V Anglii začíná uzávěra, od soboty čeká i Řecko. Dánsko kvůli koronaviru zlikviduje chovy norků

4 minuty
Události: Situace ohledně nákazy koronaviru v zahraničí
Zdroj: ČT24

V Anglii vstupuje v platnost další striktní opatření proti šíření koronaviru – měsíční uzávěra, kterou britská vláda schválila v sobotu. Země ve středu zaznamenala 492 úmrtí, což je nejvíce od poloviny května a jeden z nejvyšších počtů úmrtí za jeden den v Evropě. Od soboty vstoupí do celostání karantény i Řecko. Vatikán zavírá kvůli nákaze svá muzea, Kypr zavádí noční zákaz vycházení.

  • 22:37

    Šéf Světové zdravotnické organizace varoval před situací v Brazílii a Mexiku, které se v poslední době potýkají s rychlým šířením koronaviru. Tedros Adhanom Ghebreyesus představitele obou zemí vyzval, aby současný stav brali "velmi vážně".

  • 22:23

    Při lyžování se koronavirus pravděpodobně příliš nešíří, uvedl krizový expert Světové zdravotnické organizace (WHO) Michael Ryan. Obavy však vyvolává přesun lidí do lyžařských areálů a zpět v prostředcích hromadné dopravy a shlukování rekreantů.

  • 21:49

    Vědci a lékaři v Singapuru zkoumají případ dítěte, které se v listopadu narodilo s protilátkami na covid-19, ale nemělo pozitivní test na koronavirus. Jejich cílem je pochopit dopad této nemoci na těhotné ženy a jejich děti. Bádání má objasnit, zda je možné, aby se nenarozené dítě nakazilo od matky koronavirem či od ní získalo protilátky.

V Anglii smějí od čtvrtka lidé vycházet ven jen v nutných případech a musí omezit společenské kontakty. V provozu zůstávají pouze nezbytné služby, zavřeno musí mít restaurace a bary. Školy však zůstávají otevřené.

Ve středeční rozpravě v dolní komoře parlamentu premiér Boris Johnson uvedl, že pravidla „automaticky vyprší 2. prosince“. Přísnější opatření, než která platila do středy v Anglii, zavedly v minulých týdnech ostatní části Británie, a sice Skotsko, Wales a Severní Irsko.

K novým omezením přistoupil také nejmenší stát na světě, Vatikán. Od čtvrtka až do 3. prosince jsou uzavřena Vatikánská muzea, která jsou pro církevní stát významným zdrojem příjmů. Generální audience s papežem se uskutečňují skrze videopřenos jako při první vlně epidemie. „Budiž nám to ponaučením, že musíme velice dbát na pravidla stanovená úřady,“ uvedl ve středu papež František.

Kypr zavádí do 30. listopadu zákaz vycházení od 23:00 do 05:00. Středomořský stát, kde žije 1,2 milionu obyvatel, ve středu zaznamenal 166 nových případů koronaviru, od začátku epidemie jich je 5100. Pacientů s onemocněním covid-19 umřelo 26.

Nová opatření hlásí i Řecko a Paříž

Na tři týdny čekají od soboty celostátní karanténní opatření i Řecko. Oznámil to premiér Kyriakos Mitsotakis, podle kterého se tím vláda snaží zastavit „agresivní“ nárůst infekcí a zvýšený počet pacientů na jednotkách intenzivní péče, píše deník Kathimerini. Řecko si co do bilance nakažených koronavirem vedlo v porovnání s ostatními evropskými zeměmi relativně dobře, podotýká agentura DPA. V posledních týdnech však počty potvrzených případů prudce vzrostly.

V případě Řecka jde od počátku epidemie covidu-19 již o druhou plošnou uzávěru. Stejně jako na jaře budou Řekové z domu moci vyjít pouze za prací, nákupem nezbytností, sportem nebo k lékaři. O svých důvodech musí vládu informovat prostřednictvím SMS zprávy. Zavřené budou všechny obchody kromě těch prodávajících nezbytné zboží. Na rozdíl od první celostátní karantény bude zakázáno cestovat mezi regiony. Na distanční výuku přejdou střední školy. Školky a základní školy zůstanou otevřené.

Zpřísnění koronavirových pravidel nad rámec již platných celostátních restrikcí čeká Paříž. Od 22:00 budou uzavřeny některé obchody a podniky, které nabízejí pití a jídlo s sebou, oznámila starostka hlavního města Anne Hidalgová, která tím chce omezit počet lidí, kteří se večer před takovými podniky nacházejí. Pro přesnější vymezení podniků, kterých se bude opatření týkat, odkázala na pařížskou policejní prefekturu, která by během čtvrtka měla pravidla ujasnit. 

