Putin kazí plány i českým firmám, na východ hledí s obavami

Praha – Dění na Ukrajině bedlivě sledují české firmy, které vyvážejí zboží na východní trhy. Situaci nyní výrazně komplikuje pokles rublu. Kdyby navíc skutečně došlo na sankce Evropské unie vůči Moskvě, pro některé společnosti by to mohlo být likvidační. Jen do Ruska totiž dodají zboží v hodnotě 116 miliard korun ročně, na Ukrajinu je to 33,5 miliard. Některé firmy už ale konflikt na Krymu pociťují. Škoda Auto například snižuje objem výroby vozů v zemi, ČSA ruší lety Praha- Oděsa a negativní dopad do vývoje obratu na tamním trhu registruje například i Hamé.

České firmy se strachují, že díky krizi na Ukrajině mohou přijít o velké zakázky. Ročně vyvezou jen do Ruska zboží za 116 miliard korun, zatímco opačným směrem putují suroviny s výrobky za 155 miliard. Výpadek by tedy zasáhl obě strany, české firmy by to ale postihlo hůř. „Konkrétní kroky, respektive případnou pomoc (českým firmám) zvažujeme, ale závisí především na dalším vývoji situace na Ukrajině, který je v tuto chvíli opravdu těžké předvídat,“ uvedl Filip Matys z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu.

Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR:

„Rusko je naším nejvýznamnějším trhem z tzv. třetích zemí. Ani Ukrajina není úplně bezvýznamná (…) Byznys potřebuje klid, stabilitu a předvídatelnost a bohužel v tomto teritoriu se ani jedné z těchto tří věcí příliš nedaří.“

Firmy se také dívají nedůvěřivě na případné sankce ze strany Evropské unie. Ty by se dotkly také automobilky Škoda, která z Boleslavi do ukrajinského Solomonova vyváží sady dílů pro montování vozidel na tamější trh. „Situace na Ukrajině má negativní dopady na celou místní ekonomiku včetně automobilového průmyslu. Z toho důvodu upravuje náš partner Eurocar výrobu vozů Škoda v závodě Solomonovo, aby odpovídala aktuálním okolnostem a reálné poptávce,“ uvedl mluvčí automobilky Tomáš Kubík. Díly a příslušenství automobilů Škoda tvořily v roce 2012 asi 11 procent českého vývozu na Ukrajinu.   

Ale podobné problémy neřeší pouze Škodovka. Například firma Bioveta z Ivanovic na Hané, která vyrábí veterinární přípravky, se do podobné situace nedostává zdaleka poprvé. „Je to pro nás významné teritorium. Před dvěma týdny jsme museli pozdržet  kamion, protože Kyjev byl obklíčený. Minulý týden jsme ho tam mohli poslat. Nicméně každá taková krize je pro nás ohrožení. Před sedmi lety jsme se dostali do Sýrie, tržby nám tam stoupaly k deseti milionům, přišla ale válka a je konec. Neprodáme nic. To samé v Egyptě,“ popsal situaci ředitel Libor Bittner. 

ČSA ruší lety Praha - Oděsa

České aerolinie ruší lety Praha - Oděsa. Kvůli nejisté bezpečnostní situaci na Ukrajině výrazně ubylo rezervací - v minulosti přitom linku využívaly tisíce lidí týdně. Tuzemský dopravce tak složil první ekonomickou oběť tamním nepokojům.

Nahrávám video

ČEB nebude zatím poskytovat nové úvěry na projekty na Ukrajině

Události na Ukrajině s obavami sleduje i pardubický pivovar. Až třetina jeho exportní výroby totiž směřuje právě na východ. Kvůli tamějšímu trhu investoval do nové výrobní linky miliony korun. Podobných případů jsou v Česku desítky a spustit na Ukrajině projekt pro ně bude čím dál složitější. Exportní garanční a pojišťovací společnost totiž v minulém týdnu oznámila, že  nebude až do vyřešení situace na Ukrajině pojišťovat nové projekty v této zemi. Také Česká exportní banka nebude kvůli současné krizi na Ukrajině financovat nové projekty v této zemi.  

