Rok před volbami drží otěže u republikánů Trump. Válečná doba ale nahrává i diplomatce Haleyové

Nahrávám video
Horizont ČT24: Šance republikánky Haleyové rok před volbami rostou
Zdroj: ČT24

Americké prezidentské volby se odehrají přesně za rok – 5. listopadu 2024. Nejsledovanější předehrou bude výběr republikánského kandidáta na hlavu státu. Průzkumům jasně dominuje Donald Trump. Souboj se teď svádí hlavně o druhé místo, které si dosud držel floridský guvernér Ron DeSantis. Šance ale nyní rostou Nikky Haleyové, která má za sebou posty velvyslankyně u OSN a guvernérky Jižní Karolíny.

Devětačtyřicetiletá Haleyová působila jako kongresmanka, guvernérka i diplomatka. Teď chce ve své kariéře zamířit nejvýš, kam to jen jde – přímo do Bílého domu. Podle průzkumů je zkušená politička deset týdnů před startem primárek na vzestupu.

Zkušenosti z OSN

Trend je patrný hlavně ve státu New Hampshire, kde se od září v sondážích odrazila ode dna a vyskočila až na druhé místo. Daří se jí ale i v Jižní Karolíně a v Iowě. „Jsme v terénu, snažíme se získat co největší podporu. Musíme tuto zemi zachránit. Musíme ji zachránit,“ zdůrazňuje Haleyová.

Sama zastupuje tradiční názorové proudy republikánů. Zkušenost z OSN jí v očích voličů dodává na věrohodnosti, zvlášť v době velkých bezpečnostních krizí na Blízkém Východě i ve východní Evropě. „Máme tu nebezpečnou alianci: Írán, Rusko a Čínu. A musím vám říci, že jsem nikdy neměla takové obavy jako nyní, že se Amerika chová znovu jako před 11. zářím,“ varovala politička.

Zatím je to ale jen boj o druhé místo s guvernérem Floridy, konzervativcem Ronem DeSantisem, který na sebe upozornil v době pandemie, když odmítal přísná omezení. I on cítí, že v kampani bude hodně záležet na zahraniční politice.

Sám přitom už musel korigovat vlastní výroky, třeba když letos na jaře označil ruskou agresi proti Ukrajině za územní spor. „Když se podíváme na celý svět, jsme národem vydaným napospas. Bidenova zahraniční politika je zmatená, slabá, chybná a nahrává soupeřům Ameriky,“ kritizuje DeSantis.

Trumpův ostrý tón

Oba uchazeči o republikánskou nominaci měli dřív blízko k favoritovi primárek. DeSantis hlavně názorově, Haleyovou do OSN poslala právě Trumpova administrativa. „Dokonce jezdila do Mar-a-Lago se svou rodinou a vozila dárky. Na tom nesejde. Má ptačí mozek a na (prezidentskou) práci nemá schopnosti ani povahu,“ uráží ji Trump.

Ostrá slova má i pro dalšího svého rivala: „(DeSantis) je úplně vyřízený a měl by být vyřízený, protože udělal špatné věci a je mladý. Měl kandidovat v 28 letech. Myslím, že jeho kariéra by v 28 ale také skončila, protože na to nemá.“

Trump na své konkurenty útočí, i když se jich podle průzkumů zatím nemusí obávat. V sondážích před primárkami přesvědčivě vede, a to i přes všechna trestní stíhání, která proti němu úřady zahájily.

„Trumpova pozice se jeví poměrně neotřesitelná, v posledních průzkumech má asi 57 procent podpory uvnitř Republikánské strany. Spíš to vypadá, že o primárkách je na straně republikánů rozhodnuto a teď se bude bojovat o druhé místo na pásce,“ poznamenal velvyslanec České republiky v USA Miloslav Stašek, který byl hostem Horizontu ČT24.

Změnu by mohlo přinést možná jen pravomocné odsouzení Trumpa. „Vzhledem ke složitosti těch případů ale není moc pravděpodobné, že by se to podařilo do konce primárek,“ myslí si diplomat. Pokud se Halyeové podaří obsadit druhou pozici, může si pomýšlet i na pozici viceprezidentky, případně ministryně zahraničí, soudí Stašek. „Očekává se, že se zopakuje rok 2020 a bude to souboj Trump–Biden,“ dodal.

Bidenova konkurence

Členové Demokratické strany budou v primárkách vybírat kandidáta na příštího amerického prezidenta v první polovině příštího roku. Hlasovat se bude v padesátce států, Washingtonu D.C. a pěti amerických teritoriích.

První hlasování se uskuteční tradičně v Iowě. Následovat bude New Hampshire a dalších 48 států. U republikánů je postup obdobný.

Vítězného kandidáta budou téměř čtyři tisíce demokratických delegátů vybírat na sjezdu v Chicagu. Jelikož je prezidentem demokrat, proběhne podle tradice až po sjezdu Republikánské strany. Vítěz demokratických primárek musí získat více než polovinu hlasů všech delegátů.

Hlavním kandidátem demokratů je prezident Joe Biden. Už v dubnu potvrdil, že se o druhý mandát bude ucházet. Mnozí ale upozorňují na jeho vysoký věk a zdravotní stav. Biden od roku 1973 zastupoval v Senátu USA stát Delaware. Osm let stál po boku Baracka Obamy jako viceprezident.



