Praha - Evropská unie se už dohodla, že v příštích letech pošle na Ukrajinu 11 miliard eur (kolem 300 miliard korun). Nejde však jen o čistě ekonomické způsoby pomoci. Podle ekonoma Tomáše Sedláčka je v první řadě potřeba dát jasný signál Ukrajině, že jsou unijní státy ochotny rychle přijmout zemi mezi sebe. Celá krize je pak především velkým testem demokratických, politických a lidskoprávních hodnot Evropské unie. Tomáš Sedláček byl hostem pořadu Události, komentáře.
Předseda Evropské komise José Manuel Barroso už oznámil finanční pomoc Ukrajině, v následujících letech by tak měly ze společného rozpočtu putovat miliardy eur. Podle Tomáše Sedláčka by však Unie v první řadě měla nabídnout politické záruky, především pak příslib rychlého připojení k EU. „My jakožto Evropané nebo členové Evropské unie bychom měli dát jasný signál, že je silná a rychlá naděje, že Ukrajinu přijmeme mezi sebe,“ myslí si Sedláček.
Současná situace Ukrajiny poukazuje na mnoho citlivých míst Evropské unie a lze ji vnímat i jako určitý test toho, jak jsou skutečně pevné hodnoty, na nichž je postavena. „Možná se nakonec ukáže, že ta ukrajinská krize otestuje evropské hodnoty mnohem více a důkladněji než celá hospodářská krize, protože ta byla jakousi interní záležitostí – taky se může stát, že časem ještě rádi budeme vzpomínat naše problémy s poklesem indexů a různými poklesy HDP,“ říká Sedláček.
- „Tady je najednou krize, která se netýká jenom vysokých příček Maslowovy pyramidy, ale je to skutečně o tom, jaké demokratické, politické a lidskoprávní hodnoty je Evropská unie ochotna zaplatit,“ dodává.
Evropa by tak měla ve zkratce být ochotna zaplatit přistoupení Ukrajiny do Unie. „Bude to každopádně drahé, teď se ukáže, jestli ta “Evropská pevnost„ je skutečně schopná se rozhlédnout kolem sebe. Ony se ty evropské hodnoty na Ukrajině ukazují mnohem více než v Evropě,“ podotýká. Skepticky se k možným ekonomickým sankcím staví především Němci, podle nichž by neprospěly de facto nikomu. „Sankce pochopitelně bolí obě zúčastněné strany,“ uvedl Sedláček.
Ruské aktivity posledních týdnů mohou být interpretovány různě, těžko však podle Sedláčka přímo na Ukrajině prospějí obrazu Ruska a jeho prestiži. „Paradoxně kdyby se udělalo referendum, jestli ukrajinští občané chtějí patřit do Evropské unie, nebo nechtějí, tak ta ruská invaze z jejich strany by byla naprosto kontraproduktivní, protože chuť Ukrajinců spíše se tulit k Rusku než k EU bude nižší. Takže na té prestižní úrovni si myslím, že to Rusko určitě poškodilo,“ uzavřel.
ČT24.cz o ukrajinsko-ruské roztržce
- KRYM: Parlament prohlásil poloostrov za ruský
- KRYM: Jaké jsou stavy černomořských armád Ukrajiny a Ruska?
- BRUSEL: Podle Jaceňuka nejde o Ukrajinu, ale celou Evropu
- BRUSEL: EU odstříhává Janukovyčovy muže od majetku
- UKRAJINA: Jih a východ země se bouří proti Kyjevu
- UKRAJINA: Podle uniklých odposlechů mohla snajpry na Majdan poslat opozice
- USA: Ruské manévry připomínají nacismus 30. let, tvrdí Clintonová
- ČESKO: Štěch kvůli krizi nejede do Ruska
- RUSKO: Média vykreslují kyjevskou vládu jako loutkové nacisty
- RUSKO: Naše technika na Krymu? Podvod a provokace, říká ministr obran
- EKONOMIKA: Unie pošle Kyjevu 11 miliard eur
- NOVÁ MÉDIA: Zápas o Krym vedou i hackeři
- FOTOGALERIE: Bojovníci z Majdanu v českých nemocnicích
