Sněmovna reprezentantů schválila návrh na odvrácení shutdownu. Na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů schválila návrh o krátkodobém financování vlády, který by zajistil plnohodnotný chod federálních úřadů i po pátečním konci aktuálního rozpočtového provizoria. Kongresmani učinili první krok k odvrácení takzvaného shutdownu. Nyní plán projedná Senát, který jej může poslat k podpisu americkému prezidentovi Joeu Bidenovi.

Federálním agenturám dojdou peníze na platy zaměstnanců v noci na sobotu, pokud nový rozpočtový návrh do té doby neschválí Kongres. Plán, se kterým přišel republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson, by části vládních složek prodloužil financování do 19. ledna a ostatním do 2. února. Zachoval by přitom rozpočtová pravidla schválená v loňském roce, kdy měli v obou komorách Kongresu navrch demokraté.

Návrh v úterý prošel poměrem 336 hlasů ku 95, když pro něj hlasovali téměř všichni zákonodárci Demokratické strany. Proti se naopak postavilo 93 členů těsné republikánské většiny. Opakoval se tak téměř stejný scénář jako na konci září při prvním prodloužení loňského rozpočtu. To vyústilo v odvolání Johnsonova předchůdce Kevina McCarthyho.

Johnsonův plán stejně jako zářijový kompromis nezahrnuje rozsáhlé škrty, které republikáni chtějí v položkách mimo obranu a sociální nebo zdravotní pojištění. Podle agentury AP se však v úterý zdálo, že Johnson svou první zkoušku od nástupu do nové funkce ustojí. Ani nejzarytější odpůrci prodloužení rozpočtového provizoria totiž nepřišli s hrozbou, že vyvolají hlasování o sesazení předsedy Sněmovny reprezentantů.

Přestože dvoustupňový plán předložený Johnsonem je podle médií neobvyklý a zpočátku sklízel kritiku některých senátorů, v úterý vše nasvědčovalo tomu, že jej Senát ve zbytku týdne rychle potvrdí. Lídr senátorů Demokratické strany Chuck Schumer podle deníku The Washington post řekl, že bude spolupracovat se svým republikánským protějškem Mitchem McConnellem, aby prodloužení financování vlády prošlo „co nejdříve“.

Bílý dům minulý týden Johnsonův návrh označil za neseriózní. Nicméně nevaroval, že by jej Biden v případě schválení Kongresem vetoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Venezuela schválila zákon umožňující propuštění politických vězňů

Venezuelské Národní shromáždění jednomyslně schválilo amnestijní zákon umožňující propuštění politických vězňů. Zákon poté podepsala prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Informovala o tom agentura AFP. Stalo se tak necelé dva měsíce poté, co americké speciální jednotky z Caracasu unesly autoritáře Nicoláse Madura a jeho ženu, které viní z narkoterorismu. Venezuela už část vězňů v uplynulých týdnech propustila podmínečně.
02:39Aktualizovánopřed 57 mminutami

Írán na případnou vojenskou agresi „rázně zareaguje“, napsal Teherán šéfovi OSN

Írán v dopise adresovaném generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi tvrdí, že na případnou vojenskou agresi rázně zareaguje. V takovém případě bude Teherán považovat základny, zařízení a prostředky „nepřátelských sil“ v regionu za legitimní cíle. Rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa podle dopisu signalizuje skutečné riziko vojenské agrese, napsala ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na stálou misi Íránu při OSN.
před 2 hhodinami

Kvůli zabití aktivisty v Lyonu čelí obvinění tři lidé

Prokuratura ve francouzském Lyonu obvinila dva muže ze zabití nacionalistického aktivisty, který zemřel před týdnem po tamní manifestaci. Obviněn z podílu na jeho smrti je také asistent poslance krajně levicové strany Nepodrobená Francie (LFI) Raphaëla Arnaulta, informovala podle agentury AFP prokuratura.
před 4 hhodinami

Soud uložil muži podmínku za to, že nechal umrznout partnerku na Grossglockneru

Soud v rakouském Innsbrucku uložil muži podmínečný pětiměsíční trest za to, že zanechal svou partnerku v mrazivém počasí při výstupu na nejvyšší rakouskou horu Grossglockner. Soud sedmatřicetiletého muže uznal vinným ze zabití z hrubé nedbalosti, informovala agentura APA. Rakušan tvrdil, že za smrt ženy nenese trestní odpovědnost, neboť oba plánovali výpravu společně, napsala APA.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Projekt společné evropské stíhačky je v ohrožení

Německo-francouzská stíhačka příští generace, známá pod zkratkou FCAS, tedy jeden z velkých projektů evropské spolupráce v obranné oblasti, je v ohrožení. Berlín podle zdrojů agentury Reuters zvažuje objednávku dalších amerických stíhaček F-35, aby vyplnil vznikající mezeru ve vývoji. Důvodem je spor mezi hlavními dodavateli – francouzskou firmou Dassault a Airbusem, který zastupuje německé a španělské zájmy. Společnost Airbus chce projekt rozdělit napůl, aby každá z firem vyvíjela svůj vlastní bitevník.
před 6 hhodinami

Britská policie propustila exprince Andrewa, vyšetřován bude na svobodě

Britská policie propustila ve čtvrtek večer bratra krále Karla III. Andrewa Mountbattena-Windsora, kterého během dne zadržela kvůli vazbám na zesnulého amerického sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Exprinc bude vyšetřován na svobodě, informují média. BBC dříve uvedla, že jde o podezření ze zneužití pravomocí ve veřejné funkci. Mountbatten-Windsor, dříve známý jako princ Andrew, podle obvinění poskytoval Espteinovi důvěrné informace coby zmocněnec pro mezinárodní obchod. Král uvedl, že spoléhá na spravedlnost práva.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump: USA přispějí na Radu pro mír zajišťující obnovu Gazy deset miliard dolarů

Spojené státy přispějí na Radu pro mír, která si za úkol dává řešení mezinárodních konfliktů a obnovu Pásma Gazy, deset miliard dolarů (přibližně 206 miliard korun). Ve čtvrtek to na prvním zasedání této organizace uvedl americký prezident Donald Trump. Přispěly podle něj i další země. Trump se také vyjádřil i k napětí s Íránem a prohlásil, že si dává deset dní na to, aby se rozhodl, zda lze s Íránem dosáhnout smysluplné dohody o jeho jaderném programu. Jako pozorovatel se schůze účastnil i český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoNATO cvičí obranu před Ruskem i za účasti českých výsadkářů

Největší letošní cvičení Severoatlantické aliance Steadfast Dart 26 vrcholí v německém Bergenu. Účastní se ho třináct členských zemí NATO bez USA. Svým průběhem odpovídá reálné obranné operaci kombinující boje na moři, souši i ve vzduchu. Deset tisíc účastníků operace testuje alianční síly rychlé reakce, které mají být připravené do deseti dnů od vydání rozkazu. Také česká armáda, která má na místě necelé dvě stovky výsadkářů, klade důraz na rychlou připravenost. Vojáci zkoušejí i technologické novinky, například práci s drony, obranu v kyberprostoru i strategickou komunikaci. Cvičení se zaměřuje na hrozbu ze strany Ruska, kterou si německá vláda dobře uvědomuje. „Ohrožuje nás hybridně, stínová flotila poškozuje naši podmořskou infrastrukturu a přibývá přeletů dronů,“ upozorňuje německý ministr obrany Boris Pistorius. Právě spolková země Dolní Sasko, kde leží Bergen, by v případě ohrožení byla klíčovým shromaždištěm aliančních sil před vysláním na východ.
před 8 hhodinami
Načítání...