Většina českých firem ale zatím vyčkává, jak se situace vyvine. Podle Svazu průmyslu a dopravy to nicméně neznamená, že by se chystaly opustit zemi. „Jsme znepokojeni současnou situací, která může výrazně ovlivnit uzavírání nových kontraktů i rozpracované projekty, které se mohou z důvodu zhoršení fungování státních úřadů a rostoucí opatrnosti bank zpomalit nebo dokonce zastavit,“ uvedl Milan Mostýn. 

Navíc například stavební firmy se obávají toho, že pokud by Ukrajina vyhlásila všeobecnou mobilizaci, přišly by rázem o tisíce dělníků, kteří pracují na tuzemských stavbách. Právě pracující Ukrajinci přináší největší tržby i dopravním společnostem. Cestování negativně ovlivňuje zejména obava lidí o to, zda bude po příjezdu na Ukrajinu možné opět bez komplikací odcestovat.

Ekonom Luděk Niedermayer:

„Do budoucna je lepší klást si otázku, jestli ty režimy, se kterými se naše firmy snaží obchodovat, kde má velkou roli stát a je málo soukromé ekonomiky, jsou udržitelné a zda tam neexistují podobná rizika.“

Obecně jsou české investice chráněny Dohodou mezi vládou České republiky a vládou Ukrajiny o podpoře a vzájemné ochraně investic, která je platná od roku 1995, a jejím dodatkovým protokolem platným od roku 2010. Podle Svazu průmyslu a dopravy je pro zahraniční investory negativní to, že Ukrajina nepodepsala asociační dohodu s EU, která měla být zárukou větší stability podnikatelského prostředí včetně vymahatelnosti práva a také očekávané finanční pomoci.

České investice na Ukrajině mají v posledních letech snižující se tendenci. Celková hodnota českých přímých investic na Ukrajinu za rok 2012 činila 2,95 mil. dolarů (58 mil. Kč). Kumulovaná hodnota pak 24,35 mil. dolarů (482 mil. Kč). Přesná statistická výše investic je obtížně odhadnutelná, protože některé z českých dcer mezinárodních firem jsou registrovány podle sídla mateřské společnosti, uvádí MPO. Podle ukrajinské statistiky ke konci roku 2010 činily české investice na Ukrajině 76,9 mil. dolarů.

Většina Krymu je po víkendu pod kontrolou ruských vojáků, jejichž invazi západní státy označily za nepřijatelnou. Události vyvolalo sesazení režimu prorusky orientovaného ukrajinského prezidenta Janukovyče. Současné dění na Krymu a snahy jeho ruských obyvatel o spojení s Ruskem včera přirovnal předseda českého Senátu Milan Štěch k situaci v pohraničí Československa v roce 1938. Tehdy také část tamních obyvatel německé národnosti volala po připojení k nacistickému Německu.

ČT24.cz o dění na Ukrajině

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

USA požadují uvolnění evropských rezerv nafty, Německu a Francii hrozí embargem

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vyzvala Německo a Francii, aby pomohly zmírnit světové ceny paliv uvolněním nafty z nouzových rezerv. Pohrozila, že v opačném případě by tyto země mohly čelit zákazu vývozu nafty z USA. Informovala o tom agentura Reuters, odvolává se na zdroje blízké rozhovorům. Washington prý žádá, aby celá EU v příštích šesti měsících uvolnila 120 milionů barelů nafty. Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič řekl, že Unie usiluje ohledně snižování cen nafty o koordinovaný postup.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoPlynu je dostatek, ale méně než dřív. Odborníci čekají zdražení smluv

S nekončícím napětím na Blízkém východě roste význam zkapalněného plynu. Terminál v nizozemském Eemshavenu, který stát přes společnost ČEZ využívá, odbavil za čtyři roky fungování 92 lodí se surovinou určenou pro české spotřebitele. Celkem jí přivezly přes osm miliard kubíků. Aktuálně dodávky pokrývají skoro čtvrtinu tuzemských potřeb. Podle analytiků se Evropa momentálně bez LNG neobejde, přestože se v uplynulých letech začala chovat šetrněji. Odborníci uvádějí, že je plynu dostatek, i když kvůli výpadku dodávek přes Hormuzský průliv méně než dříve. A to ho zdražuje. V příštích měsících pak analytici očekávají i zdražení smluv na dobu neurčitou, proto radí si aktuální ceny zafixovat.
před 4 hhodinami