Kromě Joa Bidena se o nominaci přihlásilo 180 dalších zájemců, ale konkurovat mu podle odhadů budou jen dva – minnesotský kongresman a podnikatel Dean Phillips a kalifornská spisovatelka a aktivistka Marianne Williamsonová, která se primárek neúspěšně účastnila už posledně.

Phillips už sklidil ostrou kritiku spolustraníků za to, že se do primárek proti Bidenovi vůbec pustil. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské gardy údajně slibují za vyhoštění diplomatů USA a Izraele volnou plavbu

Pokud evropské či arabské země vyhostí ze svého území velvyslance Spojených států a Izraele, budou údajně moci svobodně proplouvat Hormuzským průlivem. Tvrdí to íránské revoluční gardy, uvedla v noci na úterý agentura Reuters. Írán čelí americkým a izraelským útokům a podniká protiútoky a rovněž napadá americké základny a další cíle v oblasti Perského zálivu. Kvůli válce nyní Hormuzským průlivem neproplouvají téměř žádné tankery.
02:05Aktualizovánopřed 33 mminutami

NATO nad Tureckem zničilo íránskou balistickou raketu

Turecko oznámilo, že NATO v jeho vzdušném prostoru zničilo balistickou raketu vypálenou z Íránu. USA uzavřely kvůli bezpečnostním rizikům svůj konzulát v turecké Adaně. Írán také vypálil na Izrael svou první salvu střel po zvolení nového nejvyššího duchovního vůdce. Zdravotníci v Izraeli nejprve informovali o jedné lehce zraněné ženě, později byl zabit jeden člověk a další dvě osoby zraněny. Při útoku íránského dronu na bahrajnský ostrov Sitra utrpělo zranění 32 civilistů. Další dron zaútočil na rafinerii bahrajnské společnosti Bapco.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Válka proti Íránu je téměř u konce, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump v pondělí reportérce CBS News řekl, že válka proti Íránu je téměř u konce. Později na tiskové konferenci dle Reuters prohlásil, že americké síly začaly útočit na íránské továrny na výrobu dronů. USA jsou podle něj výrazně napřed oproti původnímu plánu odhadovanému na čtyři až pět týdnů. V rozhovoru pro NBC News Trump sdělil, že je předčasné hovořit o zabavování íránské ropy. Vyloučit tuto možnost ale podle něj nelze. Šéf Bílého domu podle Kremlu také v pondělí telefonoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny ropy prudce rostly. Po skončení obchodování ale začaly výrazně klesat

Ceny ropy zahájily nový týden prudkým růstem a dostaly se až na nejvyšší hodnotu od poloviny roku 2022. Posléze část zisků smazaly a vrátily se pod tuto hranici. Po skončení obchodování začala ropa dokonce výrazně oslabovat. Někteří významní producenti omezili dodávky a trh ovládly obavy z dlouhodobého přerušení dodávek kvůli eskalaci války USA a Izraele s Íránem. Energetické trhy jsou obzvláště nervózní, protože krize se odehrává v okolí Hormuzského průlivu, kterým normálně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy. Kvůli konfliktu na Blízkém východě prudce roste také cena plynu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Video„Ženy toho mají dost.“ V Německu se protestovalo za rovné odměňování

Německo v rozdílu mezi hodinovou mzdou mužů a žen oproti evropskému průměru zaostává. Zatímco ten evropský činí jedenáct procent, průměrná sazba Němek je o šestnáct procent nižší než u Němců. Větší nerovnost při tom panuje na západě země než na území někdejší NDR. Platforma Genug – Enough tak na pondělí 9. března vyzvala ke globální stávce za rovné podmínky a proti násilí na ženách. Hlavní sdělení znělo „Ženy toho mají dost“.
před 7 hhodinami

Izrael udeřil na předměstí Bejrútu

Izraelská armáda podnikla další vlnu úderů na jižní předměstí Bejrútu. Síly židovského státu podle agentury AFP tvrdí, že cílily na finanční instituci al-Kard al-Hasan, která je oficiálně neziskovou charitou teroristického proíránského hnutí Hizballáh. Skupina naopak bez důkazů uvedla, že svádí boje s izraelskými vojáky, které vysadily vrtulníky na východě Libanonu u hranic se Sýrií. Podle deníku Ha'arec se na severu Izraele rozezněly sirény kvůli útokům ze strany Íránu a Hizballáhu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Fregaty i letadlová loď. Francie chce ochránit tankery v Hormuzu

Francie chystá čistě obrannou námořní misi, která by měla působit v Hormuzském průlivu, oznámil podle agentur francouzský prezident Emmanuel Macron na návštěvě Kypru. Cílem bude chránit tankery v oblasti. Podle francouzské hlavy státu by se mise mohly účastnit evropské i mimoevropské státy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V Praze přistály další dva lety z Blízkého východu

Do Prahy se krátce před pondělní sedmou hodinou ranní vrátil zatím poslední repatriační let z válkou zasaženého Blízkého východu, letoun ze saúdskoarabského Rijádu dopravil 180 Čechů. V noci také přistála i pravidelná linka z Dubaje se 189 cestujícími, uvedla mluvčí letecké společnosti Smartwings Vladimíra Dufková. Podle ministerstva zahraničních věcí se deseti repatriačními vládními lety vrátilo do Česka více než 1500 lidí. V pondělí večer je v plánu další let do Egypta.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...