Pohraniční policie částečně odporuje ústavě, rozhodl soud v Bavorsku

2 minuty
Události: Fungování bavorské pohraniční policie
Zdroj: ČT24

Obnovení bavorské pohraniční policie z části odporuje spolkovému rozdělení kompetencí v Německu. Konstatoval to bavorský ústavní soud, na nějž se se stížností obrátili opoziční Zelení. Ti totiž poukazují na to, že ostraha německých hranic náleží výhradně spolkové policii, nikoli zemské.

Bavorský ústavní soud vidí rozpor v té části bavorského zákona o policii, která uvádí, že policisté vykonávající pohraniční úkoly tak činí na základě pravomocí určených výhradně spolkovými zákony. Naopak proti faktu samotného obnovení zemské pohraniční policie neměl bavorský ústavní soud námitky.

Podle médií není prozatím jasné, jaký dopad bude verdikt mít na samotné fungování bavorských pohraničníků, v každém případě je ale postoj soudu vnímán jako tvrdá rána pro bavorského premiéra Markuse Södera.

Söder obnovení bavorské pohraniční policie považuje za vzorový projekt, který přispívá k bezpečnosti nejen Bavorska, ale v konečném důsledku i celého Německa. Opoziční Zelení v bavorském sněmu zase hovoří o tom, že je pro ně klíčové, aby obnovená pohraniční policie fungovala v souladu s ústavními principy. Bavorská vláda porušení spolkových kompetencí odmítala a tvrdila, že zemští pohraničníci naopak působí výhradně v součinnosti se spolkovou policií.

„Nyní je to černé na bílém: CSU a zemská vláda opět vytvořily zákon, který se protiví naší ústavě. Je dobře, že jsme se my Zelení nezalekli soudní cesty,“ okomentoval na Twitteru verdikt šéf Zelených v bavorském sněmu Jürgen Mistol.

Obnoveno před dvěma lety

Bavorsko mělo svou pohraniční policii od roku 1948. Prováděla kontroly mimo jiné na hraničních přechodech a letištích v Bavorsku. O 50 let později, po zrušení či zmírnění hraničních kontrol se sousedními státy, však zanikla. Obnovena byla opět k 1. srpnu 2018 jako součást zemské policie.

Šlo o výsledek diskuse o přílivu přistěhovalců například přes balkánskou trasu. Zpočátku měla bavorská pohraniční policie, kterou média označují za Söderův oblíbený projekt, pět stovek příslušníků, sbor se ale postupně rozšiřuje a do roku 2023 by měl mít tisícovku členů.

Bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann projekt označuje za úspěšný, což dokládá vyšší bilancí úspěšně vyřešených případů. Na počátku roku Herrmann řekl, že bavorští pohraničníci za loňský rok vydali po úspěšných pátráních 785 příkazů k zatčení a 61 zákazů opětovného vstupu do Německa a že se ve srovnání s rokem 2017 zvýšil počet odhalených falešných pasů takřka o 60 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 5 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...