Americká armáda instalovala v Jižní Koreji zbývající čtyři odpalovací zařízení protiraketového systému THAAD, který má posílit obranu země vůči hrozbám ze strany KLDR. V oblasti, kde byla zařízení rozmísťována, se střetly stovky odpůrců protiraketového štítu s příslušníky jihokorejských bezpečnostních sil. Desítky lidí utrpěly při potyčkách zranění. S instalací amerických antiraket na jihokorejském území nesouhlasí Čína, která předložila Soulu oficiální protest.
Čtyři odpalovací zařízení systému THAAD byla časně ráno instalována v areálu bývalého golfového hřiště v oblasti Songdžu, kde se už dvě taková zařízení nacházela.
V lokalitě bylo nasazeno na 8 tisíc členů jihokorejské policie, kteří zasáhli proti odpůrcům štítu bránícím od středečního večera v přístupu na místo. Policisté nakonec blokádu asi 400 obyvatel blízkých vesnic a aktivistů prolomili. Při střetech bylo zraněno 38 lidí, včetně šesti příslušníků policie.
Systému THAAD se obávají Čína a Rusko. Nelíbí se jim, že by radary štítu mohly sledovat i jejich vojenské aktivity a že by systém mohl změnit rovnováhu sil v regionu. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Keng Šuang na tiskové konferenci řekl, že Peking předložil Jižní Koreji „ostrý protest“.
Instalace štítu začala v dubnu
Jižní Korea instalovala první část protiraketového systému THAAD v oblasti Songdžu již na sklonku dubna, krátce před nástupem nynějšího jihokorejského prezidenta Mun Če-ina do funkce. Místní obyvatelé a aktivisté opakovaně vyjádřili obavy ze zdravotních rizik spojených s protiraketovým systémem a také z toho, že by se oblast mohla stát terčem severokorejských útoků.
Prezident Mun Če-in po převzetí úřadu zprovoznění zbývajících částí protiraketového štítu zmrazil, dokud se nevyhodnotí dopad zařízení na životní prostředí. Když ale Severní Korea v červenci otestovala mezikontinentální balistickou raketu, prezident se s ohledem na bezpečnost občanů Jižní Koreje rozhodl přistoupit k prozatímní instalaci zbývajících částí štítu, ačkoli hodnocení dopadů zařízení ještě nebyla dokončena.
Jihokorejské ministerstvo životního prostředí ve své čerstvé zprávě uvedlo, že dopady dosavadních odpalovacích zařízení byly jen omezené. Úroveň radiace a hluku odpovídají podle něj povoleným standardům. Vláda nicméně slíbila, že se možnými riziky štítu, na která poukazují jeho odpůrci, bude nadále zabývat.
Baterie THAAD sestává ze šesti odpalovacích zařízení, která jsou schopna odpálit až 48 antiraket, dále z řídicích jednotek, radaru a dalších prvků.
Čína souhlasí s opatřením Rady bezpečnosti proti KLDR
Jaderná hrozba na Korejském poloostrově je také tématem jednání prezidentů Ruska a Jižní Koreje. Společně s japonským premiérem se shodli na nutnosti hledat diplomatické řešení. Vladimir Putin nevěří, že by nátlak na severokorejský režim dokázal ukončit vývoj jaderného programu. Podle jihokorejského prezidenta Mun Če- ina by naopak další sankce ze strany Rady bezpečnosti OSN měly přinutit KLDR k dialogu.
Čína souhlasí s tím, aby Rada bezpečnosti OSN přijala „nutná opatření“ v reakci na nový jaderný test Severní Koreje. Uvedl to čínský ministr zahraničí Wang I, kterého citovala agentura Reuters. Podle Pekingu jsou ale sankce jen polovinou řešení a musejí být doplněny dialogem.
Spojené státy požadují, aby Rada bezpečnosti v odpovědi na šestou a zatím největší jadernou zkoušku KLDR uvalila na Severní Koreu ropné embargo. Americký návrh rezoluce OSN obsahuje také zákaz vývozu textilu z KLDR nebo zmrazení majetku severokorejského vůdce Kim Čong-una a celé vlády. Dokument rovněž na Kim Čong-una uvaluje zákaz cestování a zapovídá najímání severokorejských pracovníků do zahraničí.
Čína patří společně s Francií, Ruskem, USA a Británií mezi stálé členy RB OSN, kteří mají v Radě bezpečnosti právo veta. Agentura Reuters ve středu napsala, že není jasné, zda má americký návrh sankcí podporu Pekingu.
