Jsou to nacisté vedení Západem, popisují ruská média ukrajinskou vládu

Moskva – Smyšlené desítky tisíc uprchlíků, jednostranné informace na podporu postupu Ruska a kritika revoluce v Kyjevě, jejíž iniciátory označují za neofašistický gang, kterému k moci pomohla asistence Západu. Takové zprávy ohledně situace na Ukrajině přináší ruská státní média, jež se snaží pomoci Kremlu, jak jen se to dá.

Rétorika ruských státních médií je v posledních týdnech naprosto jednostranná. Zatímco kroky Ruska jsou podle nich správné, nezbytné a mohou zabránit velké katastrofě, činy nové ukrajinské vlády označují za nacistické a fašistické, jež jsou podněcovány západními mocnostmi. „Celá ta ukrajinská krize je v ruských médiích prezentována jako něco, co zorganizoval Západ,“ řekla k situaci redaktorka Lidových novin Petra Procházková.

Jedním z nejhlasitějších proruských novinářů je moderátor televize Rossija Dmitrj Kiseljov, jenž je mnohými považován za mistra ruské propagandy. „Krym nepotřebuje revoluci banderovců. Simferopol se obrací k Rusku s prosbou o záchranu,“ hlásal ve zprávách. Sám přitom ještě několik měsíců zpátky propagoval ruskou finanční pomoc Ukrajině. Nyní však naprosto otočil a neustále slovně napadá Ukrajinu.

Kritika se valí i z dalších státních médií, která se při informování veřejnosti nebojí i lhát. Staré obrázky z bojů v Kyjevě vydávají za současnou situaci na Krymu a masírují lidi fotkami spokojených Ukrajinců, již vítají ruské vojáky. Dokonce si dovolily vytvořit i velký příběh o  uprchlících mířících z Ukrajiny do Ruska. „Jen během posledních dvou týdnů hranici překročilo víc než 140 tisíc lidí,“ tvrdily. Pravdou však je, že v ruském Belgorodu o statut uprchlíka doposud zažádalo pouze pět lidí.

Adam Černý, redaktor Hospodářských novin

„Těžko čekat od propagandy, která doprovází každý konflikt, něco umírněného, když si poslechneme rozhovor Vladimira Putina, který už sám o sobě obsahoval některá zásadní tvrzení, jež by se dala lehce zpochybnit. Dokonce byl vnitřně protikladný. Hovořil o minulé vládě, která odešla s prezidentem Janukovyčem, jako o vládě, kde panovala neuvěřitelná míra korupce. Zároveň tvrdí, že ten prezident je legitimní. Buď je ten člověk zloděj, a pak tam nemá co dělat, nebo zloděj není.“

Samozřejmostí je nevyváženost informací. Proruské protesty na východě Ukrajiny a v ruských městech dostávají ve vysílacím čase velký prostor. Zato ty proukrajinské, které se konaly např. v Petrohradě či v Moskvě a během nichž bylo zatčeno hned několik lidí, byly sotva zmíněny.

Podle Černého by Putin vypadal jako slabý, kdyby změnu v Kyjevě přijal. „Rozhodl se proto, že jako slabí budou vypadat ti ostatní. Ruská ekonomika na tom není dobře, a když se nedaří, není nad to pořídit si nějaký konflikt,“ poznamenal redaktor HN s tím, že Putinovi by nejvíc vyhovovalo, kdyby se v Kyjevě opět objevila nějaká „poslušná vláda“ a na Krymu by byla ustavena jakási volná forma protektorátu.

Překvapilo mě, jak ruská veřejnost na to slyší

Hlavní problém spočívá však v tom, že ruská veřejnost a proruští Ukrajinci různé dezinformace a lži berou vážně. „My víme, že máte příkázy od svých pánů zničit Rusko, ale zkuste říci pravdu. My vítáme ruskou armádu, protože ona nás chrání před fašisty,“ řekla reportérovi Guardianu jedna Ukrajinka. A podobné názory panují i mezi dalšími.

Tento fakt nečekala ani Petra Procházková. „Osobně mě překvapilo, jak ruská veřejnost na vliv Západu slyší,“ prozradila s tím, že jde stále o dědictví komunismu.

Postavit se situaci zkusila americká reportérka ruské státní televize Abby Martinová, jež odsoudila ruskou invazi a zdůraznila, že je proti jakémukoliv vměšování do vnitřních záležitostí suverénní země. Podle Procházkové však tento čin příliš pozitivní odezvu u Rusů něměl. Spíše naopak. „Rusko je homogenní v tom, jak vnímá Ameriku, a tady ta kolegyně zapadla přesně do té představy Američanů jako nepřátel, kteří podněcují momentálně ty nepokoje na Ukrajině,“ dodala.