Rok před volbami drží otěže u republikánů Trump. Válečná doba ale nahrává i diplomatce Haleyové

Nahrávám video
Horizont ČT24: Šance republikánky Haleyové rok před volbami rostou
Zdroj: ČT24

Americké prezidentské volby se odehrají přesně za rok – 5. listopadu 2024. Nejsledovanější předehrou bude výběr republikánského kandidáta na hlavu státu. Průzkumům jasně dominuje Donald Trump. Souboj se teď svádí hlavně o druhé místo, které si dosud držel floridský guvernér Ron DeSantis. Šance ale nyní rostou Nikky Haleyové, která má za sebou posty velvyslankyně u OSN a guvernérky Jižní Karolíny.

Devětačtyřicetiletá Haleyová působila jako kongresmanka, guvernérka i diplomatka. Teď chce ve své kariéře zamířit nejvýš, kam to jen jde – přímo do Bílého domu. Podle průzkumů je zkušená politička deset týdnů před startem primárek na vzestupu.

Zkušenosti z OSN

Trend je patrný hlavně ve státu New Hampshire, kde se od září v sondážích odrazila ode dna a vyskočila až na druhé místo. Daří se jí ale i v Jižní Karolíně a v Iowě. „Jsme v terénu, snažíme se získat co největší podporu. Musíme tuto zemi zachránit. Musíme ji zachránit,“ zdůrazňuje Haleyová.

Sama zastupuje tradiční názorové proudy republikánů. Zkušenost z OSN jí v očích voličů dodává na věrohodnosti, zvlášť v době velkých bezpečnostních krizí na Blízkém Východě i ve východní Evropě. „Máme tu nebezpečnou alianci: Írán, Rusko a Čínu. A musím vám říci, že jsem nikdy neměla takové obavy jako nyní, že se Amerika chová znovu jako před 11. zářím,“ varovala politička.

Zatím je to ale jen boj o druhé místo s guvernérem Floridy, konzervativcem Ronem DeSantisem, který na sebe upozornil v době pandemie, když odmítal přísná omezení. I on cítí, že v kampani bude hodně záležet na zahraniční politice.

Sám přitom už musel korigovat vlastní výroky, třeba když letos na jaře označil ruskou agresi proti Ukrajině za územní spor. „Když se podíváme na celý svět, jsme národem vydaným napospas. Bidenova zahraniční politika je zmatená, slabá, chybná a nahrává soupeřům Ameriky,“ kritizuje DeSantis.

Trumpův ostrý tón

Oba uchazeči o republikánskou nominaci měli dřív blízko k favoritovi primárek. DeSantis hlavně názorově, Haleyovou do OSN poslala právě Trumpova administrativa. „Dokonce jezdila do Mar-a-Lago se svou rodinou a vozila dárky. Na tom nesejde. Má ptačí mozek a na (prezidentskou) práci nemá schopnosti ani povahu,“ uráží ji Trump.

Ostrá slova má i pro dalšího svého rivala: „(DeSantis) je úplně vyřízený a měl by být vyřízený, protože udělal špatné věci a je mladý. Měl kandidovat v 28 letech. Myslím, že jeho kariéra by v 28 ale také skončila, protože na to nemá.“

Trump na své konkurenty útočí, i když se jich podle průzkumů zatím nemusí obávat. V sondážích před primárkami přesvědčivě vede, a to i přes všechna trestní stíhání, která proti němu úřady zahájily.

„Trumpova pozice se jeví poměrně neotřesitelná, v posledních průzkumech má asi 57 procent podpory uvnitř Republikánské strany. Spíš to vypadá, že o primárkách je na straně republikánů rozhodnuto a teď se bude bojovat o druhé místo na pásce,“ poznamenal velvyslanec České republiky v USA Miloslav Stašek, který byl hostem Horizontu ČT24.

Změnu by mohlo přinést možná jen pravomocné odsouzení Trumpa. „Vzhledem ke složitosti těch případů ale není moc pravděpodobné, že by se to podařilo do konce primárek,“ myslí si diplomat. Pokud se Halyeové podaří obsadit druhou pozici, může si pomýšlet i na pozici viceprezidentky, případně ministryně zahraničí, soudí Stašek. „Očekává se, že se zopakuje rok 2020 a bude to souboj Trump–Biden,“ dodal.

Bidenova konkurence

Členové Demokratické strany budou v primárkách vybírat kandidáta na příštího amerického prezidenta v první polovině příštího roku. Hlasovat se bude v padesátce států, Washingtonu D.C. a pěti amerických teritoriích.

První hlasování se uskuteční tradičně v Iowě. Následovat bude New Hampshire a dalších 48 států. U republikánů je postup obdobný.

Vítězného kandidáta budou téměř čtyři tisíce demokratických delegátů vybírat na sjezdu v Chicagu. Jelikož je prezidentem demokrat, proběhne podle tradice až po sjezdu Republikánské strany. Vítěz demokratických primárek musí získat více než polovinu hlasů všech delegátů.

Hlavním kandidátem demokratů je prezident Joe Biden. Už v dubnu potvrdil, že se o druhý mandát bude ucházet. Mnozí ale upozorňují na jeho vysoký věk a zdravotní stav. Biden od roku 1973 zastupoval v Senátu USA stát Delaware. Osm let stál po boku Baracka Obamy jako viceprezident.



Kromě Joa Bidena se o nominaci přihlásilo 180 dalších zájemců, ale konkurovat mu podle odhadů budou jen dva – minnesotský kongresman a podnikatel Dean Phillips a kalifornská spisovatelka a aktivistka Marianne Williamsonová, která se primárek neúspěšně účastnila už posledně.

