Spisovatel Rushdie byl napaden během vystoupení v New Yorku, útočník jej bodl do krku

Nahrávám video

Britský spisovatel indického původu Salman Rushdie byl napaden na pódiu při vystoupení v New Yorku. Podle reportéra agentury AP, který byl na místě, na pódium vtrhnul muž a začal Rushdieho bodat nožem. Podle policie spisovatel utrpěl bodnou ránu do krku a byl vrtulníkem převezen do nemocnice, kde podstupuje operační zákrok. Útočníka policisté zadrželi, nyní je ve vazbě. Spisovatel dostával kvůli své tvorbě léta výhrůžky smrtí.

Podle AP na Rushdieho zaútočil muž, když se spisovatel začal představovat publiku. Krátce po útoku Rushdieho obklopila skupinka lidí, kteří mu drželi nohy nahoře. Většina šokovaného publika byla evakuována. Kromě Rushdieho utrpěl lehká zranění na hlavě i moderátor diskuze.

Spisovatel je nyní v nemocnici a stále je naživu, uvedla guvernérka Kathy Hochulová. Poté vzdala hold policistovi, který podle ní Rushdiemu „zachránil život“.

Svědek útoku řekl BBC, že návštěvníci diskuze se z událostí „stále vzpamatovávají“. „Bylo to naprosto strašné,“ popsal Carl Levan. Uvedl, že v době incidentu seděl asi 14 nebo 15 řad od pódia. Útočník podle něj spisovatele několikrát bodl.

Kaluž krve na pódiu

Lékařka Rita Landmanová, která byla také v době útoku na místě, deníku The New York Times řekla, že pomáhala Rushdieho po pobodání ošetřit. Podle doktorky utrpěl několik bodných ran, včetně jedné na pravé straně krku. Dodala, že pod jeho tělem se na pódiu vytvořila kaluž krve.

Rushdie se měl v neziskovém vzdělávacím centru Chautauqua Institution účastnit debaty o tom, že Spojené státy slouží jako azyl pro pronásledované spisovatele a umělce v exilu. Hochulová popsala městečko Chautauqua jako „velmi klidnou venkovskou komunitu“ a „ideální“ místo pro vystoupení významných osobností, jako je Rushdie.

Útok na svobodu slova

Lídr demokratických senátorů Chuck Schumer útok odsoudil jako „šokující a otřesný“. „Je to útok na svobodu slova a myšlení, což jsou dvě základní hodnoty naší země a instituce Chautauqua,“ napsal na Twitteru. Rushdiemu popřál rychlé uzdravení.

Čin odsoudil i americký svaz spisovatelů PEN America. „Pevně doufáme a věříme, že jeho zásadní hlas nemůže být a nebude umlčen,“ uvedla v prohlášení šéfka svazu Suzanne Nosselová.

Rushdieho kniha Satanské verše je v Íránu od roku 1988 zakázána, protože ji mnozí muslimové považují za rouhačskou. O rok později vydal tehdejší íránský vůdce ajatolláh Ruholláh Chomejní fatvu, v níž vyzval k Rushdieho zavraždění. 

Íránská vláda se od Chomejního dekretu již dávno distancovala, ale nenávistné nálady vůči Rushdiemu přetrvávaly. V roce 2016 zvýšila polooficiální íránská náboženská nadace odměnu za Rushdieho smrt na téměř čtyři milion dolarů.

Zavražděný překladatel

Kritika z muslimských kruhů Rushdiemu vyčítala, že v knize urážel korán a proroka. Rushdie se kvůli fatvě musel v minulosti nesčetněkrát stěhovat z jednoho přísně tajného místa střeženého britskou vládou na druhé. Jeho překladatel do japonštiny byl zavražděn, italský překladatel a norský vydavatel byli zraněni.

Západní státy kvůli fatvě přerušily diplomatické styky s Íránem, v muslimských městech se konaly demonstrace podobné těm, které o téměř dvacet let později protestovaly proti karikaturám proroka Mohameda zveřejněným dánským tiskem.

Rushdieho romány dostaly řadu literárních ocenění, například za Děti půlnoci získal v roce 2008 prestižní Man Bookerovu cenu. V roce 2012 vydal memoárovou knihu Joseph Anton: Vzpomínky, v níž vzpomíná i na Václava Havla, který jej podporoval. Do češtiny byla přeložena většina jeho děl, včetně Satanských veršů.

