Spisovatel Rushdie byl napaden během vystoupení v New Yorku, útočník jej bodl do krku

Nahrávám video

Britský spisovatel indického původu Salman Rushdie byl napaden na pódiu při vystoupení v New Yorku. Podle reportéra agentury AP, který byl na místě, na pódium vtrhnul muž a začal Rushdieho bodat nožem. Podle policie spisovatel utrpěl bodnou ránu do krku a byl vrtulníkem převezen do nemocnice, kde podstupuje operační zákrok. Útočníka policisté zadrželi, nyní je ve vazbě. Spisovatel dostával kvůli své tvorbě léta výhrůžky smrtí.

Podle AP na Rushdieho zaútočil muž, když se spisovatel začal představovat publiku. Krátce po útoku Rushdieho obklopila skupinka lidí, kteří mu drželi nohy nahoře. Většina šokovaného publika byla evakuována. Kromě Rushdieho utrpěl lehká zranění na hlavě i moderátor diskuze.

Spisovatel je nyní v nemocnici a stále je naživu, uvedla guvernérka Kathy Hochulová. Poté vzdala hold policistovi, který podle ní Rushdiemu „zachránil život“.

Svědek útoku řekl BBC, že návštěvníci diskuze se z událostí „stále vzpamatovávají“. „Bylo to naprosto strašné,“ popsal Carl Levan. Uvedl, že v době incidentu seděl asi 14 nebo 15 řad od pódia. Útočník podle něj spisovatele několikrát bodl.

Kaluž krve na pódiu

Lékařka Rita Landmanová, která byla také v době útoku na místě, deníku The New York Times řekla, že pomáhala Rushdieho po pobodání ošetřit. Podle doktorky utrpěl několik bodných ran, včetně jedné na pravé straně krku. Dodala, že pod jeho tělem se na pódiu vytvořila kaluž krve.

Rushdie se měl v neziskovém vzdělávacím centru Chautauqua Institution účastnit debaty o tom, že Spojené státy slouží jako azyl pro pronásledované spisovatele a umělce v exilu. Hochulová popsala městečko Chautauqua jako „velmi klidnou venkovskou komunitu“ a „ideální“ místo pro vystoupení významných osobností, jako je Rushdie.

Útok na svobodu slova

Lídr demokratických senátorů Chuck Schumer útok odsoudil jako „šokující a otřesný“. „Je to útok na svobodu slova a myšlení, což jsou dvě základní hodnoty naší země a instituce Chautauqua,“ napsal na Twitteru. Rushdiemu popřál rychlé uzdravení.

Čin odsoudil i americký svaz spisovatelů PEN America. „Pevně doufáme a věříme, že jeho zásadní hlas nemůže být a nebude umlčen,“ uvedla v prohlášení šéfka svazu Suzanne Nosselová.

Rushdieho kniha Satanské verše je v Íránu od roku 1988 zakázána, protože ji mnozí muslimové považují za rouhačskou. O rok později vydal tehdejší íránský vůdce ajatolláh Ruholláh Chomejní fatvu, v níž vyzval k Rushdieho zavraždění. 

Íránská vláda se od Chomejního dekretu již dávno distancovala, ale nenávistné nálady vůči Rushdiemu přetrvávaly. V roce 2016 zvýšila polooficiální íránská náboženská nadace odměnu za Rushdieho smrt na téměř čtyři milion dolarů.

Zavražděný překladatel

Kritika z muslimských kruhů Rushdiemu vyčítala, že v knize urážel korán a proroka. Rushdie se kvůli fatvě musel v minulosti nesčetněkrát stěhovat z jednoho přísně tajného místa střeženého britskou vládou na druhé. Jeho překladatel do japonštiny byl zavražděn, italský překladatel a norský vydavatel byli zraněni.

Západní státy kvůli fatvě přerušily diplomatické styky s Íránem, v muslimských městech se konaly demonstrace podobné těm, které o téměř dvacet let později protestovaly proti karikaturám proroka Mohameda zveřejněným dánským tiskem.

