Polsko žádá Brusel, aby na něm nevymáhal pokuty. Sporný justiční tým plánuje rozpustit

Polsko požádalo Evropskou komisi, aby na něm nevymáhala pokuty, které má zaplatit kvůli porušování nezávislosti justice. Informovala o tom agentura Reuters. V dopise z 10. ledna polská vláda tvrdí, že pracuje na rozpuštění kontroverzní disciplinární komory, která se zabývá prohřešky soudců a prokurátorů. Varšava dluží také Bruselu sankce kvůli sporu o hnědouhelný Důl Turów. Odmítá však nadále pokuty platit. Brusel se proto připravuje na to, že mu částky začne strhávat z unijních dotací.

Velvyslanec Polska při EU Andrzej Sadoś v dopisu podle Reuters uvádí, že předsedkyně nejvyššího soudu rozhodla, že některé případy už disciplinární komoře nebudou předávány.

Vláda podle diplomata vede konzultace o návrzích zákonů týkajících se reforem soudnictví. „V takové situaci žádám Komisi, aby pozastavila posílání výzev k zaplacení (pokuty) do doby, než plánované reformy začnou platit,“ napsal.

Soudní dvůr EU vyměřil Polsku pokutu za to, že okamžitě nezastavilo činnost disciplinární komory. Výše pokuty v současnosti činí okolo 70 milionů eur (1,7 miliardy korun).

Spor o disciplinární komoru je jedním z několika, který Brusel vede s polskou národně-konzervativní vládou kvůli justičním reformám zavedeným v uplynulých letech. Podle kritiků je disciplinární komora nástrojem proti soudcům a prokurátorům zpochybňujícím politiku současného kabinetu.

Ústupkům brání spory uvnitř vládní koalice

Polský ministr spravedlnosti a předseda strany Solidarna Polska Zbigniew Ziobro ale jakékoliv ústupky Bruselu nepřipouští. Jeho tvrdá protiunijní pozice vytváří napětí ve vládní koalici.

Solidarna Polska má v průzkumech dvě procenta, v posledních volbách ale Ziobro startoval na společné kandidátce vládního Práva a spravedlnosti (PiS). Bez poslanců jeho strany se koalice neobejde. Ziobro se nicméně posouvá více doprava a útočí na premiéra Mateusze Morawieckého (PiS).

Ministr spravedlnosti odmítá zrušení disciplinární komory. Závisí na tom ale miliardy z národního plánu obnovy, za které premiér Morawiecki s předsedou Práva a spravedlnosti Jaroslawem Kaczyńskim voličům slibovali lepší zítřky.

Nahrávám video

„Existuje návrh (na zrušení disciplinární komory), který se však nemůže změnit v právní předpis. Nikoli kvůli vztahům s Unií, nýbrž kvůli našim vnitřním vztahům,“ vysvětluje Kaczyński. Zbavit se Ziobrova vlivu by šéfovi PiS pomohly předčasné volby. V době rekordní inflace a hrozby další vlny pandemie takový krok přitom může znamenat velké riziko. 

Další pokuta kvůli Dolu Turów

Na příští úterý je navíc plánované další kolo jednání mezi polskou a českou stranou kvůli Dolu Turów. „Je opravdu těžké odhadovat, jak jednání dopadnou. Signály, které dostáváme z médií, od anonymních zdrojů, které citují média, se poměrně různí,“ konstatoval zpravodaj ČT v Polsku Lukáš Mathé. Dodal, že se mluví o tom, že dohoda je hotová a čeká se pouze na podpis.

Polský list Dziennik Gazeta Prawna ale pro změnu podle Mathého napsal, že Polsko chce změnit podmínky dohody a také že chce české straně zaplatit jen část peněz za škody způsobené těžbou, a to místo 45 milionů eur (přibližně jedna miliarda korun) 25 milionů eur. „Zároveň uvažuje o tom, že se obrátí na arbitrážní soud, který by se měl odehrávat ve Švédsku,“ podotkl zpravodaj s tím, že není jasné, že se podaří dohodu o Turówu podepsat.

Nahrávám video

Také v Polsku se ozývají podle něj hlasy, že Varšava chce počkat až do soudního rozhodnutí unijního dvora. Zatím tak Polsko dál pokuty neplatí. „Hlavní argument, který Poláci používají, je, že Soudní dvůr EU nemá právo na to, aby Polsko trestal nějakými pokutami. Podle Polska jsou protiprávní, a to jak ve sporu o Turów, tak i Disciplinární komoru Nejvyššího soudu,“ uvedl Mathé. 

Varšava může přijít o další peníze

Mathé upozornil, že dluh Polska tak začíná narůstat. Varšava podle něj nyní čeká, co se stane. „Nejnovější zprávy mluví o tom, že se Evropská komise v případě Turówa chystá k tomu, že začne peníze strhávat z dotací mířících do Polska. To samé by se pak mohlo stát i v případě disciplinární komory,“ upřesnil.

Polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost podle zpravodaje ČT hraje na to, že nebude pokuty platit a že si je nechá strhávat Evropskou komisí přímo. „Potom to obrátí proti Bruselu, že Komise okrádá Polsko o unijní fondy kvůli těm protiprávním pokutám,“ komentuje Mathé.  

Navíc kvůli sporu o Disciplinární komoru Nejvyššího soudu blokuje Brusel peníze z Národního plánu obnovy. „Polsko je jedním z posledních evropských států, který ještě nemá plán potvrzený. Peníze zatím žádné nepřišly a zdá se tedy, že pokud Polsko disciplinární komoru nezruší, tak kromě pokut ještě navíc nedostane peníze z Národního plánu obnovy,“ upozornil zpravodaj.         

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Změny v daních, důchodech i zdravotnictví. V Německu se dohodli na reformním balíku

Strany německé vlády se dohodly na velkém reformním balíku. Obsahuje změny v sociálním a zdravotním systému, důchodovou reformu či změny v dani z příjmu. Oznámili to předsedové vládních stran včetně kancléře Friedricha Merze. Cílem reforem je oživit německé hospodářství, které se v posledních letech potýká s problémy, a zvýšit tak i podporu současné vlády. Podle průzkumů by nyní volby vyhrála opoziční AfD.
před 4 mminutami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 15 mminutami

Z útoku na Nord Stream obvinila prokuratura Ukrajince

Německé generální státní zastupitelství potvrdilo, že v případu poničení baltských plynovodů Nord Stream z roku 2022 obžalovalo Ukrajince Serhije K. O obžalobě s odvoláním na své zdroje už ve středu informovala řada německých médií. Generální prokuratura ve čtvrtek navíc uvedla, že plán na zničení plynovodů obžalovaný a další příslušníci armády vypracovali na příkaz státních orgánů na Ukrajině. Kyjev dosud vždy odmítal, že by měl na explozích podíl.
11:23Aktualizovánopřed 42 mminutami

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 57 mminutami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent kvůli neshodě v jednom z bodů.
10:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
před 2 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 5 hhodinami

Evropský pohled