Protiofenziva v Charkovské oblasti pokračuje. Zelenskyj potvrdil osvobození Izjumu

Nahrávám video

Ukrajinské síly dobyly zpět město Izjum na východě Ukrajiny, potvrdil v neděli ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném večerním projevu ke konci 200. dne války. O tom, že Ukrajinci toto strategické město v Charkovské oblasti získali pod svou kontrolu, hovořily zatím jen neoficiální zprávy. Podle analytiků jde o největší úspěch od vítězství bitvy o Kyjev v březnu. Úspěch hlásí vojáci i na několika místech v severní části Charkovské oblasti, kde se dostali až k ruské hranici, informovala agentura Unian s odkazem na videozáznam, který zachycuje vojáky na hraničním přechodu Hoptivka. Přibližují se také k Lysyčansku.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Zelenskyj ve svém projevu poděkoval ukrajinským vojákům, kteří osvobodili mnohá ukrajinská území, k nimž podle něj nově patří města Balaklija, Izjum a Kupjansk v Charkovské oblasti.

Ruská strana ztrátu města přímo nepřiznala, v sobotu ale ruské ministerstvo obrany uvedlo, že přesouvá své jednotky od Izjumu směrem na ukrajinský Donbas. Agentura Reuters označila ztrátu Izjumu za největší dílčí porážku ruské strany od doby, kdy na konci března musela vzdát pokusy dobýt ukrajinskou metropoli Kyjev, stejně hodnotí situaci také analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW).

Ruské síly se podle institutu stahují neřízeně a spěšně prchají z jihovýchodu Charkovské oblasti, aby je Ukrajinci v okolí Izjumu neobklíčili, přičemž se musejí pohybovat po horších trasách a na obtížnějším terénu. Ovládnutím Izjumu a železničního uzlu Kupjansku v Charkovské oblasti ukrajinské síly narušily zásobování ruských jednotek na severovýchodní Ukrajině. Přes Kupjansk Rusové zásobovali všechny své jednotky na severovýchodní Ukrajině.

„Izjum je pro Rusko důležitý strategický a logistický bod, ve kterém se soustředí několik železničních tras, které ruská armáda využívala pro dovoz zbraní, materiálu i potravin. I z velitelského hlediska je to jedno z důležitých center, ze kterého byly koordinované útoky a postupy v Charkovské a Doněcké oblasti,“ uvedl zpravodaj ČT na Ukrajině Jan Šilhan. 

Postup ukrajinské protiofenzivy (k 11. 9.)
Zdroj: ČT24

Postup k ruským hranicím

Ukrajinci se na severu Charkovské oblasti patrně dostali až k ruským hranicím. Na internetu kolují videozáznamy vojáků u hraničního přechodu Hoptivka. „Hoptivka 11. září přešla pod kontrolu ukrajinských ozbrojených sil,“ zní na videu zveřejněném agenturou Unian. Video podle ní pochází od příslušníků 130. praporu ukrajinské teritoriální obrany. Na dalším videozáznamu, který umístil na internet zpravodajský portál Kyiv Post, je vidět voják přímo u cedule oznamující státní hranici. 

Na nedělním pravidelném brífinku ruské ministerstvo obrany podle několika médií představilo mapu, z níž vyplývá, že ruské síly mají pod kontrolou už jen malou část Charkovské oblasti, a sice území za řekou Oskil. Fotografii mapy zveřejnil například nezávislý portál Meduza.

Ruské útoky na kritickou infrastrukturu

Ukrajina v neděli večer hlásí na mnoha místech rozsáhlé výpadky elektřiny způsobené ruským ostřelováním, oznámil Zelenskyj. „Ruští teroristé zůstávají teroristy a útočí na kritickou infrastrukturu, ne na vojenská zařízení. Jejich cílem je odepřít lidem světlo a teplo,“ uvedl na Twitteru ukrajinský prezident. 

Ruské síly zaútočily také na Charkovskou tepelnou elektrárnu číslo pět, jednu z největších na Ukrajině, upřesnil Mychajlo Podoljak z ukrajinské prezidentské kanceláře.

Elektrárnu v Charkově zachvátil po ruském ostřelování požár
Zdroj: ČTK/AP/Kostiantyn Liberov

Úplný výpadek proudu nastal podle Zelenského v Charkovské a Doněcké oblasti, bez elektřiny jsou také části Záporožské, Dněpropetrovské a Sumské oblasti. Ukrajinské vzdušné síly informovaly, že Rusko vypálilo na Ukrajinu jedenáct střel s plochou dráhou letu, z nichž devět zničila ukrajinská protivzdušná obrana. 

Odložení referend o připojení k Rusku

Kvůli postupu ukrajinských sil ruské úřady na neurčito odložily „referenda“ o připojení k Rusku plánované na okupovaných územích Ukrajiny, napsal v neděli s odvoláním na zdroje blízké Kremlu server Meduza.

Odklad se podle serveru týká samozvaných proruských „republik“ v Luhanské a Doněcké oblasti (LNR a DNR) i Záporožské, Chersonské a Charkovské oblasti, kde ruské úřady ustanovily vlastní administrativu. Z Charkovské a Záporožské oblasti také už odešli ruští experti, kteří měli zajistit přípravu hlasování, uvádí zdroje. Tito odborníci podle nich zůstávají už jen v Chersonské oblasti.

