Na střechách některých veřejných budov v Moskvě se objevily systémy protivzdušné obrany Pancir-S1, naznačují videa a fotografie na sociálních sítích. Podle těchto záběrů je jedno z odpalovacích zařízení i na budově ministerstva obrany, další pak v blízkosti sídla ruského vůdce Vladimira Putina za Moskvou. Na jiných místech v Moskvě či jejím okolí se podle snímků ze sociálních sítí objevily raketové systémy S-300. Kreml to odmítl komentovat.
Podle zveřejněných videí a fotografií se protiraketový systém Pancir-S1 objevil na střeše budovy ministerstva obrany na Frunzeho nábřeží v Moskvě a také na domě v ulici Teterinská. Podle webu listu The Guardian jde o budovu vzdělávací instituce.
Nestátní ruský web Meduza píše s odkazem na další nestátní médium Agenstvo, že některé informace o rozmístění systému pocházejí jak z řad prokremelských bloggerů, tak od západních analytiků.
Nestátní běloruské médium Nexta sdílelo záběry, podle kterých byla zařízení protivzdušné obrany rozestavěna také zhruba deset kilometrů od komplexu Novo Ogarjovo, jedné z rezidencí šéfa Kremlu Putina nedaleko Moskvy.
Meduza i ruská redakce Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) také s odkazem na informace ze sociálních sítí či jiných médií dodávají, že zařízení protivzdušné obrany, konkrétně S-300, byla rozmístěna i na několika dalších místech v Moskvě či jejím okolí.
Ruská média od čtvrtka spekulují, že se Kreml připravuje na možný vzdušný útok na metropoli. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov odmítl zprávy o posilování protivzdušné obrany v Moskvě komentovat, informovala agentura Interfax. „Zde bych vás rád přesměroval výhradně na naše ministerstvo obrany. Jsou zodpovědní za zajištění bezpečnosti celé země a konkrétně hlavního města,“ odpověděl Peskov na novinářský dotaz.
Zbraň proti dronům
Systémy protivzdušné obrany se nasazují proti letadlům, vrtulníkům či raketám, ruská armáda ale už dříve připustila jejich nasazení i proti dronům, připomíná The Guardian.
Právě zprávy o útocích bezpilotních letounů na ruském území, které podle Moskvy vysílá ukrajinská strana a ke kterým se Kyjev oficiálně nehlásí, přicházejí z Ruska v posledních měsících. Koncem loňského roku zasáhly podle Moskvy drony leteckou základnu u Engelsu, který leží asi pět set kilometrů od ukrajinských hranic. Kromě této základny u Saratova spadl dron už dříve i na letiště u Kursku.
Předtím hlásily okupační úřady několik útoků dronů na Krymu včetně zásahů Černomořského loďstva.