Útok odsoudili spisovatelé i politici

Na napadení reagovali také světoví politici. „Jsem zděšen, že Salman Rushdie byl pobodán při výkonu práva, které bychom nikdy neměli přestat bránit. V tuto chvíli jsem v myšlenkách s jeho blízkými. Všichni doufáme, že je v pořádku,“ uvedl britský premiér Boris Johnson na Twitteru. 

Kandidát na lídra britské Konzervativní strany Rishi Sunak spisovatele označil za „zastánce svobody slova a umělecké svobody“. Britská ministryně kultury Nadine Dorriesová uvedla, že šlo o „děsivý útok na literárního velikána a jednoho z velkých obránců svobody projevu.“ 

Útok odsoudil také český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). „Jsem šokován hrůzným útokem na Salmana Rushdieho. Modlím se za jeho uzdravení, zatímco čekáme na další zprávy. Musíme se postavit za svobodu projevu,“ napsal. 

K útoku se vyjádřili i Rushdieho kolegové z literárních kruhů, například americký autor Stephen King, který stál při Rushdiem, když dostával výhrůžky smrtí za Satanské verše a jeden z amerických řetězců chtěl knihu stáhnout z prodeje. „Doufám, že Salman Rushdie je v pořádku,“ napsal nyní. 

„Jsem šokován a rozrušen, když vidím, že můj přítel Salman Rushdie byl napaden před přednáškou. Je to dobrý a skvělý člověk a doufám, že je v pořádku,“ uvedl britský autor Neil Gailman, známý i do češtiny přeloženým románem Nikdykde či komiksem Sandman.

Autorka ságy o kouzelnickém učni Harrym Potterovi J. K. Rowlingová označila zprávy o útoku za „děsivé“. „Cítím se teď velmi špatně. Ať je v pořádku,“ napsala na Twitteru.

Útok odsoudila i bangladéšská spisovatelka Taslima Nasrínová, která musela prchnout z rodné země poté, co její román odsoudil islámský duchovní, který za její zavraždění vypsal odměnu. „Právě jsem se dozvěděla, že Salman Rushdie byl napaden v New Yorku. Jsem opravdu v šoku. Nikdy jsem si nemyslela, že se to stane. Žije na Západě a od roku 1989 je pod ochranou. Pokud byl napaden on, může být napaden každý, kdo kritizuje islám. Mám strach,“ uvedla Nasrínová.

Stoupenci íránských náboženských vůdců nad útokem jásají

Írán, jehož vedení před více než třemi desetiletími vydalo fatvu vyzývající k zavraždění Rushdieho, se k útoku na autora oficiálně nevyjádřil. Příznivci vlády však na sociálních sítích dávají najevo radost nad násilným činem a varují, že podobný osud čeká i další nepřátele islámu, píše americký list The New York Times.

Uživatelé sociálních sítí v pátek hojně sdíleli vyjádření íránského duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Ten uvedl, že fatva proti Rushdiemu byla „vystřelena jako kulka, která si nedá pokoj, dokud nezasáhne svůj cíl“.

„To si zaslouží gratulaci: Dá-li Bůh, budeme brzy slavit, že Salman Rushdie půjde do pekla,“ uvedl na Twitteru konzervativní íránský vědec. Další uživatel sociální sítě napsal, že útočník byl součástí „islámských vojáků bez hranic“. „Pomsta se může opozdit, ale nevyhnutelně k ní dojde,“ uvedl konzervativní íránský aktivista.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpova administrativa schválila jadernou dohodu se Saúdskou Arábií

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií pro civilní využití jádra, uvádějí zdroje agentury AP. Administrativa se ji chystá předložit Kongresu, dodávají zdroje agentury Reuters. Dohoda však podle nich neobsahuje omezení pro obohacování uranu či opětovného zpracování použitého jaderného paliva, což by mohlo vyvolat obavy ohledně jaderné proliferace.
před 9 mminutami

Americká armáda oznámila nové údery na Írán jedenáctou noc po sobě

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Americká armáda tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 4 hhodinami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 7 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.