V souvislosti s referendy o připojení k Rusku se jako o datu konání hovořilo o této neděli, kdy se konají i volby v ruských regionech. Dosazená okupační správa již dříve připustila, že „kvůli bezpečnostní situaci“ bude plány na referendum potřeba odložit. Ruská vládnoucí strana Jednotné Rusko pak tento týden navrhla spojit referenda o připojení s Dnem národní jednoty, které Rusko slaví 4. listopadu. 

Rusko už zřejmě nekontroluje celou Luhanskou oblast

Nejasnosti panují kolem situace v Lymanu. V sobotu se na sociálních sítích šířily informace o ruském stažení. Podle analytiků jsou pravděpodobně nepravdivé, Ukrajincům se nicméně podařilo v sobotu do města vstoupit.

Invazní vojska nejspíš ztratila kontrolu nad částí Luhanské oblasti, v rámci protiofenzivy se Ukrajincům podařilo osvobodit obec Bilohorivka v blízkosti Lysyčansku. Guvernér Luhanské oblasti Serhij Hajdaj se nechal slyšet, že ukrajinské síly dorazily až na lysyčanské předměstí.

Ruské internetové zdroje v sobotu několikrát zveřejnily videozáběry dlouhých kolon osobních automobilů lidí, kteří se z Ruskem ovládaných částí Ukrajiny snaží dostat přes hranici na území Ruské federace. Gubernátor Bělgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov napsal, že za poslední den překročily hranice s Ukrajinou směrem do Ruska tisíce lidí.

Podle informací velení ukrajinských sil bylo v sobotu převezeno 75 raněných Rusů do vesnice Valujki v Bělgorodské oblasti. Dalších více než sto ruských vojáků skončilo v Moskvě, kam putovali z Bělgorodu.

Ukrajinská protiofenziva, americké informace

List The New York Times informuje, že při plánování současné protiofenzivy ukrajinská rozvědka znásobila spolupráci s americkými tajnými službami.

Američané podle deníku poskytli Ukrajině informace o pozicích ruského velitelství i o zbrojních skladech Rusů. Bývalý zástupce Pentagonu Mick Mulroy podotkl, že ukrajinské jednotky postupují rychleji, než se původně předpokládalo.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu řekl, že ukrajinské síly od začátku září dobyly zpět asi dva tisíce kilometrů čtverečních území, v neděli informoval o získání dalších dvou obcí v Charkovské oblasti. Podle Zalužného nedělního vyjádření ukrajinští vojáci na severovýchodě země osvobodili celkem tři tisíce kilometrů čtverečních území.

Podle ISW Ukrajinci v některých oblastech postoupili až o 70 kilometrů do Ruskem ovládaného území a od 6. září dobyli zpět přes tři tisíce kilometrů čtverečních. To je více, než kolik ukrajinského území obsadila ruská armáda ve všech svých operacích od letošního dubna, poznamenává ISW.

Putin čelí kritice. Zatímco Rusové vyklízeli pozice, v Moskvě se slavilo

Kvůli situaci na frontě čelí kritice na domácím poli ruský vůdce Vladimir Putin. I když prodemokratickou a liberální opozici v Rusku takřka vymýtil, nyní se proti němu obracejí jeho dosavadní příznivci z konzervativního křídla, sledují situaci The New York Times. „Většina z (proruských bloggerů) je v šoku a nemysleli si, že by k tomu mohlo dojít,“ uvedl Dmitrij Kuzněc ze serveru Meduza. „Myslím si, že je většina z nich doopravdy naštvaná,“ dodal.

Ruští vojenští bloggeři aktivní na sociální síti Telegram podporují oficiální lež Kremlu, podle které Rusové Ukrajinu „osvobozují od nacistů“. O situaci na frontě ale poskytují podrobnější a podle analytiků i přesnější informace než ruské úřady. Ruské ministerstvo obrany podle proruských kanálů Ukrajince podceňuje a neinformuje o selhání svých jednotek.

Pokud bude ruská armáda zlehčovat své neúspěchy, Rusové „přestanou věřit ministerstvu obrany, a brzy i celé vládě,“ řekl svým 2,3 milionu sledujících jeden z bloggerů Jurij Podoljak.

Ruské ministerstvo obrany například v neděli uvedlo, že útočí proti ukrajinským pozicím v Charkovské oblasti a že Ukrajinci přišli od úterý do soboty o čtyři tisícovky mužů.

Obzvlášť hlasitou kritiku na sítích si vyžádalo Putinovo sobotní otevření nového ruského kola v Moskvě, zatímco invazní vojska vyklízela pole v Charkovské oblasti. „Pro lidi je důležité, aby si dokázali odpočinout s rodinou a přáteli,“ říkal mezitím ruský vůdce v Moskvě k otevření 140 metrů velké, „jedinečné“ atrakce, která navíc krátce po otevření přestala fungovat.

„Uspořádali svátek za miliardy,“ napsal v sobotu jeden proruský blogger v široce sdíleném příspěvku. „Armáda nemá žádné termokamery, žádné neprůstřelné vesty, žádné průzkumné vybavení, žádné lékárničky,“ protestoval jeden z bloggerů v hojně sdíleném příspěvku.

Dle analytiků z Institutu pro studium války se kvůli neschopnosti Kremlu přiznat selhání „hroutí ruský informační prostor“. Oficiální média nabízejí Rusům širokou škálu zmatených vysvětlení situace na frontě, například že ruské síly bojují proti celému „kolektivnímu Západu“, nebo zlehčují význam Ukrajinou narušených zásobovacích linií. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 48 mminutami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 1 hhodinou

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 1 hhodinou

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
11:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 1 hhodinou

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 1 hhodinou

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 4 hhodinami

Evropský pohled