Slovenská vláda schválila plošné testování na koronavirus, provede ho armáda

Slovensko plošně otestuje na koronavirus své obyvatele starší deseti let. Přípravu a samotné testování provede armáda, zapojeny budou i další složky státu. Rozhodla o tom v neděli vláda premiéra Igora Matoviče. Zatím není jasné, zda bude testování povinné.

Hlavní část testování se uskuteční na přelomu října a listopadu a v první polovině listopadu. Již na konci příštího týdne pak budou testy probíhat ve čtyřech nejpostiženějších okresech na severu a východě pětimilionového Slovenska. Od plošných testů si slovenští politici slibují odhalení ohnisek nákazy. 

„Jde o největší logistickou operaci v novodobých dějinách Slovenské republiky. Úspěch celé operace se v první řadě zakládá na ochotě lidí spolupracovat. Žádám vás o zodpovědnost při přístupu k testování,“ řekl novinářům ministr obrany Jaroslav Naď po mimořádném jednání kabinetu. Dodal, že do testování bude zapojeno na 50 tisíc osob ze státního aparátu včetně nanejvýš osmi tisíc vojáků.

„Lockdown je jedna možnost, poctivé přetestování Slovenska je druhá možnost,“ uvedl Matovič. Jak šéf slovenského kabinetu upřesnil, zatím nebylo rozhodnuto, zda připravované plošné testování bude povinné. Nicméně Matovič i někteří další představitelé vládní koalice se vyslovili pro dobrovolnou účast. Premiér ale už dříve naznačil, že ti, kteří test nepodstoupí, by nemuseli mít plně hrazenou zdravotnickou péči z povinného pojištění.

Pochybnosti o testech

Předseda slovenské vlády také řekl, že další vývoj v zemi ohledně koronavirové krize bude záviset na tom, zda se obyvatelé do testování zapojí. „Čím více lidí přijde, tím dříve začneme žít normálním životem,“ řekl Matovič. Dodal, že cílem je také zamezit tomu, aby se lidé nakazili u samotných odběrných míst.

Odborníci, které citovala slovenská média, upozornili na nepřesnost antigenových testů oproti obvyklým PCR testům a na to, že velkou výzvou pro úřady bude zorganizovat samotné testování a jeho bezproblémový průběh. Podle Matoviče zakoupené antigenové testy ale mají jen malou chybovost oproti PCR testům a dokáží odhalit ty lidi, jež dokáží nakazit další osoby.

Slovenský premiér i ministr zdravotnictví Marek Krajčí vybídli zdravotníky, aby pomohli při chystaném testování. Bez jejich pomoci armáda odběry a vyhodnocení vzorů patrně nedokáže zvládnout.

„První linie jsou proraženy a týl nepřítele zasahuje naše nemocnice,“ uvedl Krajčí k šíření koronavirové nákazy na Slovensku, která vedla k zaplňování lůžek v nemocnicích. 

Bratislava podle dřívějších informací již objednala 13 milionů takzvaných antigenových testů v ceně zhruba čtyř eur (110 korun) za kus. Jde sice o méně přesné testy, než jsou obvykle používané PCR testy, výsledek je ale k dispozici rychleji.

Slovensko v posledním období zaznamenává výrazný nárůst počtu potvrzených případů nakažených koronavirem. Hranici tisíc potvrzených případů denně infekce země překonala 7. října, zhruba o týden později zase testy poprvé odhalily přes dva tisíce infikovaných.

Plošné testování i v Česku?

O plošném testování se hovoří i v Česku. Jako jednu ze svých tří hlavních priorit v boji proti epidemii ho označil ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO). Počítá s jeho spuštěním do čtrnácti dnů, první na řadu by mělo přijít Uherské Hradiště, napsal ve středu ministr na Twitteru. Detaily už podruhé v tomto týdnu řešil se zástupci Všeobecné zdravotní pojišťovny a praktických lékařů. Testy mají být dobrovolné.

V neděli však náměstek ministra zdravotnictví Aleksi Šedo připustil, že testovat se v Česku možná bude až později. „Jsme teď v situaci, která je epidemiologicky paradoxně dost nepříznivá,“ vysvětlil v Otázkách Václava Moravce. Podle jeho slov také není příliš pravděpodobné, že by se stát vydal slovenskou cestou a chtěl testovat téměř každého obyvatele.

Jak dodal, medicínská a analytická fakta ukazují, že testování nemá přílišný smysl u bezpříznakových pacientů. Kvůli nízké virové náloži může jejich výsledek vyjít falešně negativní.

