Spisovatel Rushdie byl napaden během vystoupení v New Yorku, útočník jej bodl do krku

5 minut
Zprávy ve 23: Spisovatel Salman Rushdie byl napaden
Zdroj: ČT24

Britský spisovatel indického původu Salman Rushdie byl napaden na pódiu při vystoupení v New Yorku. Podle reportéra agentury AP, který byl na místě, na pódium vtrhnul muž a začal Rushdieho bodat nožem. Podle policie spisovatel utrpěl bodnou ránu do krku a byl vrtulníkem převezen do nemocnice, kde podstupuje operační zákrok. Útočníka policisté zadrželi, nyní je ve vazbě. Spisovatel dostával kvůli své tvorbě léta výhrůžky smrtí.

Podle AP na Rushdieho zaútočil muž, když se spisovatel začal představovat publiku. Krátce po útoku Rushdieho obklopila skupinka lidí, kteří mu drželi nohy nahoře. Většina šokovaného publika byla evakuována. Kromě Rushdieho utrpěl lehká zranění na hlavě i moderátor diskuze.

Spisovatel je nyní v nemocnici a stále je naživu, uvedla guvernérka Kathy Hochulová. Poté vzdala hold policistovi, který podle ní Rushdiemu „zachránil život“.

Svědek útoku řekl BBC, že návštěvníci diskuze se z událostí „stále vzpamatovávají“. „Bylo to naprosto strašné,“ popsal Carl Levan. Uvedl, že v době incidentu seděl asi 14 nebo 15 řad od pódia. Útočník podle něj spisovatele několikrát bodl.

Kaluž krve na pódiu

Lékařka Rita Landmanová, která byla také v době útoku na místě, deníku The New York Times řekla, že pomáhala Rushdieho po pobodání ošetřit. Podle doktorky utrpěl několik bodných ran, včetně jedné na pravé straně krku. Dodala, že pod jeho tělem se na pódiu vytvořila kaluž krve.

Rushdie se měl v neziskovém vzdělávacím centru Chautauqua Institution účastnit debaty o tom, že Spojené státy slouží jako azyl pro pronásledované spisovatele a umělce v exilu. Hochulová popsala městečko Chautauqua jako „velmi klidnou venkovskou komunitu“ a „ideální“ místo pro vystoupení významných osobností, jako je Rushdie.

Útok na svobodu slova

Lídr demokratických senátorů Chuck Schumer útok odsoudil jako „šokující a otřesný“. „Je to útok na svobodu slova a myšlení, což jsou dvě základní hodnoty naší země a instituce Chautauqua,“ napsal na Twitteru. Rushdiemu popřál rychlé uzdravení.

Čin odsoudil i americký svaz spisovatelů PEN America. „Pevně doufáme a věříme, že jeho zásadní hlas nemůže být a nebude umlčen,“ uvedla v prohlášení šéfka svazu Suzanne Nosselová.

Rushdieho kniha Satanské verše je v Íránu od roku 1988 zakázána, protože ji mnozí muslimové považují za rouhačskou. O rok později vydal tehdejší íránský vůdce ajatolláh Ruholláh Chomejní fatvu, v níž vyzval k Rushdieho zavraždění. 

Íránská vláda se od Chomejního dekretu již dávno distancovala, ale nenávistné nálady vůči Rushdiemu přetrvávaly. V roce 2016 zvýšila polooficiální íránská náboženská nadace odměnu za Rushdieho smrt na téměř čtyři milion dolarů.

Zavražděný překladatel

Kritika z muslimských kruhů Rushdiemu vyčítala, že v knize urážel korán a proroka. Rushdie se kvůli fatvě musel v minulosti nesčetněkrát stěhovat z jednoho přísně tajného místa střeženého britskou vládou na druhé. Jeho překladatel do japonštiny byl zavražděn, italský překladatel a norský vydavatel byli zraněni.

Západní státy kvůli fatvě přerušily diplomatické styky s Íránem, v muslimských městech se konaly demonstrace podobné těm, které o téměř dvacet let později protestovaly proti karikaturám proroka Mohameda zveřejněným dánským tiskem.

Rushdieho romány dostaly řadu literárních ocenění, například za Děti půlnoci získal v roce 2008 prestižní Man Bookerovu cenu. V roce 2012 vydal memoárovou knihu Joseph Anton: Vzpomínky, v níž vzpomíná i na Václava Havla, který jej podporoval. Do češtiny byla přeložena většina jeho děl, včetně Satanských veršů.