Rushdieho romány dostaly řadu literárních ocenění, například za Děti půlnoci získal v roce 2008 prestižní Man Bookerovu cenu. V roce 2012 vydal memoárovou knihu Joseph Anton: Vzpomínky, v níž vzpomíná i na Václava Havla, který jej podporoval. Do češtiny byla přeložena většina jeho děl, včetně Satanských veršů.

Útok odsoudili spisovatelé i politici

Na napadení reagovali také světoví politici. „Jsem zděšen, že Salman Rushdie byl pobodán při výkonu práva, které bychom nikdy neměli přestat bránit. V tuto chvíli jsem v myšlenkách s jeho blízkými. Všichni doufáme, že je v pořádku,“ uvedl britský premiér Boris Johnson na Twitteru. 

Kandidát na lídra britské Konzervativní strany Rishi Sunak spisovatele označil za „zastánce svobody slova a umělecké svobody“. Britská ministryně kultury Nadine Dorriesová uvedla, že šlo o „děsivý útok na literárního velikána a jednoho z velkých obránců svobody projevu.“ 

Útok odsoudil také český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). „Jsem šokován hrůzným útokem na Salmana Rushdieho. Modlím se za jeho uzdravení, zatímco čekáme na další zprávy. Musíme se postavit za svobodu projevu,“ napsal. 

K útoku se vyjádřili i Rushdieho kolegové z literárních kruhů, například americký autor Stephen King, který stál při Rushdiem, když dostával výhrůžky smrtí za Satanské verše a jeden z amerických řetězců chtěl knihu stáhnout z prodeje. „Doufám, že Salman Rushdie je v pořádku,“ napsal nyní. 

„Jsem šokován a rozrušen, když vidím, že můj přítel Salman Rushdie byl napaden před přednáškou. Je to dobrý a skvělý člověk a doufám, že je v pořádku,“ uvedl britský autor Neil Gailman, známý i do češtiny přeloženým románem Nikdykde či komiksem Sandman.

Autorka ságy o kouzelnickém učni Harrym Potterovi J. K. Rowlingová označila zprávy o útoku za „děsivé“. „Cítím se teď velmi špatně. Ať je v pořádku,“ napsala na Twitteru.

Útok odsoudila i bangladéšská spisovatelka Taslima Nasrínová, která musela prchnout z rodné země poté, co její román odsoudil islámský duchovní, který za její zavraždění vypsal odměnu. „Právě jsem se dozvěděla, že Salman Rushdie byl napaden v New Yorku. Jsem opravdu v šoku. Nikdy jsem si nemyslela, že se to stane. Žije na Západě a od roku 1989 je pod ochranou. Pokud byl napaden on, může být napaden každý, kdo kritizuje islám. Mám strach,“ uvedla Nasrínová.

Stoupenci íránských náboženských vůdců nad útokem jásají

Írán, jehož vedení před více než třemi desetiletími vydalo fatvu vyzývající k zavraždění Rushdieho, se k útoku na autora oficiálně nevyjádřil. Příznivci vlády však na sociálních sítích dávají najevo radost nad násilným činem a varují, že podobný osud čeká i další nepřátele islámu, píše americký list The New York Times.

Uživatelé sociálních sítí v pátek hojně sdíleli vyjádření íránského duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Ten uvedl, že fatva proti Rushdiemu byla „vystřelena jako kulka, která si nedá pokoj, dokud nezasáhne svůj cíl“.

„To si zaslouží gratulaci: Dá-li Bůh, budeme brzy slavit, že Salman Rushdie půjde do pekla,“ uvedl na Twitteru konzervativní íránský vědec. Další uživatel sociální sítě napsal, že útočník byl součástí „islámských vojáků bez hranic“. „Pomsta se může opozdit, ale nevyhnutelně k ní dojde,“ uvedl konzervativní íránský aktivista.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
před 45 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 3 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 3 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 3 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 3 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 4 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled