Putin má na talíři znovu memento nacismu – kritizuje ho i Clintonová

Los Angeles – Ruský prezident Vladimir Putin má na sobě další stín srovnání s neblahou historií nacistického Německa. Dalším z vrcholných politiků, kteří v počínání ruských vojáků na Krymu spatřují reminiscenci Hitlerových záborů ze 30. let minulého století, je exšéfka americké diplomacie Hillary Clintonová. Rusko už několik dní vysvětluje, že chrání etnické Rusy – podle Clintonové jde o stejnou záminku, jakou využíval nacistický vůdce.

Podle Clintonové se Putin snaží o „resovětizaci“ ruské periferie, tedy o obnovení co největšího vlivu ve státech, s nimiž Rusko sousedí a s nimiž kdysi tvořilo Sovětský svaz. Jde ale podle ní o plýtvání potenciálem národa a o ohrožování stability, ba i míru v Evropě. „Chci jen, aby si všichni udělali výlet do historie. Samozřejmě nic nesrovnávám. Ale doporučila bych, abychom se poučili z této taktiky, která byla použita už v minulosti,“ řekla.

Bývalá členka Obamovy administrativy a jedna z horkých adeptek na prezidentskou funkci v příštích volbách upozornila, že podobně jako u dnešního Ruska a krymské menšiny i Hitler dělal vše ve prospěch německé minority v ostatních státech. „Hitler pořád říkal: 'Nechovají se k nim správně. Musím tam jít a chránit svoje lidi.' A proto to u všech vyvolalo takovou nervozitu,“ podotkla Clintonová.

Protest proti ruskému vojenskému zásahu v New Yorku
Zdroj: John Minchillo/ČTK

Hillary Clintonová, bývalá ministryně zahraničí USA:

„Pokud to nyní zní nějak povědomě, tak proto, že Hitler to dělal ve třicátých letech. Tvrzení prezidenta Putina a dalších Rusů, že na Krym a možná dál na východ Ukrajiny jít museli, protože musejí chránit ruskou menšinu, připomíná tvrzení ze třicátých let, kdy nacistické Německo neustále opakovalo, jak musí chránit německé menšiny v Polsku a v Československu a jinde v Evropě.“

Krym, kde se asi tři pětiny obyvatel hlásí k ruské národnosti, je rovněž sídlem ruské Černomořské flotily. Ruské jednotky v uplynulých dnech poloostrov ovládly. Prozatímní ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk sdělil, že Kyjev je připraven poskytnout Krymu širší autonomii. Šéf krymské vlády Sergej Aksjonov ale s novým režimem jednat nechce. Pouze referendum podle něj rozhodne o tom, jestli se Krym odtrhne od Ukrajiny, nebo zůstane její součástí.

Požadavky i zájmy sudetských Němců v roce 1938 ztělesňovala zejména Sudetoněmecká strana (SdP) v čele s Konradem Henleinem. Ten si politikou „nulových ústupků“ vynucoval na československé vládě stále další privilegia. Po obsazení Rakouska v březnu 1938 (za neskrývaného souhlasu většiny Rakušanů) dostal Henlein od Hitlera instrukce postavit československou vládu před nesplnitelné požadavky, a tím zažehnout konflikt.

Za souhlasu Velké Británie a Francie, kteří se snažili „udobřovací“ politikou zabránit otevřené válce, nakonec Hitler získal československé Sudety, kde ho vítali zdejší Němci. ČSR ultimátum zprvu odmítla, ale po tvrdém nátlaku britského a francouzského vyslance na prezidenta Edvarda Beneše nakonec 21. září souhlasila s odstoupením požadovaných území. 

Československo přišlo o 30 % území s třetinou veškerého obyvatelstva. Odejít museli nejen Češi, ale i čeští a němečtí Židé a němečtí antifašisté. 1. října 1938 ve 14:00 překročila německá armáda hranice Československa, pouhé dva dny po podpisu Mnichovské dohody. Z rozhodnutí vlády Československá armáda neměla klást žádný odpor.

Více o podobné kritice českých politiků i historickém kontextu ZDE.

