Polský nejvyšší soud má novou šéfku, podporuje ji vládní strana

Polský prezident Andrzej Duda jmenoval novou předsedkyní nejvyššího soudu Malgorzatu Manowskou, kterou podporuje vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS). Uvedla to agentura AP. Podle ní je to zjevné vítězství vládního tábora po letech snah o získání kontroly nad soudy.

Pětapadesátiletá Manowská je podle AP kázeňsky vyšetřována, protože i po jmenování do nejvyššího soudu před dvěma lety zůstala ředitelkou státní školy pro soudce a prokurátory. Sama škola je také vyšetřována kvůli únorovému úniku osobních údajů zaměstnanců, včetně soudců a prokurátorů.

Manowská působila jako náměstkyně ministra spravedlnosti po několik měsíců v předchozí vládě PiS v roce 2007, kdy stejnou funkci měl i nynější prezident Duda.

Bývali tehdy podřízenými ministra a současně generálního prokurátora Zbigniewa Ziobry, který v současnosti ve stejné funkci stojí v čele zápasu o podobu polské justice. Ziobro ji v roce 2016 jmenoval ředitelkou školy pro soudce a prokurátory.

Manowská podle televize TVN tyto vazby nepopírá, ale před ostatními soudci slibovala, že bude „hlídačem nezávislosti“ nejvyššího soudu. Manowskou si prezident Duda, který je spjat s PiS, vybral z pětice kandidátů navržených soudem.

Předchozí šéfka kritizovala justiční reformy

Předchozí šéfka nejvyššího soudu Malgorzata Gersdorfová, která od roku 2015 odolávala tlaku vlády a snahám o předčasné penzionování, odešla z funkce v dubnu po dokončení svého šestiletého funkčního období.

Duda také jmenoval soudce Michala Laskowského, který působil jako mluvčí nejvyššího soudu za Gersdorfové, aby vedl trestní komoru soudu.

AP připomněla, že kroky vlády PiS kolem nejvyššího soudu vedly Evropskou komisi k obavám o jeho nezávislost na výkonné moci a ke spuštění procedury hrozící Varšavě sankcemi kvůli porušení podmínky demokratického státu v podobě dělby moci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistánský útok na nemocnici v Kábulu má podle úřadů přes 200 obětí

Afghánské ministerstvo zahraničí tvrdí, že Pákistán zasáhnul v Kábulu nemocnici pro léčbu drogových závislostí. Podle resortu úder zabil nejméně 200 lidí. Islámábád již dříve odmítl tvrzení, že zaútočil na nemocnici, pondělní útok v Kábulu i další údery ve východním Afghánistánu prý „nezasáhly žádná civilní zařízení“. Pondělní střety mezi afghánským vládním islamistickým hnutím Taliban a pákistánskou armádou na jihovýchodě Afghánistánu vyžádaly nejméně čtyři civilní oběti, včetně dvou dětí.
včeraAktualizovánopřed 55 mminutami

Celá Kuba po kolapsu rozvodné sítě opět skončila bez elektřiny

Celá Kuba se v pondělí podle agentur AFP a Reuters znovu ocitla bez dodávek elektřiny, když zkolabovala rozvodná síť. Desetimilionová země se s takovými problémy potýká opakovaně, v neposlední řadě kvůli americké ropné blokádě. Hospodářská krize v zemi se dál prohlubuje, úřady o víkendu potlačily první větší protesty obyvatel proti komunistické vládě. Prezident USA Donald Trump na adresu režimu uvedl, že „věří, že bude mít tu čest získat Kubu“.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael má podle mluvčího armády plány nejméně na další tři týdny války

Izrael má podrobné plány nejméně na další tři týdny války, včetně dodatečných plánů do budoucna, sdělil podle agentur Reuters a AP mluvčí izraelské armády, podle něhož Jeruzalém zatím provedl na 7600 vzdušných úderů na cíle v Íránu. Další vlnu útoků zahájilo letectvo židovského státu v pondělí. Agentura AFP uvedla, že v centru Teheránu se ozývaly výbuchy. Armáda později oznámila, že útočila na íránský vesmírný program.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

U řeckého ostrova ztroskotal člun Frontexu, byla na něm i estonská velvyslankyně

U nejvýchodnějšího řeckého ostrova Kastelorizo v pondělí ztroskotal člun Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex). Na palubě byla i estonská velvyslankyně v Řecku, která je mezi čtyřmi zraněnými, informovala řecká pobřežní stráž.
před 3 hhodinami

V případě potřeby lze uvolnit další zásoby ropy, sdělil šéf agentury pro energii

Členské státy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) by mohly v případě potřeby uvolnit další nouzové zásoby ropy nad rámec už schválených 400 milionů barelů, uvedl v pondělním prohlášení výkonný ředitel agentury Fatih Birol. Ceny ropy se v pondělí ráno prudce zvýšily, z dosažených maxim však později rychle klesaly.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoTrump kvůli Hormuzu vyhrožuje, že nepřiletí na summit se Si Ťin-pchingem

Americký prezident Donald Trump hrozí, že by na přelomu března a dubna nemusel přiletět na summit se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Schůzku na prodloužení obchodního smíru připravují v Paříži týmy obou dvou největších ekonomik světa. Šéf Bílého domu požaduje, aby se také Peking přímo zapojil do zajištění svobodné plavby Hormuzským průlivem, v němž dopravu ochromil konflikt vyvolaný americko-izraelskými útoky na Írán. Do Číny a dalších asijských zemí z Perského zálivu míří přes osmdesát procent ropy.
před 4 hhodinami

Řešení blokády Hormuzu není mise NATO, zní z Evropy. Trump doufá v pomoc Francie

Velká Británie se spojenci pracuje na plánu otevření Hormuzského průlivu, sdělil její premiér Keir Starmer s tím, že tato snaha ale nebude misí NATO. Roli Aliance ve věci nevidí ani německý kancléř Friedrich Merz, který odmítl, že by se Německo zapojovalo vojensky. To vyloučily i Španělsko nebo Itálie. Státníci reagují na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že NATO čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění plavby v průlivu. Později v pondělí se šéf Bílého domu vyjádřil, že by s jeho otevřením mohla pomoci Francie.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Izrael oznámil, že zahájil pozemní operaci proti Hizballáhu v jižním Libanonu

Izraelská armáda v pondělí oznámila, že její jednotky v posledních dnech zahájily omezenou a cílenou pozemní operaci proti pozicím proíránského militantního teroristického hnutí Hizballáh v jižním Libanonu. Cílem této akce je posílit přední obranné linie, uvedla armáda, kterou citovala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...