Ústavní krize v Polsku nabírá na obrátkách. Tlak na vládu Práva a spravedlnosti (PiS) sílí poté, co odmítla zveřejnit nález ústavního soudu. Ten označil vládou prosazené změny v jeho fungování za protiústavní. Nejvyšší soud se nyní za své kolegy postavil s tím, že jejich zjištění platí, i když nebylo zveřejněno. Opozice mezitím vyzývá k protestům a tři bývalí prezidenti Polska varovali, že právní stát je v ohrožení.
Pře o ústavní soud v Polsku graduje: Nejvyšší soud se postavil vládě
Polský ústavní soud v březnu označil pravidla prosazená konzervativci za neústavní. Premiérka Beata Szydlová ale odmítla jeho rozhodnutí zveřejnit v úředním věstníku s tím, že nešlo o skutečné zasedání ústavních soudců, tudíž nález považuje za nelegitimní. Její krok vzbudil řadu kritických ohlasů mezi opozičními politiky i na sociálních sítích.
Podle soudců nejvyššího soudu přitom zjištění ústavního soudu platí, jakmile soud takový nález ohlásí, nikoli až ve chvíli zveřejnění úřední formou. „Je to pokyn i pro další soudy, včetně vojenských,“ uvedl mluvčí nejvyššího soudu podle televize TVN 24.
Vláda slibuje novelu, která ukončí anarchii
Nejvyšší soud vybídl kabinet ke zveřejnění ústavního nálezu. Vláda ale reagovala odmítavě. „Ve skutečnosti se sešla parta kolegů, kteří brání stav nastolený předchozí vládou,“ uvedla mluvčí poslaneckého klubu PiS Beata Mazureková. „Naší odpovědí bude (další) novela zákona o ústavním soudu, která ukončí šířící se anarchii,“ ohlásila tato poslankyně.
- Podle novely má místo pětičlenného soudního senátu většinu sporů rozhodovat nejméně třináct členů ústavního soudu, a to nikoli prostou většinou jako dosud, ale většinou dvoutřetinovou. Jinak věc zůstane nerozhodnutá. Podle opozice to ochromuje chod instituce.
- Senát ústavního soudu už začátkem prosince uznal za neústavní novelu, která zrušila říjnovou volbu pětice soudců. Tu provedl minulý parlament v režii Občanské platformy. Konzervativci pak do instituce dosadili pět „svých“ soudců.
Zveřejnění nálezu požaduje po Varšavě v nedávno přijaté rezoluci i europarlament. Poslanci zdůraznili, že všechna opatření přijatá v souvislosti s Polskem musí být respektována na základě subsidiarity, ale hodnoty a zásady zakotvené v unijních smlouvách a mezinárodních smlouvách týkajících se lidských práv musí dodržovat každý členský stát EU.
Europoslanci tak podpořili lednové rozhodnutí Evropské komise zahájit vůči Varšavě proceduru. Ta by mohla skončit i ztrátou polského hlasu při rozhodování v EU.
obrázek
Opozice opakovaně vyzývá veřejnost, aby se přidala k protestům proti porušování ústavy a právního řádu vládou PiS. Trojice bývalých polských prezidentů Lech Walesa, Aleksander Kwaśniewski a Bronislaw Komorowski v pondělním otevřeném dopisu napsala, že se rozhoduje o tom, zda Polsko zůstane demokratickým právním státem, nebo převáží autoritářské sklony konzervativní vlády.
Naopak premiérka tvrdí, že veškeré pobuřování a pokusy o vyvolávání neklidu a chaosu jsou zbytečné, protože na řešení sporu již pracují experti.
Přehledně: Změny prosazené konzervativci
- Nová vláda (vzešla z voleb v říjnu 2015) okamžitě vyměnila šéfy čtyř tajných služeb,bezpečnostních orgánů a státních úřadů a dosadila do vedení státu několik lidí s problematickou minulostí.
- Skončil rovněž šéf čerstvě vytvořeného polsko-slovenskéhokontrašpionážního centra NATO ve Varšavě.
- Kabinet prosadil také změny ve fungování ústavního soudu. Místo pětičlenného soudního senátu by většinu sporů muselo napříště rozhodovat nejméně 13 členů ústavního soudu, a to nikoli prostou většinou jako dosud, ale dvoutřetinovou. Jinak pře zůstane nerozhodnuta. To podle kritiků povede k faktické paralýze této instituce.
- Kvůli kontroverzní novele o médiích skončily mandáty dosavadních členů vedení a dozorčích rad veřejnoprávní Polské televize a Polského rozhlasu.
- Sejm také schválil nový zákon, který rozšiřuje možnosti policejního dohledu a získávání informací ze sledování elektronické komunikace. Podle opozice mohou nové policejní pravomoci ohrozit právo občanů na soukromí.
- Dolní komora polského parlamentu posvětila i novelu zákona, na jejímž základě dojde ke sloučení funkcí ministra spravedlnosti a generálního prokurátora.