Maximální prodejní ceny pohonných hmot v pátek klesnou

Maximální prodejní cena nafty u čerpacích stanic v pátek klesne o 14 haléřů na 48,58 koruny za litr. Cena benzinu se sníží o 22 haléřů na 45,92 koruny za litr, určilo ministerstvo financí. Vláda ceny pohonných hmot reguluje od čtvrtka, opatření má zatím platit do konce října. Kabinet k němu přistoupil v reakci na prudké zdražování paliv v posledních týdnech.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rýn se nadále potýká s nedostatkem vody, u městečka Kaub je hladina na minimu

Jeden z největších evropských veletoků se i na konci září potýká s nedostatkem vody. Hladina na středním toku Rýna v kritickém úseku u městečka Kaub ve spolkové zemi Porýní-Falc dál kolísá kolem historického minima. Pro místní obyvatele jde o nezvyklý a šokující fenomén. Zároveň jde o vážný problém pro lodní dopravu.
30. 9. 2026‌‌

VideoRozpočet je prorůstový a proinvestiční, míní Havlíček. Pádu vlády se nebojí

„Musí si sehnat podporu ti, kteří nám chtějí vyjádřit nedůvěru,“ řekl v pořadu Interview ČT24 ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) k jednání o vyslovení nedůvěry vládě. Předpokládá, že kabinet v hlasování vyvolaném sněmovní opozicí podpoří všichni koaliční poslanci, aniž by si od jednotlivých zákonodárců zjišťovali jasné stanovisko. Spory uvnitř koalice ohledně navrhovaného rozpočtu vnímá jako běžné neshody, které se daří řešit. „My se domníváme, že to, na čem jsme se dohodli s Motoristy i s SPD, tedy, že se to v průběhu příštího roku i v důsledku určitých změn v legislativě stáhne o dvacet miliard, že to je dělatelné,“ dodal. Zopakoval, že vláda dělá prorůstovou a proinvestiční fiskální politiku, což podle něho nedávno ocenily i ratingové agentury. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 9. 2026‌‌

Volkswagen kvůli škrtům vypovídá v Německu téměř všechny kolektivní smlouvy

Německý automobilový koncern Volkswagen přezkoumá budoucí mzdovou dohodu s odborovým svazem IG Metall a k 31. prosinci letošního roku vypoví několik stávajících kolektivních smluv, aby získal větší prostor pro plánované snižování počtu zaměstnanců. Odbory oznámený krok označily za velké zklamání a pohrozily vyhrocením sporu včetně stávek. Ty by podle agentury Reuters začaly od 1. ledna, kdy vyprší současné příměří.
30. 9. 2026Aktualizováno30. 9. 2026‌‌

Vláda v rozpočtu na rok 2027 zvýšila výdaje pro vnitro či školství

Vláda při projednávání státního rozpočtu na příští rok zvýšila proti původnímu návrhu ministerstva financí výdaje zejména u ministerstev vnitra, práce a sociálních věcí, školství a průmyslu a obchodu. Snížily se zejména výdaje v kapitole všeobecná pokladní správa, která zahrnuje mimo jiné vládní rozpočtovou rezervu. Vláda návrh státního rozpočtu schválila minulý týden, podrobnosti o něm zveřejnila v knihovně legislativních materiálů ve středu. Odpoledne už návrh obdrželi poslanci.
30. 9. 2026‌‌

Ministerstvo financí stanovilo maximální ceny pohonných hmot na čtvrtek

Maximální prodejní cena nafty bude ve čtvrtek 48,72 koruny za litr, u benzinu bude 46,14 koruny za litr. V cenovém věstníku to ve středu nařídilo ministerstvo financí. Vláda k regulaci cen pohonných hmot přistoupila kvůli jejich výraznému zdražení v posledních týdnech. Cenové stropy na jednotlivé dny zatím bude ministerstvo financí určovat do konce října.
30. 9. 2026Aktualizováno30. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.