Polsko žádá Brusel, aby na něm nevymáhal pokuty. Sporný justiční tým plánuje rozpustit

Polsko požádalo Evropskou komisi, aby na něm nevymáhala pokuty, které má zaplatit kvůli porušování nezávislosti justice. Informovala o tom agentura Reuters. V dopise z 10. ledna polská vláda tvrdí, že pracuje na rozpuštění kontroverzní disciplinární komory, která se zabývá prohřešky soudců a prokurátorů. Varšava dluží také Bruselu sankce kvůli sporu o hnědouhelný Důl Turów. Odmítá však nadále pokuty platit. Brusel se proto připravuje na to, že mu částky začne strhávat z unijních dotací.

Velvyslanec Polska při EU Andrzej Sadoś v dopisu podle Reuters uvádí, že předsedkyně nejvyššího soudu rozhodla, že některé případy už disciplinární komoře nebudou předávány.

Vláda podle diplomata vede konzultace o návrzích zákonů týkajících se reforem soudnictví. „V takové situaci žádám Komisi, aby pozastavila posílání výzev k zaplacení (pokuty) do doby, než plánované reformy začnou platit,“ napsal.

Soudní dvůr EU vyměřil Polsku pokutu za to, že okamžitě nezastavilo činnost disciplinární komory. Výše pokuty v současnosti činí okolo 70 milionů eur (1,7 miliardy korun).

Spor o disciplinární komoru je jedním z několika, který Brusel vede s polskou národně-konzervativní vládou kvůli justičním reformám zavedeným v uplynulých letech. Podle kritiků je disciplinární komora nástrojem proti soudcům a prokurátorům zpochybňujícím politiku současného kabinetu.

Ústupkům brání spory uvnitř vládní koalice

Polský ministr spravedlnosti a předseda strany Solidarna Polska Zbigniew Ziobro ale jakékoliv ústupky Bruselu nepřipouští. Jeho tvrdá protiunijní pozice vytváří napětí ve vládní koalici.

Solidarna Polska má v průzkumech dvě procenta, v posledních volbách ale Ziobro startoval na společné kandidátce vládního Práva a spravedlnosti (PiS). Bez poslanců jeho strany se koalice neobejde. Ziobro se nicméně posouvá více doprava a útočí na premiéra Mateusze Morawieckého (PiS).

Ministr spravedlnosti odmítá zrušení disciplinární komory. Závisí na tom ale miliardy z národního plánu obnovy, za které premiér Morawiecki s předsedou Práva a spravedlnosti Jaroslawem Kaczyńskim voličům slibovali lepší zítřky.

Nahrávám video

„Existuje návrh (na zrušení disciplinární komory), který se však nemůže změnit v právní předpis. Nikoli kvůli vztahům s Unií, nýbrž kvůli našim vnitřním vztahům,“ vysvětluje Kaczyński. Zbavit se Ziobrova vlivu by šéfovi PiS pomohly předčasné volby. V době rekordní inflace a hrozby další vlny pandemie takový krok přitom může znamenat velké riziko. 

Další pokuta kvůli Dolu Turów

Na příští úterý je navíc plánované další kolo jednání mezi polskou a českou stranou kvůli Dolu Turów. „Je opravdu těžké odhadovat, jak jednání dopadnou. Signály, které dostáváme z médií, od anonymních zdrojů, které citují média, se poměrně různí,“ konstatoval zpravodaj ČT v Polsku Lukáš Mathé. Dodal, že se mluví o tom, že dohoda je hotová a čeká se pouze na podpis.

Polský list Dziennik Gazeta Prawna ale pro změnu podle Mathého napsal, že Polsko chce změnit podmínky dohody a také že chce české straně zaplatit jen část peněz za škody způsobené těžbou, a to místo 45 milionů eur (přibližně jedna miliarda korun) 25 milionů eur. „Zároveň uvažuje o tom, že se obrátí na arbitrážní soud, který by se měl odehrávat ve Švédsku,“ podotkl zpravodaj s tím, že není jasné, že se podaří dohodu o Turówu podepsat.