Phillips už sklidil ostrou kritiku spolustraníků za to, že se do primárek proti Bidenovi vůbec pustil. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Západ Francie se potýká s rozsáhlými povodněmi

Západní Evropou se přehnala bouře Nils, která přinesla silný vítr i vytrvalé deště a na řadě míst způsobila vážné potíže. Vyžádala si tři oběti a stovky tisíc domácností se ocitly bez elektřiny. S rozsáhlými záplavami se potýkali i na západě Francie. Půda, která je po neustálých deštích v minulém měsíci rekordně nasycená vodou, již nezvládá vstřebat další. V důsledku toho i při menších deštích hladiny řek rychle stoupají.
před 6 mminutami

Skupina zemí se ohradila proti postupu Izraele na Západním břehu

Osm zemí včetně Turecka, Egypta, Saúdské Arábie, Kataru a Spojených arabských emirátů ostře odsoudilo nová pozemková opatření, která schválila izraelská vláda a která mají upevnit izraelskou kontrolu nad okupovaným Západním břehem Jordánu. S odvoláním na společné prohlášení, které v úterý zveřejnilo turecké ministerstvo zahraničí, o tom informovala agentura Reuters.
před 52 mminutami

Začalo druhé kolo rozhovorů USA a Íránu o jaderném programu

V Ženevě začalo druhé kolo nepřímých rozhovorů USA a Íránu o jaderném programu Teheránu, píší tiskové agentury s odvoláním na íránská státní média. Během noci z pondělí na úterý americký prezident Donald Trump prohlásil, že se rozhovorů nepřímo zúčastní, a varoval Írán před následky, pokud nebude ochotný přistoupit na dohodu.
03:07Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko zaútočilo na Ukrajinu stovkami dronů a desítkami raket

Rusko v noci na úterý zaútočilo na Ukrajinu 396 drony a 29 střelami různého typu, protivzdušná obrana zneškodnila 367 bezpilotních letounů a 25 raket, uvedlo ukrajinské letectvo. Nálet cílil podle Kyjeva na energetiku, mrtvé či zraněné hlásí Sumská a Oděská oblast. Ukrajinské drony zasáhly podle ruských úřadů mimo jiné rafinerii v Krasnodarském kraji. V Ženevě by mělo začít další kolo americko-rusko-ukrajinských jednání.
před 1 hhodinou

Zůstat, či odejít? Strasti vysídlených sester z Donbasu popsali Reportéři ČT

Vleklá válka s Ruskem staví řadu Ukrajinců před obtížné dilema, zda opustit své domovy. Podle místních úřadů je v současnosti vysídlených 4,6 milionu lidí. Těžké rozhodnutí učinily i tři sestry z Doněcké oblasti, které prožily klidných šedesát let na svém hospodářství, než jim rodnou půdu začaly spalovat ruské útoky. Některá zvířata při útěku nedokázaly zachránit. Osud tří Ukrajinek zmapovala pro pořad Reportéři ČT zpravodajka Darja Stomatová.
před 2 hhodinami

V Ženevě budou USA, Ukrajina a Rusko jednat o možném klidu zbraní

Americká, ukrajinská i ruská delegace míří do Ženevy. Cílem jednání je dlouho vyhlížený klid zbraní. Řeč má být i o návrhu USA na zřízení nárazníkového území na Donbasu. Rusko chce také probrat územní otázky, s útoky proti Ukrajincům ale nepřestává ani krátce před ženevskou schůzkou. A podle ukrajinských tajných služeb chystá další údery na energetiku. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj upozornil, že takové útoky dohodu ztěžují. K tématu se také vyjádřil ředitel Pražského centra pro výzkum míru Michal Smetana. „Rusko aktuálně necítí žádný velký tlak, aby bylo nuceno přistoupit na diplomatické kompromisy k ukončení rusko-ukrajinské války. Nadále tak trvá na svých maximalistických požadavcích,“ míní Smetana. Rozhovor moderovala Hana Scharffová.
před 2 hhodinami

FBI odmítla spolupracovat s Minnesotou v případu zastřelení Prettiho

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) nebude sdílet informace a důkazy s vyšetřovateli státu Minnesota v případu zastřelení zdravotníka Alexe Prettiho federálními imigračními agenty v Minneapolisu. FBI minulý týden oznámila minnesotskému úřadu kriminálního vyšetřování (BCA), že s ním na vyšetřování nebude spolupracovat. BCA to uvedl ve svém pondělním prohlášení.
před 2 hhodinami

Rozpoznávací nástroje dokáží odhalit deepfake videa. Většinou jsou ale placené

Umělou inteligenci využívají i „ochránci internetu“. Ty nejlepší rozpoznávací nástroje totiž dokáží ve většině případů odhalit i videa vytvořená nebo upravená pomocí AI, která už lidi přelstí. S nárůstem podvodů a deepfake videí jsou tyto technologie stále důležitější. Většina takových nástrojů je ale placená a ty ve verzích zdarma obvykle tak dobře nefungují. Podobné nástroje proto zatím mají jen ti největší hráči v oblasti kyberbezpečnosti. Podle odborníků ale jejich počet poroste. Důležitý stále zůstává i kontext. I tady nicméně dokáží nástroje pomoci. Třeba rozpoznat, kdo na videu mluví, nebo analyzovat informace ve videu a s pomocí AI je pak srovnat s realitou.
před 4 hhodinami
Načítání...