ČT24.cz o ukrajinsko-ruské roztržce

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Požár v řeckém letovisku dosáhl moře, ve Francii pomůžou i ukrajinští hasiči

Jih Evropy během vlny veder a sucha dál sužují požáry. Hasiči dle médií druhým dnem zasahují u Korintského zálivu v řeckém letovisku Porto Germeno. Z oblasti se v noci na sobotu několik lidí evakuovalo za použití lodě. Dál masivně hoří i ve francouzském departementu Gironde. Situace tam stále není pod kontrolou, ale po poměrně klidné páteční noci se oheň dál nerozšířil. Další požár zuří v departementu Var, je stále aktivní a od pátečního odpoledne spálil 1250 hektarů. Ve Francii pomůže poprvé tým ukrajinských hasičů.
13:30Aktualizovánopřed 5 mminutami

Ruský útok na Kyjev zabil nejméně devět lidí a třicet dalších zranil

Ruský útok balistickými střelami na Kyjev v noci na sobotu zabil nejméně devět lidí a dalších třicet zranil, oznámily záchranné složky. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Moskva vyslala na Kyjev celkem 27 balistických raket, z nichž se však protivzdušné obraně podařilo zneškodnit pouze jednu. Rusko v posledních týdnech zesílilo útoky balistickými raketami, proti nimž jsou účinné pouze některé systémy protivzdušné obrany, včetně amerických systémů Patriot, kterých se Ukrajině podle Kyjeva nedostává. Ukrajinci udeřili na ruské cíle.
02:44Aktualizovánopřed 21 mminutami

FIFA ustoupila od prodeje podílu z MS investorům. UEFA: Ztratili jste důvěru

Mezinárodní fotbalová federace (FIFA) upustila od plánů prodat podíl na světových šampionátech soukromým investorům poté, co se tento záměr setkal s rozsáhlou kritikou. Oznámil to šéf FIFA Gianni Infantino. Evropská fotbalová unie (UEFA) následně rozhodnutí uvítala, zároveň ale v sobotním prohlášení uvedla, že současné vedení světového fotbalu ztratilo důvěru nejen UEFA, ale i mnoha dalších členů fotbalové rodiny.
02:34Aktualizovánopřed 45 mminutami

Itálie zavedla dočasné kontroly pro mimoevropské příchozí ze Španělska

Itálie pro Španělsko dočasně uzavřela schengenský prostor, oznámil v pátek večer italský ministr zahraničí Antonio Tajani. Opatření označil za nevyhnutelné. Podle italského ministerstva vnitra se nijak nedotkne Španělů a dalších Evropanů. Kontroly na letištích a v přístavech na hranicích se Španělskem se budou týkat občanů mimoevropských zemí přicházejících ze Španělska, upřesnil resort. Opatření platí po dobu jednoho měsíce od soboty.
08:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA a Izrael chystají tvrdý úder na Írán, uvádí americké zdroje

Spojené státy a Izrael plánují jednu z dosud nejtvrdších bombardovacích kampaní proti Íránu. Cílem má být tamní energetická infrastruktura, jak podle zpravodajského webu CBS News uvedlo několik amerických zdrojů. Informaci také v noci na sobotu potvrdil server CNN s odvoláním na dva americké představitele obeznámené s těmito plány. Údery by se mohly odehrát v průběhu celého víkendu.
před 12 hhodinami

Do Maroka se vrátili téměř všichni migranti z Ceuty, tvrdí španělská vláda

Téměř všichni z padesáti tisíc migrantů, kteří se ve čtvrtek dostali z Maroka do španělského autonomního města Ceuta na severoafrickém pobřeží, se v pátek vrátili zpět, uvedlo španělské ministerstvo vnitra. Podle deníku El País je potvrzeno, že v pátek k šesté hodině večerní se do Maroka vrátilo nejméně 48 300 osob. I v pátek ale přicházel či připlavával do Ceuty menší počet běženců. Premiér Pedro Sánchez označil čtvrteční události za narušení územní celistvosti své země.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

V Kyjevě znovu protestovali proti odvolání Fedorova

Ukrajinskou metropolí Kyjevem v pátek večer prošel protestní pochod, jehož účastníci především žádali návrat Mychajla Fedorova na post ministra obrany nebo lepší komunikaci od vedení země. Informují o tom ukrajinská média, například stanice Suspilne. Podle serveru Ukrajinska pravda se pochodu zúčastnily tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Babiš žádá uzavření Schengenu pro Španělsko. Nevylučoval bych ho, řekl Macinka

Schengenský prostor je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) pro Španělsko třeba okamžitě uzavřít. Situaci po proniknutí desítek tisíc migrantů do španělského města Ceuty na severu Afriky považuje za skandál způsobený španělskou vládou. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) uvedl, že má situaci za velmi složitou pro celý schengenský prostor. Španělsko by z něj nevylučoval. Země je součástí Schengenu, ale pro Ceutu platí zvláštní výjimky a specifický hraniční režim.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.