Sedláček: Ukrajinská krize Evropu možná otestuje více než ta hospodářská

Praha - Evropská unie se už dohodla, že v příštích letech pošle na Ukrajinu 11 miliard eur (kolem 300 miliard korun). Nejde však jen o čistě ekonomické způsoby pomoci. Podle ekonoma Tomáše Sedláčka je v první řadě potřeba dát jasný signál Ukrajině, že jsou unijní státy ochotny rychle přijmout zemi mezi sebe. Celá krize je pak především velkým testem demokratických, politických a lidskoprávních hodnot Evropské unie. Tomáš Sedláček byl hostem pořadu Události, komentáře.

Nahrávám video

Předseda Evropské komise José Manuel Barroso už oznámil finanční pomoc Ukrajině, v následujících letech by tak měly ze společného rozpočtu putovat miliardy eur. Podle Tomáše Sedláčka by však Unie v první řadě měla nabídnout politické záruky, především pak příslib rychlého připojení k EU. „My jakožto Evropané nebo členové Evropské unie bychom měli dát jasný signál, že je silná a rychlá naděje, že Ukrajinu přijmeme mezi sebe,“ myslí si Sedláček.

Současná situace Ukrajiny poukazuje na mnoho citlivých míst Evropské unie a lze ji vnímat i jako určitý test toho, jak jsou skutečně pevné hodnoty, na nichž je postavena. „Možná se nakonec ukáže, že ta ukrajinská krize otestuje evropské hodnoty mnohem více a důkladněji než celá hospodářská krize, protože ta byla jakousi interní záležitostí – taky se může stát, že časem ještě rádi budeme vzpomínat naše problémy s poklesem indexů a různými poklesy HDP,“ říká Sedláček.

  • „Tady je najednou krize, která se netýká jenom vysokých příček Maslowovy pyramidy, ale je to skutečně o tom, jaké demokratické, politické a lidskoprávní hodnoty je Evropská unie ochotna zaplatit,“ dodává.

Evropa by tak měla ve zkratce být ochotna zaplatit přistoupení Ukrajiny do Unie. „Bude to každopádně drahé, teď se ukáže, jestli ta “Evropská pevnost„ je skutečně schopná se rozhlédnout kolem sebe. Ony se ty evropské hodnoty na Ukrajině ukazují mnohem více než v Evropě,“ podotýká. Skepticky se k možným ekonomickým sankcím staví především Němci, podle nichž by neprospěly de facto nikomu. „Sankce pochopitelně bolí obě zúčastněné strany,“ uvedl Sedláček.

Ruské aktivity posledních týdnů mohou být interpretovány různě, těžko však podle Sedláčka přímo na Ukrajině prospějí obrazu Ruska a jeho prestiži. „Paradoxně kdyby se udělalo referendum, jestli ukrajinští občané chtějí patřit do Evropské unie, nebo nechtějí, tak ta ruská invaze z jejich strany by byla naprosto kontraproduktivní, protože chuť Ukrajinců spíše se tulit k Rusku než k EU bude nižší. Takže na té prestižní úrovni si myslím, že to Rusko určitě poškodilo,“ uzavřel.

ČT24.cz o ukrajinsko-ruské roztržce

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 23 mminutami

SNS žádá odvolání jí navrženého ministra Taraby

Nejmenší slovenská vládní strana SNS žádá odvolat ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, kterého do této funkce navrhla po parlamentních volbách z roku 2023. Předseda SNS Andrej Danko v pondělí po schůzce s premiérem Robertem Ficem (Smer) řekl, že návrh je definitivní. Fico jednání s Dankem zatím nekomentoval.
před 32 mminutami

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 2 hhodinami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 2 hhodinami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...