Ve středu večer Trumpova kampaň požádala soud o pozastavení sčítání hlasů v Pensylvánii. Republikánští pozorovatelé prý nemají přístup ke sčítání a chtějí, aby se situace zpřehlednila. O pozastavení sčítání požádala i v Michiganu; ve Wisconsinu bude požadovat přepočtení těsného výsledku.
Trumpova kampaň se obrací na soudy. Chce pozastavovat sčítání i přepočítávat hlasy
3 minuty
Události: Hrozba soudních pří o výsledky voleb
Tak jako při letošním výběru budoucího prezidenta USA se o „nejrozdělenější“ Americe mluvilo už před dvaceti lety – a tak jako letos ani tehdy nepřineslo ráno po volební noci jasného vítěze. Do rozhodování, jak volby skončí, musel vstoupit Nejvyšší soud USA a současný prezident Spojených států Donald Trump připustil, že se na něj obrátí rovněž.
Bylo ráno 12. prosince 2000 a Spojené státy se konečně dozvěděly, kdo jim bude vládnout. Bez famfár, pět týdnů po volbách a z nečekaného místa: majestátní budovy federálního Nejvyššího soudu. Ten zastavil přepočítávání ve sporné Floridě a rozdílem pouhých 537 hlasů se 43. prezidentem stal texaský guvernér George W. Bush mladší.
„Upřímně, jsme teď celému světu k smíchu. Vypadáme jako země třetího světa, co si neumí zvolit lídra,“ komentoval to tehdy jeden z amerických voličů. Jiný pak dodal, že každý hlas by měl být započítaný a to se nestalo. „Považuji to za nespravedlivé.“
A tak jako před dvaceti lety se i letos bezprostředně po volbách mobilizují na obou stranách nejlepší právníci. Kvůli obavě z pandemie letos rekordních skoro 102 milionů – bezmála polovina – amerických voličů své hlasy odeslali poštou. A jeden z kandidátů, prezident Donald Trump, to opakovaně napadal.
V krátkém projevu z Bílého domu se v noci prohlásil vítězem a avizoval právní kroky kvůli údajným volebním podvodům. „Chceme, aby se veškeré hlasování zastavilo. Nechceme, aby ve čtyři ráno našli další hlasy a započítali je,“ řekl Trump.
Štáb demokratického kandidáta Joea Bidena reagoval, že pokud by se Trump pokoušel soudní cestou zastavit řádné sčítání hlasů z letošních voleb, „máme v pohotovosti právní týmy“.
Již dříve Trump opakovaně napadal plány některých států přijímat včas odeslané korespondenční hlasovací lístky i po uzavření volebních místností. Opakovaně v této souvislosti hovořil o možných volebních podvodech.
Sčítání hlasů běžně trvá více dnů
Podle agentury AP nebylo jasné, jaké právní kroky by se mohl prezident pokusit podniknout. Hlasování v noci po celých Spojených státech skončilo a nyní už se hlasy pouze sčítají. V USA je naprosto běžné, že tento proces trvá řadu dní, přičemž ani letos nebude žádný stát přijímat korespondenční hlasy odeslané po úterním volebním dni.
„Nikdy neexistoval žádný podklad pro tvrzení, že by včas doručený lístek nemohl být započítán, nejsou-li komisaři schopni sčítání dokončit o volební noci,“ komentoval záležitost odborník na volební právo Richard Hasen.
Další expert a profesor z Ohijské státní univerzity Edward Foley k tomu dodal: „Platné hlasy budou započítány. Nejvyšší soud přijde na řadu pouze tehdy, objeví-li se hlasy s diskutabilní platností, které by byly rozhodující, což však nemusí nastat.“
Prosazením Amy Barrettové těsně před volbami se poměr konzervativních soudců vůči liberálním zvýšil v Nejvyšším soudě USA na 6:3.
Ondřej Preuss z katedry ústavního práva Právnické fakulty UK očekává, že Trump napadne soudní cestou výsledky ve více státech. Důležité podle něj bude, z jakých pozic to současný prezident udělá. Pokud z pozice toho, kdo prohrál, tak bude soud těžko přesvědčovat. Když naopak z pozice, kde bude nejasné, kdo vyhrál, nebo kde sám drží těsné vítězství, tak tam může nastat složitá právní bitva. Pak by to bylo na rozhodnutí Nejvyššího soudu. Preuss předpokládá, že když tento soud rozhodne proti Trumpovi, tak se mu prezident podvolí.
Dodal, že Trump se na tuto situaci dlouhodobě připravoval. Nicméně ani jeho spolupracovníci nebyli schopni podle Preusse prokázat případy, kdy při korespondenčním hlasování došlo k pochybení.
Americká pošta již zpracovala opožděné korespondenční hlasy
Americká poštovní služba (USPS) v noci dokončila soudem nařízené zpracování opožděných korespondenčních hlasů. Podle agentury Reuters to ve středu oznámil mluvčí pošty. Federální soud v úterý poště nařídil, aby zpracovala veškeré opožděné korespondenční hlasy a neprodleně je doručila na místo určení. Nařízení se týkalo zhruba 12 států, včetně klíčových Pensylvánie a Floridy.
Federální soudce Emmet Sullivan v úterý nařídil poště, aby dokončila inspekce do 15:00 místního času (21:00 SEČ) a potvrdila, že do 16:30 místního času (22:30 SEČ) v třídírnách žádné korespondenční hlasy nezbudou. Verdikt vynesl poté, co na poštu podali žalobu aktivisté za volební práva ze skupiny Vote Forward a lidskoprávní organizace NAACP, která se tradičně zaměřuje na obranu práv Afroameričanů a Hispánců.
