Souboj o Krym se vede i na síti: hackerské útoky a desinformace

Kyjev/Moskva - Hlavní událostí pro média je nepochybně situace na Ukrajině. Stejně tak ukrajinskou krizí ale žije i internet. Na síti se jen od začátku tohoto týdne rozšířilo několik zpráv, jež se později ukázaly jako nepravdivé či byly dementovány. Navíc podle deníku The New York Times hackeři z obou stran konfliktu o Krym provádějí velké počítačové útoky proti zpravodajským serverům protistrany.

Sesazený ukrajinský prezident Viktor Janukovyč je po smrti. Tweet s touto informací, že politik v noci na úterý podlehl infarktu, uveřejnil jeden z nejstarších zpravodajských serverů na Ukrajině - lb.ua. Zpráva se začala rychle šířit v médiích i mezi oficiálními představiteli.

Později se však ukázalo, že je Janukovyč živ a zdráv. Spekulace dokonce musel na včerejší tiskové konferenci popírat sám ruský prezident Vladimir Putin nebo poslanci ruské Státní dumy. Ti Janukovyčovy odpůrce obvinili z mediální války.

Přímo horkou válkou však zaváněla pondělní informace ruské tiskové agentury Interfax. Podle ní dal velitel ruské Černomořské flotily zbývajícím ukrajinským posádkám na Krymu ultimátum, aby se do úterního rána vzdaly, jinak se stanou terčem ozbrojeného útoku. Ruské ministerstvo obrany i tuto informaci dementovalo, podle mluvčího rezortu byly tyto zprávy „naprostý nesmysl“. Ruská administrativa údajné ultimátum popřela na Facebooku - více čtěte zde.

Tisková konference Vladimira Putina
Zdroj: Nikolsky Alexei/ČTK/ITAR-TASS

Naposledy Kreml dementoval slova prezidentova ekonomického poradce Sergeje Glazjeva. Ten v rozhovoru pro agenturu RIA Novosti prohlásil, že je Moskva připravena vzdát se dolaru jako rezervní měny a přestat splácet dluhy americkým bankám, pokud na ni Washigton kvůli její invazi na Krym uvalí sankce.

Ukrajina vládne Twitteru

Zprávy o vývoji událostí na Krymu přitom veřejnost zajímají. A to nejen lidi žijící přímo na Ukrajině či v jeho bezprostředním okolí, ale téměř na celém světě. Naznačil to například výzkum analytické společnosti Trendsmap, podle které i během nedělního večera při předávání Oscarů uživatelé Twitteru častěji zmiňovali ukrajinskou krizi než filmové ceny.

Nahrávám video

Ve srovnání tweetů, které bylo možné lokalizovat a byly psány v angličtině či španělštině, zmínky o Ukrajině dominovaly jak nad Oscary, tak syrskými boji i vyhrocenou politickou krizí ve Venezuele. Tento trend byl patrný nejen Evropě, ale i v Severní Americe a Asii.

Z Ruska se stali nacisti

Význam nových technologií v mezinárodně-politických sporech informačního věku se znovu projevuje i v aktuální krizi. Americký deník The New York Times (NYT) zjistil, že prozápadní i proruské ukrajinské zpravodajské weby zažívají v poslední době nezvykle vysoký počet útoků DDoS (denial-of-service, odmítnutí služby). Hackeři při nich zaplaví server vysokým počtem požadavků ve stejnou chvíli, a vyřadí ho tak z provozu.

Hacknutý web stanice Russia Today
Zdroj: ČT24/The Hacker News

Při nejméně jednom případu se hackerům úspěšně podařilo znectít internetovou stránku Kremlem financované zpravodajské sítě Russia Today, kde v titulcích a článcích slovo „Rusko“ nahradilo slovo „nacisti“. Jeden z titulků pak například zněl: „Putin: Nacističtí obyvatelé, vojáci jsou ohrožováni na Ukrajině, potřebují ochranu ozbrojených sil.“

Šéf NBÚ: Rusové byli v kyberútocích silnější

Vzájemné kyberútoky mezi Ukrajinou a Ruskem dnes českým poslancům potvrdil šéf Národního bezpečnostního úřadu Dušan Navrátil. Rusko podle něj napadlo komunikační infrastrukturu, rušilo i odposlouchávalo telefonní hovory. Hackeři prý také napadli ukrajinské vládní weby. „Domníváme se, že skutečně Rusko chce demonstrovat, že i v této oblasti má velice dobré schopnosti,“ uvedl Navrátil.

Podobné typy útoků jsou podle něj při konfliktech v poslední době již běžné. „Ale tady je to ještě mnohem markantnější,“ vysvětlil šéf NBÚ. Konfliktu v kyberprostoru se podle něj zúčastnili Ukrajinci i Rusové. Ruské aktivity ale byly silnější. „Základní byl útok na komunikace,“ konstatoval Navrátil s tím, že se aktivity ve virtuálním prostoru nedotkly žádného z Čechů

Kybernetický útok
Zdroj: ČT24/Jan Langer

Zatím ale podle citovaných NYT odborníků aktivita hackerů nedosahuje ani úrovně počítačových útoků zaměřených na Estonsko v roce 2007, které tuto pobaltskou zemi téměř ochromily, ani úrovně útoků proti Gruzii o rok později. Tehdy byly během posledních týdnů před ozbrojeným rusko-gruzínským konfliktem servery hostící gruzínskou vládu, média, komunikace a dopravu ochromeny masivním přívalem dat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 22 mminutami

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
před 31 mminutami

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 8 hhodinami

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 10 hhodinami

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 13 hhodinami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 13 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.