Satanské verše Salmana Rushdieho se dotkly islámu. Fanatici kvůli nim vraždili

Rozsudek smrti, který nad britsko-indickým spisovatelem Salmanem Rushdiem ve své fatvě vynesl někdejší íránský duchovní vůdce Chomejní, literáta proslavil ještě více než jeho dílo. Příčinou byla kniha Satanské verše, která vyšla 26. září 1988 v Londýně. Román vzbudil v muslimském světě obří pobouření, fanatici kvůli němu neváhali prolévat krev a z Rushdieho učinil psance. Fatva na jeho hlavu totiž stále platí a předloni byla zvýšena odměna za Rushdieho vraždu.

Kniha přitom v okamžiku svého vydání příliš rozruchu nevyvolala. Pár měsíců od vydání však byly Satanské verše kvůli výhradám muslimů staženy z pultů v Indii. Rushdiemu vyčítali urážení koránu a proroka. Hrdinu díla totiž autor nazývá Mahoundem, jak kdysi hanlivě zvali anglosaští duchovní proroka Mohameda. I další alegorie zraňovaly: Mahound navštěvuje veřejný dům „stan u Černého kamene“ evokující svatyni Kaba v Mekce, prostitutky se jmenují stejně jako manželky proroka a nejoblíbenější z nich je vylíčena nahá.

Teprve v únoru 1989 si Satanských veršů, komického i filozofického románu, „všimli“ v Íránu. Sice už předtím se i tam objevila kritika Rushdieho knihy, ale duchovenstvo to nechávalo nejprve klidným. Později rozpoutaná kampaň však přivedla do ulic davy protestujících lidí, kteří pálili Rushdieho knihy. Spisovatel své dílo nejprve bránil, poté se kál, že nechtěl věřící nijak urazit. Přestoupil dokonce k islámu a nabídl také finanční částku obětem zemětřesení.

Fatva, nábožensko-právní přikázání, jímž ájatolláh Chomejní vyzval k autorově zabití,  zvýšila prodej Rushdieho knih, ale autora uvrhla do mnohaletého psanectví. Nesčetněkrát se stěhoval z jednoho přísně tajného místa střeženého britskou vládou na druhé. Na jeho hlavu byla vypsána odměna.

Fatva, která oficiálně stále platí, se netýká pouze Rushdieho, ale všech, kdo se na vydání knihy podíleli. Spisovatelův japonský překladatel byl zavražděn, italský překladatel a norský vydavatel byli po napadení zraněni. V Turecku dav fanatiků podpálil hotel, v němž bydlel tamní překladatel. Při tragédii zemřelo 37 lidí.

15 milionů za vraždu spisovatele

Západní státy kvůli fatvě přerušily diplomatické styky s Íránem, v muslimských městech se konaly demonstrace podobné těm, které o téměř 20 let později vyvolaly karikatury proroka Mohameda zveřejné dánským tiskem. Britská vláda ale proti Íránu dlouho nevystupovala, mimo jiné i kvůli tehdejší válce v Zálivu. Bývalý íránský reformátorský prezident Mohammad Chátamí v roce 1998 prosazoval, aby Írán od vykonání fatvy ustoupil. 

Právo fatvu odvolat má jen její autor. Chomejní však mezitím zemřel, jeho nástupce Alí Chameneí před lety prohlásil, že Rushdie je odpadlík a může být beztrestně zabit. Vláda bývalého prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda pak v roce 2007 oznámila, že fatva stále platí. Íránská média také předloni zvýšila odměnu za vraždu spisovatele, a to z původních tří milionů dolarů o 600 tisíc dolarů, tedy téměř 15 milionů korun.

Autor nejlepšího díla Man Bookerovy ceny

Rushdie, prosazující výchovu k toleranci, se narodil 19. června 1947 v indické Bombaji jako syn liberálního muslimského obchodníka. Zatímco se rodina přestěhovala do Pákistánu, začal ve 14 letech studovat v anglickém Rugby. Získal tradiční britské vzdělání, občanství a s angličtinou se sblížil natolik, že jí dal přednost před mateřskou urdštinou, když zahájil vlastní literární tvorbu. 

Od poloviny 70. let, kdy vyšel jeho první román Grimus, se živí psaním. Jeho díla Hanba, Maurův poslední vzdech, Zběsilost, Čarodějka z Florencie či Dva roky, osm měsíců a osmadvacet nocí byla vyznamenána řadou cen, ale stala se i terčem protestů. Podle kritiků je Rushdieho nejlepším románem rodinná sága s prvky magického realismu Děti půlnoci, která byla čtenáři vyhlášena nejlepším dílem v historii britského prestižního ocenění – Man Bookerovy ceny.

Rushdie, který v roce 2007 získal od britské královny Alžběty II. titul sir, v posledních letech žije v USA. V roce 2012 vydal memoárovou knihu Joseph Anton: Vzpomínky (2012), v níž vzpomíná i na českého exprezidenta Václava Havla, který jej podporoval. Prahu ostatně spisovatel dvakrát navštívil, a to v letech 1993 a 2001. Do češtiny byla přeložena většina Rushdieho děl, včetně Satanských veršů.