Útok odsoudili spisovatelé i politici

Na napadení reagovali také světoví politici. „Jsem zděšen, že Salman Rushdie byl pobodán při výkonu práva, které bychom nikdy neměli přestat bránit. V tuto chvíli jsem v myšlenkách s jeho blízkými. Všichni doufáme, že je v pořádku,“ uvedl britský premiér Boris Johnson na Twitteru. 

Kandidát na lídra britské Konzervativní strany Rishi Sunak spisovatele označil za „zastánce svobody slova a umělecké svobody“. Britská ministryně kultury Nadine Dorriesová uvedla, že šlo o „děsivý útok na literárního velikána a jednoho z velkých obránců svobody projevu.“ 

Útok odsoudil také český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). „Jsem šokován hrůzným útokem na Salmana Rushdieho. Modlím se za jeho uzdravení, zatímco čekáme na další zprávy. Musíme se postavit za svobodu projevu,“ napsal. 

K útoku se vyjádřili i Rushdieho kolegové z literárních kruhů, například americký autor Stephen King, který stál při Rushdiem, když dostával výhrůžky smrtí za Satanské verše a jeden z amerických řetězců chtěl knihu stáhnout z prodeje. „Doufám, že Salman Rushdie je v pořádku,“ napsal nyní. 

„Jsem šokován a rozrušen, když vidím, že můj přítel Salman Rushdie byl napaden před přednáškou. Je to dobrý a skvělý člověk a doufám, že je v pořádku,“ uvedl britský autor Neil Gailman, známý i do češtiny přeloženým románem Nikdykde či komiksem Sandman.

Autorka ságy o kouzelnickém učni Harrym Potterovi J. K. Rowlingová označila zprávy o útoku za „děsivé“. „Cítím se teď velmi špatně. Ať je v pořádku,“ napsala na Twitteru.

Útok odsoudila i bangladéšská spisovatelka Taslima Nasrínová, která musela prchnout z rodné země poté, co její román odsoudil islámský duchovní, který za její zavraždění vypsal odměnu. „Právě jsem se dozvěděla, že Salman Rushdie byl napaden v New Yorku. Jsem opravdu v šoku. Nikdy jsem si nemyslela, že se to stane. Žije na Západě a od roku 1989 je pod ochranou. Pokud byl napaden on, může být napaden každý, kdo kritizuje islám. Mám strach,“ uvedla Nasrínová.

Stoupenci íránských náboženských vůdců nad útokem jásají

Írán, jehož vedení před více než třemi desetiletími vydalo fatvu vyzývající k zavraždění Rushdieho, se k útoku na autora oficiálně nevyjádřil. Příznivci vlády však na sociálních sítích dávají najevo radost nad násilným činem a varují, že podobný osud čeká i další nepřátele islámu, píše americký list The New York Times.

Uživatelé sociálních sítí v pátek hojně sdíleli vyjádření íránského duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Ten uvedl, že fatva proti Rushdiemu byla „vystřelena jako kulka, která si nedá pokoj, dokud nezasáhne svůj cíl“.

„To si zaslouží gratulaci: Dá-li Bůh, budeme brzy slavit, že Salman Rushdie půjde do pekla,“ uvedl na Twitteru konzervativní íránský vědec. Další uživatel sociální sítě napsal, že útočník byl součástí „islámských vojáků bez hranic“. „Pomsta se může opozdit, ale nevyhnutelně k ní dojde,“ uvedl konzervativní íránský aktivista.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 10 mminutami

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 12 mminutami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 2 hhodinami

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 2 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 2 hhodinami

Mauritánie bojuje s migrací do Evropy. Organizace hlásí porušování lidských práv

Lidskoprávní organizace hlásí výrazný nárůst policejní aktivity v Mauritánii poté, co země na začátku loňského roku podepsala dohodu s Evropskou unií, jejímž cílem je omezit nelegální migraci. Dle organizací je mnoho migrantů deportováno bez řádného právního procesu. Někteří naopak nemohou v cestě pokračovat, zároveň nemají prostředky na návrat zpět. Počet vyhoštění z Mauritánie se v prvních šesti měsících roku 2025 téměř zdvojnásobil oproti celému roku 2024, vyplývá z informací, které mauritánská vláda poskytla organizaci Human Rights Watch.
před 2 hhodinami
Načítání...