu Řecka.
Izrael obsadil východní Jeruzalém během šestidenní války v roce 1967, do té doby tuto část města spravovalo Jordánsko, pod které dodnes spadá správa jeruzalémských muslimských posvátných míst. Jordánská vláda i turecký prezident nyní mají za to, že Trump svým postupem porušil rezoluci Rady bezpečnosti OSN. V roce 1980, kdy Izrael obě části prohlásil za svou nedělitelnou metropoli, totiž přijala Rada rezoluci, která tuto anexi neuznává – a tímto právním názorem se řídí většina světa.
V Jordánsku dosud žijí tisíce potomků Palestinců, kteří odešli ze svých domovů po vzniku Izraele na sklonku 40. let minulého století. V ammánských čtvrtích, které obývají, už ve středu večer vypukly protesty. Jejich účastníci provolávali protiamerická hesla jako „Amerika je matkou teroru“ nebo „Pryč s Amerikou“.
EU: Jeruzalém musí být hlavním městem Izraele i Palestiny
„Evropská unie zastává jasný a jednotný názor. Myslíme si, že jediné realistické řešení konfliktu mezi Izraelci a Palestinci má být založeno na dohodě o dvou státech, přičemž Jeruzalém bude hlavním městem obou,“ prohlásila šéfka diplomacie EU Federica Mogheriniová.
Podle ní Trump svým oznámením vyvolal znepokojení. „Je důležité, aby prezident Trump ve svých projevech řekl, že je třeba zachovat status quo svatých míst. Vystupňování napětí v jejich okolí by bylo to nejhorší, co by se mohlo stát,“ uvedla Mogheriniová.
Německá kancléřka Merkelová vyjádřila Trumpovým krokem nesouhlas a poznamenala, že si Německo přeje obnovení mírového procesu, v němž se musí diskutovat i o Jeruzalému. Německo se bude držet příslušných rezolucí OSN.
Britský ministr zahraničí Boris Johnson k Trumpovu prohlášení poznamenal, že nebylo prospěšné. Podle Johnsona by byl svět rád, kdyby se Trump vyslovil vážně na téma, jakým způsobem by se měly řešit blízkovýchodní problémy.
České ministerstvo zahraničí se ke kroku USA vyjádřilo ve středu. Ve stanovisku uvedlo, že Česká republika považuje Jeruzalém za budoucí hlavní město Izraele i státu Palestina společně s ostatními členskými státy EU na základě závěrů Rady pro zahraniční věci EU. Než bude uzavřen mír mezi Izraelem a Palestinou, Česko prakticky uznává Jeruzalém za hlavní město Izraele v hranicích demarkační linie z roku 1967.
Izreael očekává uznání Jeruzaléma za hlavní město od dalších zemí
Izrael je údajně v kontaktu se zeměmi, které chtějí následovat USA v rozhodnutí uznat Jeruzalém jako izraelské hlavní město. Oznámil to předseda izraelské vlády Benjamin Netanjahu a dodal, že Američany bude následovat „mnoho zemí“. Žádnou z těchto zemí nejmenoval, naprostá většina států včetně Česka má své ambasády ve shodě s právním názorem OSN v Tel Avivu.
Netanjahu řekl, že Trump se svým krokem „navždy zapsal do dějin Jeruzaléma“. Už ve středu označil oznámení amerického prezidenta za historické.
Američané chtěli ambasádu přesunout do roku 1999
USA v roce 1995 za vlády Billa Clintona přijaly zákon předpokládající přesun ambasády do Jeruzaléma do roku 1999. Od té doby američtí prezidenti podepisovali každého půl roku povolení pro odložení přesunu. Tuto výjimku ve středu podepsal i Trump, který ji předtím stvrdil také v červnu.
Americký zákon o Jeruzalému říká, že Jeruzalém by „měl zůstat nedělitelným městem, v němž budou zajištěna a ochráněna práva všech etnických a náboženských skupin“. Konstatuje dále, že každá země má právo označit za svou metropoli jakékoli město. „Jeruzalém by měl být uznán za hlavní město Izraele a americká ambasáda by tam měla být přeložena nejpozději do 31. května 1999,“ uvádí se v textu.
