Polsko kvůli migraci zavede kontroly na hranicích se Slovenskem

Polsko kvůli nárůstu nelegální migrace zavede kontroly vozidel na hraničních přechodech se Slovenskem, uvedl podle polských médií premiér Mateusz Morawiecki. Podobná opatření může Varšava zavést do budoucna také na hranicích s Německem, uvedla stanice Polsat News s odkazem na mluvčího polské vlády. Varšava a Berlín už dříve uvedly, že hodlají ohledně situace na hranicích brzy jednat. Kvůli migraci jedná Německo o opatřeních na hranicích i s Českem.

„Nařídil jsem ministrovi vnitra (Mariuszi Kamińskému), aby (na slovensko-polské hranici) zavedl kontroly těch autobusů, dodávek, aut, u kterých je podezření, že převáží migranty,“ řekl Morawiecki. Není bezprostředně jasné, od kdy opatření začne platit.

Premiér tak potvrdil dřívější zprávy polských médií, které s odvoláním na mluvčího polské vlády Piotra Müllera hovořily o brzkém zpřísnění kontrol na hranicích se Slovenskem. Müller uvedl, že úřady vycházejí z informací o migrantech přicházejících do Polska skrze takzvanou balkánskou trasu.

„Snažíme se analyzovat, jak může vypadat potenciální směr imigrace z (italského ostrova) Lampedusa,“ uvedl také Müller s odkazem na středomořský ostrov, který tento měsíc řešil kritický příliv migrantů z afrických zemí – za čtyři dny tam připlulo na jedenáct tisíc běženců, což je skoro dvojnásobek tamních obyvatel.

Ohledně opatření na hranicích bude tento čtvrtek na okraj zasedání ministrů vnitra států Evropské unie kvůli migrační krizi hovořit Kamiński se svou německou kolegyní Nancy Faeserovou.

Německo chystá opatření na hranicích s Českem

Faeserová o víkendu jednala s českým ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN), podle kterého se další jednání uskuteční tento týden. Zatím se domluvili na tom, že němečtí policisté společně s českými budou moci dohlížet na migrační situaci už na české straně hranice.

V rozhovoru pro úterní vydání deníků skupiny Funke Faeserová řekla, že Německo připravuje na hranicích s Českem a Polskem dodatečné kontroly, jejichž cílem budou převaděči migrantů. Mluvčí spolkového ministerstva vnitra v pondělí řekl, že Faeserová jedná s Prahou a Varšavou o nových opatřeních na společném pomezí.

Vládnoucí polská strana Právo a spravedlnost (PiS) učinila z migrace ústřední téma své kampaně v nadcházejících volbách, kde se bude ucházet o třetí funkční období, poznamenala agentura Reuters. Otázky ohledně migrace se objeví i v referendu, které se bude 15. října konat spolu s hlasováním.

Slovensko se mezitím potýká s nárůstem nelegální migrace. Podle údajů tamního ministerstva vnitra se počet nelegálních migrantů zadržených na slovenském území zvýšil oproti loňskému roku devětkrát na 27 tisíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí šestnáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 6 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 8 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 8 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 8 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 9 hhodinami

Evropský pohled