„Obecný koncept je takový, že bychom vychytali z populace všechny nakažené, tím snížíme zátěž a mnohem rychleji dojde k oploštění křivky. Na druhou stranu právě vzhledem k riziku falešných negativit musíme mít na mysli, že takto není úplně ideální sledovat třeba zařízení sociální péče, protože jestliže v kolektivu ohrožených osob máte pět nakažených a mezi nimi identifikujete pouze tři, tak je to příliš řídké síto. U lidí, kteří mají příznaky, mnohem rychleji a jednodušeji zjistíte, že jsou skutečně pozitivní, takže to odlehčí PCR testování, které je logisticky a ekonomicky velmi náročné,“ doplnil v Otázkách Václava Moravce náměstek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEvropská komise tlačí Česko do schválení šesti směrnic

Česko nestihne včas schválit všechny unijní směrnice, které požaduje Evropská komise. Ta kvůli šesti předlohám vede od září se státem řízení. Čas na nápravu dala do konce listopadu, pak hrozí pokuty. Podle kabinetu nejde o nic zvláštního. Část koalice přesto mluví o svolání mimořádného jednání sněmovny, kde by se o potřebných zákonech jednalo. Připouští to například ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) pak říká, že „kvůli unijním směrnicím se mi upřímně zapleveluje program a pak se nedostává na náš program.“ Unijní orgány nyní vedou s Českem řízení pro neplnění povinností v 71 věcech. Hůře jsou na tom například Francie, Polsko nebo Španělsko. Nejméně prohřešků naopak Evropská komise eviduje u Dánska.
před 19 mminutami

Rusko v noci útočilo na Kyjev, podle Klyčka zasáhlo dva důležité mosty

Ruské balistické střely v noci z pondělí na úterý podle starosty ukrajinské metropole Vitalije Klyčka zasáhly dva důležité mosty v Kyjevě. Poškozena byla také kritická infrastruktura, což v některých částech města způsobilo výpadky dodávek vody a tepla. Agentura Ukrinform ráno informovala rovněž o poškození kyjevského metra. Výbuchy hlásila i další ukrajinská města.
00:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Při střelbě u Jericha zahynula Palestinka, palestinská televize viní izraelské osadníky

Jedna starší Palestinka v noci na úterý zahynula a deset dalších osob utrpělo zranění nedaleko Jericha na okupovaném Západním břehu Jordánu při střelbě, kterou oficiální palestinská televize připisuje radikálním izraelským osadníkům. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na palestinské zdravotníky. Izraelská armáda uvedla, že se toto násilí odehrálo po útoku na předměstí Jericha v pondělí večer, kdy podle ní Palestinci narazili svým vozem do auta Izraelců a poté je napadli zbraněmi.
před 2 hhodinami

Šestnáctiletý Čech chtěl odjet do Sýrie mezi teroristy, odhalily bezpečnostní složky

Odjet do Sýrie bojovat mezi teroristy plánoval šestnáctiletý český student. Přesvědčoval k tomu i další lidi ze zahraničí. Mladíka sledovaly tajné služby a nakonec ho zadržela policie. Soud ho potrestal podmínkou a zákazem přístupu na sociální sítě, musí také podstoupit výchovný program. Informace o dosud neznámém případu zjistili Reportéři ČT Adéla Paclíková a Ondřej Golis.
před 9 hhodinami

Babiš jedná v Izraeli, chce urychlit dodávky dalších systémů protivzdušné obrany

Premiér Andrej Babiš (ANO) zahájil v pondělí třídenní návštěvu Izraele, první den se setkal s premiérem Benjaminem Netanjahuem. Po jednání řekl premiér novinářům, že chce urychlit pořízení dalších systémů protivzdušné obrany. Česko by podle něj nemělo čekat až do roku 2030. Posílení protivzdušné obrany, zejména ochrany proti balistickým raketám, považuje Babiš za jednu ze svých priorit. Izraelský premiér při setkání varoval před íránským raketovým a jaderným programem, který podle něj může být hrozbou i pro Evropu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ministři zahraničí EU schválili další protiruské sankce

Ministři zahraničí Evropské unie v pondělí schválili další sankce proti ruským osobám a subjektům. Na sankční seznam přibylo 145 jmen. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Opatření se zaměřují zejména na ruské banky, energetické společnosti, firmy napojené na takzvanou stínovou flotilu a osoby a organizace zapojené do dezinformačních kampaní a kybernetických útoků.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Pět zemí EU chystá deportační středisko ve Rwandě, fungovat by mohlo příští rok

Rakousko, Německo, Nizozemsko, Dánsko a Řecko chtějí ve Rwandě deportační středisko pro odmítnuté žadatele o azyl, které není možné vyhostit do jejich zemí původu. Podle agentury APA to společně oznámili rakouský kancléř Christian Stocker a dánská premiérka Mette Frederiksenová. Pětice států EU očekává, že jednání s africkou zemí budou rychlá a že první odmítnuté žadatele o azyl středisko ve Rwandě přijme už v příštím roce.
před 13 hhodinami

Uzavření estonsko-ruské hranice bude pro Narvu bolestivou ranou, míní exstarostka

Plánované uzavření estonsko-ruské hranice od 1. prosince bude bolestivou ranou pro pohraniční město Narva. Podle bývalé starostky Katri Raikové sice rozhodnutí není překvapivé, místní obyvatelé však doufali, že k němu nedojde. Upozornila na to na sociálních sítích.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.