Rusko útočilo na volby ve všech státech USA, píší NYT. Poukazují na lavinu zpravodajských selhání

Rusko v amerických prezidentských volbách v roce 2016 zaútočilo na volební systémy ve všech padesáti amerických státech a jeho agresivita byla mnohem větší, než se dosud soudilo. Uvádí to zpráva výboru amerického Senátu pro kontrolu zpravodajských služeb, o níž ve čtvrtek informoval list The New York Times (NYT). Veřejná verze senátní analýzy byla podle listu vystavena tak silné cenzuře zpravodajských služeb, že podstatné části včetně varování pro volby v roce 2020 zůstaly v tajnosti.

Zpráva, plná začerněných řádků, je první částí souhrnného textu, který senátoři sestavili po prozkoumání 400 tisíc dokumentů a výslechu dvou stovek svědků, napsal NYT. Další pokračování se budou týkat snah Ruska využít k ovlivňování voličů sociální sítě a analýzy zhruba dvou set vazeb mezi Ruskem a příslušníky volebního týmu Donalda Trumpa.

Zveřejněná část podle NYT popisuje „bezprecedentní úroveň aktivity (Ruska) proti volební infrastruktuře v jednotlivých amerických státech“, jejímž cílem bylo odhalit slabá místa. I když neexistuje důkaz, že by výsledky hlasování v roce 2016 Rusko měnilo, například ve státě Illinois byli ruští hackeři schopni mazat nebo měnit osobní data voličů.

Lavina selhání

Zpráva výslovně nekritizuje žádnou z amerických tajných služeb, ale popisuje „lavinu zpravodajských selhání“, píše NYT. Ruské aktivity byly podceňovány, varování adresovaná jednotlivým americkým státům byla mlhavá a místní úředníci buď projevovali nečinnost, nebo se federální pomoci přímo bránili.

Senátní výbor napsal, že v současné době „jsou záměry Ruska ve vztahu k americké volební infrastruktuře nejasné“. Ruské zpravodajské služby, zejména vojenská rozvědka GRU, „mohou mít v úmyslu využít slabá místa odhalená ve volební infrastruktuře USA v roce 2016, ale z neznámých důvodů se tuto možnost rozhodly nevyužít“.

Může se tak ale stát později, což je nyní největší starostí americké Národní bezpečnostní agentury (NSA), ministerstva pro vnitřní bezpečnost a Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI), uvádí newyorský deník ze zprávy senátního výboru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Poletí druhý repatriační let Čechů z Izraele, evakuováni byli i z Íránu

V sobotu poletí druhý repatriační let českých občanů z Izraele, který je od minulého pátku v konfliktu s Íránem. Uvedla to ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Stroj Airbus má kapacitu okolo osmdesáti lidí, bude zřejmě naplněn. V Praze už jsou Češi evakuovaní z ambasády v hlavním íránském městě Teheránu.
09:59Aktualizovánopřed 6 mminutami

Izrael a Írán pokračují ve vzájemných útocích

Írán a Izrael v noci na sobotu pokračovaly ve vzájemných útocích. Podle íránské agentury Fars údery židovského státu cílily také na jaderné zařízení v Isfahánu, žádný nebezpečný materiál ale neunikl. Izraelský vojenský zdroj podle agentury AFP později údery v Isfahánu potvrdil. Terčem byla podle íránských médií také budova ve městě Kom, na místě zřejmě zemřela šestnáctiletá osoba a další dva lidé utrpěli zranění.
06:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránské nukleární zbraně by mohly vést k jadernému holocaustu, míní Žáček

Pokud by Írán získal nukleární zbraně, mohlo by to vést k jadernému holocaustu, míní poslanec Pavel Žáček (ODS) s tím, že by se netýkal jen Izraele, ale rakety by mohly doletět až do Evropy. Toho, aby se konflikt mezi Jeruzalémem a Teheránem nerozšířil, dokáže podle něj docílit židovský stát společně s USA. Že o vývoji rozhodují tito dva spojenci, se domnívá také senátor Václav Láska (SEN 21). „Írán moc možností nemá,“ dodal Láska v pátečních Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 14 hhodinami

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v pátek nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě odpoledne jednali vybraní evropští představitelé s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Schůzka však žádný hmatatelný pokrok nepřinesla. USA zároveň oznámily nové protiíránské a protiteroristické sankce. Poslední jmenované míří proti jemenským hútíům.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Možné zapojení USA do konfliktu Izraele s Íránem štěpí Trumpovy příznivce

Základna příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa je považovaná za jednu z nejpevnějších a nejsoudržnějších. Nyní se ale v tomto dosud jednolitém bloku začíná objevovat trhlina, za kterou může Trumpův zatím teoretický plán na zapojení Spojených států do války proti Íránu. Podle části podporovatelů šéfa Bílého domu už totiž bylo zahraničních válek dost.
před 15 hhodinami

Arménie a Turecko vzácným jednáním vykročily k normalizaci vztahů

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a arménský premiér Nikol Pašinjan v Istanbulu v pátek jednali o možných krocích k normalizaci turecko-arménských vztahů. Večer to napsala agentura Reuters, která cestu šéfa arménské vlády do Turecka označila za vzácnou bilaterální návštěvu.
před 16 hhodinami

Írán vypálil další rakety. Výbuchy hlásí více izraelských měst

Írán v pátek odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket. Podle svědků byly nad Jeruzalémem a Tel Avivem slyšet výbuchy a nad přístav v Haifě stoupal kouř, píše agentura Reuters. Izraelská policie bez bližších podrobností uvedla, že některé z raket dopadly na území židovského státu. Izraelská armáda (IDF) už oznámila, že útok je u konce a obyvatelé mohou opustit kryty, tvrdí také, že Írán ve čtvrtek při útoku použil nejméně jednu raketu opatřenou hlavicí s kazetovou municí.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 18 hhodinami
Načítání...