Francie na konci října zavedla přísnou celostátní karanténu. Francouzi mohou opustit domov jen kvůli cestě do práce, na nákup nezbytných potravin, za sportem v okolí bydliště, ze zdravotních nebo závažných rodinných důvodů. Zavřené jsou restaurace a bary i obchody, kromě těch nezbytných.

Na Slovensku by měl odpoledne informovat slovenský ministr obrany Jaroslav Naď o nadcházejícím druhém kole plošného testování obyvatel na koronavirus. První kolo se uskutečnilo minulý víkend, kdy se nechaly otestovat dvě třetiny obyvatel. Testy odhalily 38 359 nakažených lidí, tedy 1,06 procenta z bezmála 3,63 milionu zúčastněných.

Dánsko zlikviduje chovy norků

V Dánsku začínají přípravy likvidace všech chovů norků v zemi, protože se v nich vyskytla nákaza koronavirem. Severská země přitom patří k největším kožešinovým chovatelům tohoto druhu zvířat na světě. Odhaduje se, že v tamních chovech žije 15 až 17 milionů norků. Dánská vláda o drastickém opatření rozhodla ve středu.

Podle úřadů se nákaza přenáší ze zvířat na lidi a mutuje. Částečně vybití zvířat vláda schválila již v září v chovech, kde se vyskytla nákaza, a jejich okolí. Tehdy se odhadovalo, že bude utracen milion kusů tohoto zvířete.

Itálie zpřísní opatření, omezí pohyb obyvatel

Kvůli zhoršující se epidemické situaci začnou v Itálii od pátku platit opět přísnější opatření. Kromě nočního zákazu vycházení v celé zemi od deseti večer do pěti ráno, s výjimkou cest do práce či ze zdravotních důvodů, bude omezen v některých regionech pohyb obyvatel i ve dne. Z domu jen do práce, na nákup či k lékaři budou moci lidé ve čtyřech regionech, které vláda zařadila do červené zóny.

Šéfové některých regionů za tato opatření vládu zkritizovali. Šéf regionální vlády Lombardie Attilio Fontana označil zařazení svého regionu do červené zóny za „facku Lombardii“, která poškodí ekonomiku oblasti s 10 miliony obyvatel a finančním centrem Milánem.

Lombardie, jež patřila k nejhůře zasaženým italským regionům za jarní první vlny epidemie covidu-19, za poslední den eviduje 8822 nových nákaz, o den dříve to bylo 7758. Kromě Lombardie do červené zóny patří také Kalábrie, Piemont a region Valle d'Aosta.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Naše žádosti nebyly vzaty v úvahu, je to facka do tváře Lombardie,“ prohlásil Fontana, který je členem krajně pravicové strany Liga. Žádal totiž premiéra Guiseppeho Conteho, aby s novými opatřeními počkal několik dní, než se projeví zpřísnění zavedená v zemi minulý týden. Fontana také řekl, že zařazení do červené zóny vychází ze starých údajů.

Kampánie chce zpřísnit opatření

Kritika italské vlády zaznívá i z jihoitalské Sicílie, která byla spolu s regionem Apulie označena jako oranžová zóna, což znamená mimo jiné zavření barů a restaurací. „Zdá se, že motivací byla politika, a ne vědecké poznatky,“ uvedl šéf sicilské regionální vlády Nello Musumeci, který je rovněž z pravicové opozice vůči Conteho vládě.

Vedení jihoitalské Kampánie, která je zatím ve žluté zóně a za poslední den eviduje 3888 nakažených, naopak žádá přísnější restrikce. „Nemocnice v Neapoli i jinde v Kampánii stojí před kolapsem,“ citovala agentura ANSA starostu tohoto třetího největšího italského města Luigiho de Magistrise. Také šéf tamní regionální vlády Vincenzo De Luca míní, že opatření měla být přísnější a že pohyb obyvatel se měl omezit v celé zemi, jako to bylo při první vlně na jaře.

3 minuty
Horizont ČT24: Koronavirus v Británii a Itálii
Zdroj: ČT24

Conteho vláda více zpřísnila opatření proti šíření koronaviru od minulého pondělí, od kdy se bary a restaurace v celé zemi musí zavírat v 18:00, zavřela se kina, divadla či posilovny i lyžařská střediska. Už dříve vláda nařídila nošení roušek mimo domov i venku. Proti opatřením platným od minulého týdne se v řadě italských měst konaly demonstrace, které někde přerostly ve vandalismus a střety s policií.

Nové opatření, účinné od pátku, zahrnuje i maximálně poloviční obsazenost vozů veřejné dopravy či zavření obchodních center o víkendech. Celou zemi rozděluje nový vládní dekret podle epidemické situace na tři zóny (červenou, oranžovou a žlutou) na základě dvou desítek kritérií.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...