Při pádu ukrajinského dronu na ruskou leteckou základnu Engels zemřeli tři vojáci, uvedla Moskva

Pád vraku sestřeleného ukrajinského dronu na leteckou základnu Engels v ruské Saratovské oblasti si vyžádal životy tří vojáků, podle ruských tiskových agentur to v pondělí oznámilo ruské ministerstvo obrany. Letecká technika dle něj poškozena nebyla. Základna je od frontové linie na Ukrajině vzdálená stovky kilometrů. Ukrajinská a ruská média předtím informovala o výbuších na této letecké základně. Kyjev se k incidentu nijak nevyjádřil, mluvčí ukrajinského letectva nicméně uvedl, že jde o důsledek ruské agrese vůči Ukrajině.

„Dne 26. prosince zhruba v 1:35 moskevského času byl v malé výšce sestřelen ukrajinský bezpilotní letoun, když se blížil k vojenské základně Engels v Saratovské oblasti,“ uvedlo dle ruských tiskových agentur ruské ministerstvo obrany. „Následkem pádu vraku dronu byli smrtelně zraněni tři ruští příslušníci technického personálu, kteří byli na letišti,“ dodalo ministerstvo.

Ruská agentura TASS událost interpretuje tak, že systémy protivzdušné obrany ruských leteckých sil zabránily útoku ukrajinského dronu na vojenské letiště. Agentura AP uvedla, že incident vyvolává otázky o účinnosti ruské protiletecké obrany, když jsou nepřátelské drony schopné doletět tak daleko do nitra země.

Ihnat: Jedná se o důsledek ruské agrese

Mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat v rozhovoru s ukrajinskou televizí podle agentury AP sice přímo nepřiznal zapojení Kyjeva do útoku na letiště Engels, řekl ale, že se jedná „o důsledky ruské agrese“ vůči Ukrajině. „Pokud si Rusové mysleli, že je válka hluboko v týlu neovlivní, tak se hluboce mýlili,“ dodal Ihnat.

Agentura RBK-Ukrajina před vyjádřením ruského ministerstva informovala, že se na základně Engels ozvaly dvě exploze. Ruský zpravodajský kanál Baza s odvoláním na místní obyvatele uvedl, že se rozezněly sirény leteckého poplachu a bylo slyšet výbuch.

„Nenastaly žádné mimořádné události v obytných oblastech města (Engels),“ ujistil správce Saratovské oblasti Roman Busargin na Telegramu. „Zařízení civilní infrastruktury nebyla poškozena,“ dodal Busargin. Místní obyvatelé podle něj nejsou nijak ohroženi.

Základnu nedaleko města Saratov, zhruba 730 kilometrů jihovýchodně od Moskvy, zasáhly už 5. prosince podle Moskvy ukrajinské útoky s pomocí dronů. Terčem útoku se týž den stalo i letiště Ďagilevo u Rjazaně. Na letišti Engels tehdy podle informací ze sociálních sítí drony poškodily dva bombardéry Tu-95, které odpalují střely s plochou dráhou letu proti objektům na Ukrajině, v posledních měsících i proti objektům energetické infrastruktury.

Tehdejší údery, které si vyžádaly rovněž životy tří ruských vojáků, značně pošramotily reputaci Moskvy a vyvolaly otázku, proč její obranné systémy selhaly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na Teherán

Izraelská armáda zahájila v pátek ráno nové údery na „infrastrukturu“ íránských úřadů v hlavním městě Teheránu. Agentura AFP píše, že nad Jeruzalémem byly v noci slyšet exploze poté, co izraelská armáda potvrdila útok balistickými raketami z Íránu.
před 2 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 7 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 10 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...