Pohraniční policie částečně odporuje ústavě, rozhodl soud v Bavorsku

Nahrávám video

Obnovení bavorské pohraniční policie z části odporuje spolkovému rozdělení kompetencí v Německu. Konstatoval to bavorský ústavní soud, na nějž se se stížností obrátili opoziční Zelení. Ti totiž poukazují na to, že ostraha německých hranic náleží výhradně spolkové policii, nikoli zemské.

Bavorský ústavní soud vidí rozpor v té části bavorského zákona o policii, která uvádí, že policisté vykonávající pohraniční úkoly tak činí na základě pravomocí určených výhradně spolkovými zákony. Naopak proti faktu samotného obnovení zemské pohraniční policie neměl bavorský ústavní soud námitky.

Podle médií není prozatím jasné, jaký dopad bude verdikt mít na samotné fungování bavorských pohraničníků, v každém případě je ale postoj soudu vnímán jako tvrdá rána pro bavorského premiéra Markuse Södera.

Söder obnovení bavorské pohraniční policie považuje za vzorový projekt, který přispívá k bezpečnosti nejen Bavorska, ale v konečném důsledku i celého Německa. Opoziční Zelení v bavorském sněmu zase hovoří o tom, že je pro ně klíčové, aby obnovená pohraniční policie fungovala v souladu s ústavními principy. Bavorská vláda porušení spolkových kompetencí odmítala a tvrdila, že zemští pohraničníci naopak působí výhradně v součinnosti se spolkovou policií.

„Nyní je to černé na bílém: CSU a zemská vláda opět vytvořily zákon, který se protiví naší ústavě. Je dobře, že jsme se my Zelení nezalekli soudní cesty,“ okomentoval na Twitteru verdikt šéf Zelených v bavorském sněmu Jürgen Mistol.

Obnoveno před dvěma lety

Bavorsko mělo svou pohraniční policii od roku 1948. Prováděla kontroly mimo jiné na hraničních přechodech a letištích v Bavorsku. O 50 let později, po zrušení či zmírnění hraničních kontrol se sousedními státy, však zanikla. Obnovena byla opět k 1. srpnu 2018 jako součást zemské policie.

Šlo o výsledek diskuse o přílivu přistěhovalců například přes balkánskou trasu. Zpočátku měla bavorská pohraniční policie, kterou média označují za Söderův oblíbený projekt, pět stovek příslušníků, sbor se ale postupně rozšiřuje a do roku 2023 by měl mít tisícovku členů.

Bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann projekt označuje za úspěšný, což dokládá vyšší bilancí úspěšně vyřešených případů. Na počátku roku Herrmann řekl, že bavorští pohraničníci za loňský rok vydali po úspěšných pátráních 785 příkazů k zatčení a 61 zákazů opětovného vstupu do Německa a že se ve srovnání s rokem 2017 zvýšil počet odhalených falešných pasů takřka o 60 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí celkem osm mrtvých, dalších 34 osob utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 6 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 30 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 9 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 9 hhodinami

Evropský pohled