Polští prokurátoři, kteří kritizují justiční reformy, nuceně změnili působiště. V přeložení vidí trest

Nahrávám video

Část polské opozice i právníků kritizuje přeložení skupiny prokurátorů na nová působiště. Jde podle nich o pomstu za kritiku vládních reforem justice. Prokuratura i ministerstvo spravedlnosti nařčení odmítají s tím, že personální změny provádí kvůli dopadům pandemie.

Přeložení se týká pěti prokurátorů z nezávislého sdružení, které kritizuje sporné reformy ministerstva spravedlnosti. Patří mezi ně i varšavská prokurátorka Ewa Wrzosková, kterou nadřízení přeložili do tři sta kilometrů vzdáleného města.

„Nechávám doma dvě dcery, nechávám tu psa, nechávám tu matku, která potřebuje péči,“ reaguje na rozhodnutí, proti kterému se nemůže nijak bránit. Wrzosková tvrdí, že jde o šikanu a konkrétně v jejím případě také o trest za vyšetřování organizace loňských korespondenčních prezidentských voleb, které se touto formou nakonec nekonaly.

Vedení prokuratury nařčení ze šikany odmítá. Přeložení vysvětluje tím, že je v daných místech třeba doplnit stavy prokurátorů kvůli komplikacím, které způsobila pandemie.

Ministerstvo sdružení kritizuje, přeložení označuje za běžné

Ministerstvo spravedlnosti sdružení, ke kterému patří přeložení prokurátoři, kritizuje. Jeho členy viní, že si zadávají s politikou a opozicí. Změna místa působení je podle resortu běžná. „Naopak je nezvyklé, že existuje hrstka prokurátorů, kteří když jsou přeložení, tak běží do médií a poskytují rozhovor na téma, jak moc se jim ublížilo,“ komentoval kritiku ze strany dotčených viceministr spravedlnosti Sebastian Kaleta.

Wrzosková to zpochybňuje. „V souladu s domácími i evropskými předpisy se můžeme vyjadřovat ke všem záležitostem, které se týkají oblasti spravedlnosti,“ uvádí prokurátorka.

Justiční reformy, které od roku 2015 provádí polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost, dlouhodobě kritizuje i řada soudců. Jádrem sporu je disciplinární komora, kterou vybírá zemská rada soudnictví. Právě ta se podle nových předpisů dostala pod silný politický vliv, což vadí i Evropské komisi, která s Polskem vede kvůli reformám hned několik řízení. Podle Bruselu nové orgány nezajišťují nestrannost a nezávislost soudní moci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu pro mír

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali v pátek večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda zavádí rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřena příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Venezuela po zemětřesení omezila přístup do státu La Guaira

Venezuela po ničivém zemětřesení omezila přístup do severního státu La Guaira, který byl nejvíce postižen. Informovala o tom agentura AFP. Kontrolu nad oblastí převzala armáda. Úřady podle DPA uvedly, že cílem opatření je zajistit veřejný pořádek a usnadnit záchranářům práci.
před 2 hhodinami

USA oznámily nové údery na Írán v odvetě za útok na obchodní loď

Armáda Spojených států v pátek provedla nové údery na cíle v Íránu v reakci na čtvrteční íránský útok na obchodní loď v Hormuzském průlivu. Uvedlo to oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Íránské revoluční gardy oznámily, že v reakci na americký útok napadly vojenské základny Spojených států v regionu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AFP.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrostl na padesát pět. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Venezuela po zemětřesení hlásí téměř tisíc obětí, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 920, oznámil podle Reuters předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Informoval také o 3360 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Zástupce generálního tajemníka OSN Tom Fletcher řekl, že v zemi se pohřešuje na padesát tisíc lidí. Pomoc přislíbila řada států včetně Česka. Tuzemský specializovaný tým odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

AfD je démonizována a čelí diskriminaci, prohlásili Klaus a Okamura na konferenci

Bývalý český prezident Václav Klaus a předseda české Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v pátek vystoupili na konferenci, kterou v německém Spolkovém sněmu uspořádala strana Alternativa pro Německo (AfD). Klaus odsoudil „démonizaci“ strany, kterou loni německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle Okamury čelí AfD v Německu diskriminaci. Popřál jí, aby konečně vyhrála volby a usedla v německé vládě.
před 9 hhodinami

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Ruské útoky zabily ženy v Izjumu a v Záporoží zranily nejméně patnáct lidí. Obě země si vyměnily po 160 zajatcích.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...