Nahrávám video

Také v Polsku se ozývají podle něj hlasy, že Varšava chce počkat až do soudního rozhodnutí unijního dvora. Zatím tak Polsko dál pokuty neplatí. „Hlavní argument, který Poláci používají, je, že Soudní dvůr EU nemá právo na to, aby Polsko trestal nějakými pokutami. Podle Polska jsou protiprávní, a to jak ve sporu o Turów, tak i Disciplinární komoru Nejvyššího soudu,“ uvedl Mathé. 

Varšava může přijít o další peníze

Mathé upozornil, že dluh Polska tak začíná narůstat. Varšava podle něj nyní čeká, co se stane. „Nejnovější zprávy mluví o tom, že se Evropská komise v případě Turówa chystá k tomu, že začne peníze strhávat z dotací mířících do Polska. To samé by se pak mohlo stát i v případě disciplinární komory,“ upřesnil.

Polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost podle zpravodaje ČT hraje na to, že nebude pokuty platit a že si je nechá strhávat Evropskou komisí přímo. „Potom to obrátí proti Bruselu, že Komise okrádá Polsko o unijní fondy kvůli těm protiprávním pokutám,“ komentuje Mathé.  

Navíc kvůli sporu o Disciplinární komoru Nejvyššího soudu blokuje Brusel peníze z Národního plánu obnovy. „Polsko je jedním z posledních evropských států, který ještě nemá plán potvrzený. Peníze zatím žádné nepřišly a zdá se tedy, že pokud Polsko disciplinární komoru nezruší, tak kromě pokut ještě navíc nedostane peníze z Národního plánu obnovy,“ upozornil zpravodaj.         

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoČesko a Itálie rozšiřují spolupráci v dodávkách munice

Česko a Itálie posilují vztahy v oblasti obrany. Itálie chce rozšířit spolupráci v dodávkách munice, řekl České televizi italský ministr obrany Guido Crosetto. Tamní zbrojovka Fiocchi, která od loňského roku spadá pod holding CSG miliardáře Michala Strnada, dodává italské armádě nové produkty. Speciální protidronovou munici, ze které se po vystřelení rozptýlí několik wolframových broků, teď italská armáda testuje asi hodinu cesty od Říma. Drony dokáže munice zneškodnit až z dvousetmetrové vzdálenosti. Zájem o české produkty mají i další země – Německo hodlá od České zbrojovky koupit 200 tisíc pistolí. K prvním dodávkám má dojít letos.
před 5 mminutami

Migrační pakt Evropské unie vstoupil v platnost

V pátek vstoupil v platnost migranční pakt Evropské unie. Mezi jeho hlavní cíle patří zrychlení azylových řízení, efektivnější návraty nelegálních migrantů či zavedení mechanismu solidarity mezi členskými státy. Ke znění paktu měla výhrady minulá vláda, ta současná slíbila jeho zrušení. Proti migračním pravidlům se staví i další evropské vlády, silně se ozývá například Varšava.
před 1 hhodinou

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi 30letý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
před 1 hhodinou

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
před 5 hhodinami

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoV Albánii pokračují protesty proti developerskému projektu Trumpovy rodiny

V Albánii proběhly další protesty kvůli projektu Jareda Kushnera, zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plány na výstavbu obřího turistického resortu v laguně Vjosa-Narta, nedaleko jihoalbánského přístavu Vlora, kritici považují za bezohlednou invazi na nedotčené chráněné území, které je mimo jiné domovem divokých plameňáků. „Už máme po krk korupce. Měli bychom být (nově přijatou) kandidátskou zemí Evropské unie, ale chybí nám základní služby. Každý má své vlastní důvody. Musí to skončit,“ sdělil demonstrant z Tirany Greisi Mani. Za tyto problémy podle nespokojených Albánců může premiér Edi Rama, který zůstává odhodlaný dát americkým developerům zelenou.
před 8 hhodinami

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 9 hhodinami
Načítání...