Podle nedělních údajů pošty mělo jít o zhruba 300 tisíc korespondenčních hlasů odevzdaných bez doručenky, díky které lze potvrdit, že byly odevzdány volebním komisím. Zákony odevzdání volebního hlasu poštou bez doručenky umožňují, někteří volební pozorovatelé se ale obávali, že přinejmenším část z těchto hlasů mohla být označena za neplatné kvůli pozdnímu doručení.
Trumpova kampaň požádala o pozastavení sčítání v Pensylvánii a Michiganu
Kampaň amerického prezidenta Donalda Trumpa ve středu večer požádala soud o pozastavení sčítání hlasů v Pensylvánii. Republikánští pozorovatelé prý nemají přístup ke sčítání a chtějí, aby se situace zpřehlednila.
O pozastavení sčítání Trumpova kampaň požádala i v Michiganu. Původní informace hovořily o stejném kroku v Georgii, agentura Reuters ale ujasnila, že v tomto státě chce Trump soudní cestou zařídit oddělení pozdě odevzdaných obálek od těch určených k sečtení. Republikánský pozorovatel si tam všiml zařazení 53 obálek, které dorazily pozdě, mezi obálky k sečtení. Ve Wisconsinu bude chtít Trumpův tábor přepočítat těsný výsledek. Státní tajemnice Michiganu, demokratka Jocelyn Bensonová, označila Trumpův postup vůči tomuto státu za lehkovážný.
Zástupce šéfa Trumpovy kampaně Justin Clark oznámil, že kampaň „podala trestní oznámení na představitele kampaně demokratů za skrývání procesu sčítání před pozorovateli republikánů“. Kampaň si přeje, aby bylo sčítání v Pensylvánii „dočasně zastaveno, dokud nebude situace smysluplně přehledná a republikáni se nebudou moci přesvědčit, že se hlasy sčítají podle zákona“.
Podle Clarka se bude kampaň také snažit zasáhnout do rozhodování nejvyššího soudu o termínu pro sčítání v Pensylvánii. Stát musí zpracovat 3,1 milionu hlasů zaslaných poštou a podle soudu na to má čas do pátku. Započítat se mohou jenom ty hlasy, které jsou podané na poštu do volebního dne, tedy do 3. listopadu.
Podobně kvůli údajně nepřehledné situaci Trumpova kampaň požádala o pozastavení sčítání v Michiganu, kde zatím vede Joe Biden a kde vítěz může získat 16 volitelů.
Ve Wisconsinu byl už Biden v projekcích prohlášen za vítěze, ale s velmi těsným výsledkem. Podle těchto údajů vyhrál nad Trumpem o něco více než o 20 tisíc hlasů. Trump tento stát získal v minulých volbách v roce 2016 také velmi těsně a měl zhruba o 22 tisíc hlasů víc než jeho soupeřka Hillary Clintonová.
Dojde na Nejvyšší soud?
Ústavní právník Marek Antoš z Katedry ústavního práva PF UK uvedl, že americký systém je velmi decentralizovaný a každý stát si řídí právní přezkum jinak. To se podle něho projevuje i v tom, že v každém státě postupuje Trumpova kampaň se stížnostmi odlišně. Očekává tak bitvu právníků v jednotlivých státech.
Obecně si myslí, že stížnosti se k Nejvyššímu soudu USA jen tak nedostanou a bude to na nižších soudech. Připomenul rovněž případ z roku 2000, kdy nejdříve rozhodoval o sporu mezi Bushem a Gorem soud na Floridě, až pak Nejvyšší soud. Rozhodl v poměru 5:4 podle tehdejší „stranické linie“, tedy podle toho, jakým prezidentem byli soudci jmenování. „Myslím, že na to tehdejší soud nemůže být hrdý,“ dodal Antoš. Zároveň však ukázal na odlišnosti mezi situací tehdy (spor o stovky hlasů v jednom státě) a dnes (tisíce hlasů ve více státech).
Bývalý velvyslanec: Násilí a destrukce musí skončit
Bývalý velvyslanec USA v ČR (2006 až 2009) Richard W. Graber k současnému složitému americkému povolebnímu dění řekl, že jde vlastně o 50 voleb v 50 státech. Čeká proto, že to potrvá dny, a nebo když se objeví problém, tak celé týdny, než budou známy definitivní výsledky.
Zároveň si však nemyslí, že by to byla hrozba pro demokracii. „USA mají nastaveny své kontrolní procesy a zvládnou to“. Uznal, že city jsou teď vypjaté a země je rozdělená, ale věří v ústavu i v to, jak Američané tyto věci řeší. „Nějak to vymyslíme, i když teď je to zmatek a není to legrace“.
Doufá, že po volbách přijde uklidnění a politici najdou nějaké oblasti, na kterých se shodnou. Například školství pro mládež, možná lepší způsoby, jak se vypořádat s virem. „Či třeba zvážíme zahraniční politiku“. Další, na čem by se měli shodnout, je to, že nepokojů bylo v USA v posledních měsících hodně a že je to nepřijatelné a že násilí a destrukce musí přestat.
Graber také předpokládá, že vztahy USA - ČR zůstanou nadále přátelské a produktivní, uvedl v pořadu Události, komentáře.
