Rushdie si za napadení může sám, řekl mluvčí íránského ministerstva zahraničí

Nahrávám video

Britský spisovatel indického původu Salman Rushdie si spolu se svými podporovateli za napadení může sám, uvedl v pondělí mluvčí íránského ministerstva zahraničí Náser Kanání. Zároveň odmítl, že by Írán byl do útoku na literáta jakkoli zapojen. Jedná se o první oficiální íránskou reakci na páteční útok. Mluvčí britského premiéra Borise Johnsona tvrzení Teheránu, že si Rushdie za útok může sám, označil za absurdní.

Pětasedmdesátiletého Rushdieho při vystoupení ve vzdělávacím centru na západě státu New York pobodal čtyřiadvacetiletý Hadi Matar, jehož rodiče přišli do USA z Libanonu. Muž byl zadržen, ale vinu popírá. Rushdieho syn uvedl, že jeho otec zůstává v kritickém stavu, ale zůstal mu jeho „vzdorovitý smysl pro humor“.

„V souvislosti s útokem na Salmana Rushdieho v USA se nedomníváme, že by si vinu a obvinění zasloužil někdo jiný než on a jeho příznivci,“ řekl mluvčí íránské diplomacie. „Nikdo nemá právo v této souvislosti obviňovat Írán,“ dodal.

Kanání na pondělní pravidelné tiskové konferenci podle agentury Reuters poznamenal, že svoboda projevu neospravedlňuje urážky náboženství, které se objevují v Rushdieho tvorbě. Rushdie se urážením islámu vystavil lidovému pobouření, jelikož „překročil červenou linii 1,5 miliardy muslimů,“ uvedl Kanání. Írán podle mluvčího nemá žádné další informace o útočníkovi kromě toho, co se již objevilo v médiích. Kanání také prohlásil, že Západ „odsuzuje činy útočníka a na oplátku oslavuje činy urážející islámskou víru, což je rozporuplný postoj“.

Reakci Íránu v pondělí kritizoval mluvčí britského premiéra Johnsona. „Je samozřejmě absurdní naznačovat, že Salman Rushdie byl jakkoli zodpovědný za tento odporný útok,“ řekl novinářům. „Nebyl to jen útok na něj, byl to útok na právo na svobodu projevu a vyjadřování a vláda Spojeného království stojí jak na jeho straně, tak na straně jeho rodiny. Stejně tak ale hájíme svobodu slova na celém světě,“ dodal.

V roce 1989 íránský duchovní vůdce Rúholláh Chomejní vydal pokyn (fatvu) k zabití Rushdieho za román Satanské verše. Část muslimů tuto knihu považuje za urážku islámu. Rushdie se kvůli fatvě musel léta mnohokrát stěhovat z jednoho přísně tajného místa střeženého britskou vládou na druhé.

Kniha Satanské verše pohoršuje i mnohé muslimy vlažné ve víře. Hrdinu knihy autor nazývá Mahoundem, jak kdysi anglosaští duchovní hanlivě označovali proroka islámu. Mahound navštěvuje veřejný dům „stan u Černého kamene“, což evokuje svatyni Kaba v Mekce, prostitutky se jmenují stejně jako manželky proroka a nejoblíbenější z nich je popsána nahá.

Spisovatelé a politici z celého světa útok na Rushdieho odsoudili. Americký ministr zahraničí Antony Blinken v neděli uvedl, že íránské státní instituce vyzývaly k násilí proti Rushdiemu po generace a že íránská média, která mají blízko k vládě, měla z pokusu o vraždu spisovatele škodolibou radost.

Část íránských médií útok na Rushdieho o víkendu chválila. Deník Kajhán například uvedl „tisíckrát bravo“, zatímco list Chorásán napsal, že je „Satan na cestě do pekla“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 1 hhodinou

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 1 hhodinou

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 1 hhodinou

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
11:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 2 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 2 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 5 hhodinami

Evropský pohled