Rusko odmítá obvinění z otravy Navalného. Taková věc by prý nikomu nepomohla

Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov odmítl obviňování Ruska, že je odpovědné za otravu opozičního politika Alexeje Navalného. Taková věc by podle Peskova nikomu nepomohla. Kreml prý nerozumí, co by v souvislosti s případem Navalného mohlo být příčinou sankcí proti Moskvě. Otravu Navalného mezitím v Berlíně ostře odsoudil švédský premiér Stefan Löfven. Uvedl, že Moskva musí pocítit společnou evropskou odpověď.

Německá kancléřka Angela Merkelová ve středu informovala, že Navalnyj byl otráven nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok. Uvedla také, že Německo se bude se svými partnery v NATO radit o způsobech, jak na otravu reagovat. „Nerozumíme tomu, jaké by mohly být důvody pro nějaké sankce,“ řekl mluvčí Kremlu.

Peskov zopakoval, že doufá, že německé úřady se s těmi ruskými podělí o informace o případu Navalného. „Máme jasný zájem na tom, aby byly zjištěny příčiny toho, co se stalo s berlínským pacientem,“ tvrdí Peskov.

Další sankce na Rusko však mohou být podle Evropské komise uvaleny až poté, co vyšetřování odhalí, kdo je odpovědný za otrávení Navalného. Zatím vyšetřování neprobíhá.

Podle Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) se dá otrava jakékoli osoby nervově paralytickou látkou považovat za použití zakázané chemické zbraně. Podezření, že Navalnyj byl otráven látkou novičok, je proto nanejvýš znepokojivé.

Švédský premiér žádá důraznou evropskou odpověď

Stefan Löfven mezitím na návštěvě Berlína uvedl, že Švédsko Navalného otravu ostře odsuzuje. „Stalo se to v ruském letadle a v Rusku. Musí to být vyšetřeno. Je nutné objasnit, kdo za tím stojí a kdo je odpovědný,“ řekl Löfven po jednání s německou kancléřkou. Dodal, že Rusko musí pocítit společnou evropskou odpověď.

Merkelová řekla, že nad rámec svého středečního prohlášení nemá k případu Navalného co dodat. Zopakovala, že německá a evropská reakce bude záležet na ruském postoji k vyšetřování.

Německá média i komentátoři uvádějí, že Merkelová čelí rostoucímu tlaku, aby v odvetě za Navalného zastavila společný rusko-německý projekt plynovodu Nord Stream 2, kterým bude po dně Baltského moře přiváděn zemní plyn. 

Podle lékařů v Omsku se žádné stopy otravy nenašly

Navalnyj byl na kliniku Charité přepraven z Ruska minulý měsíc v bezvědomí a s příznaky otravy, které se u něj projevily poté, co si dal čaj. Nejprve byl hospitalizován v Omsku, kde tamní lékaři tvrdili, že laboratorní testy žádné stopy otravy či nějaké toxické látky neprokázaly.

Navalnyj až do svého onemocnění patřil k nejhlasitějším kritikům ruského prezidenta Putina a specializoval se na vyšetřování případů politiky v ruských nejvyšších kruzích.

Podle Lukašenka je celá kauza podvrh

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko prohlásil, že Poláci a Němci diskutovali o podvrhnutí otravy s cílem odradit ruského prezidenta Vladimira Putina od zasahování v Bělorusku. Svědčí o tom podle něj údajně zachycený rozhovor mezi „představiteli Varšavy a Berlína“.

Lukašenko to podle agentury TASS řekl při setkání s ruským premiérem Michailem Mišustinem, který byl v Minsku na návštěvě. Uvedl přitom několik citací ze zmíněného rozhovoru.

„Skupina odborníků připravila, jak jsem to pochopil, pro úřad (německé kancléřky Angely) Merkelové fakta a možná i prohlášení, které učinila. Udělali to, cituji, 'aby Putina odradili strkat nos do záležitostí Běloruska',“ uvedl podle agentury TASS Lukašenko.

Podle autoritářského prezidenta, který vládne Bělorusku tvrdou rukou už 26 let, zmiňovaný rozhovor dokazuje, že informace o otravě Navalného je podvrh. V Bělorusku se nyní konají masové protesty, jejichž účastníci považují oficiálně vyhlášené vítězství Lukašenka ve volbách z 9. srpna za podvod, žádají jeho odchod a nové volby.

Morawiecki: Rusko je nepřátelský režim

Polský premiér Mateusz Morawiecki označil Rusko za „nepřátelský režim“. Učinil tak v souvislosti se čtvrtečním oznámením německé vlády, že kritik Kremlu Alexej Navalnyj byl otráven nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok vyvinuté v bývalém Sovětském svazu.

„Gruzie 2008. Krym a Donbas od roku 2014. MH17. Salisbury 2018. Berlín 2019. Navalnyj 2020. Kolik důrazných upozornění potřebujeme, abychom si konečně uvědomili, že máme co dělat s nepřátelským režimem?“ napsal Morawiecki na Twitteru.

„Dialog, partnerství, kompromis – to jsou pro ně cizí slova. Je čas vyvodit z toho závěry,“ dodal předseda polské vlády. Ve svém tweetu Rusko konkrétně nejmenoval, ale zmínil se o událostech, v nichž je Moskva obviňována z účasti.

Jde o válku s Gruzií, o okupaci a anexi ukrajinského Krymu a separatistický konflikt na východní Ukrajině, o sestřelení malajsijského letounu letu MH17 nad separatisty ovládaným Donbasem, o otravu bývalého ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala v britském Salisbury, o loňskou vraždu Čečence Zelimchana Changošviliho v centru Berlína a o nynější otravu Navalného.

Moskva účast na otravě Skripala popírá, stejně jako sestřelení letounu nad Ukrajinou a vraždu Čečence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 13 mminutami

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle tamních představitelů nejméně deset lidí. Dalších 56 osob včetně dvou dětí utrpělo zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 20 mminutami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 58 mminutami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 11 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 11 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 11 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled