Bavorsko zmírňuje pravidla pro uprchlíky, kteří chtějí v zemi pracovat

3 minuty
Události: Zaměstnávání uprchlíků v Bavorsku
Zdroj: ČT24

Bavorsko po vlně kritiky zmírnilo přísná pravidla pro deportace migrantů. Ti, kteří začnou stáž ve firmě a pak pro ni dál pracují, mohou v Německu zůstat pět let bez ohledu na stav jejich žádosti o azyl. Úřady největší spolkové země ale často využívaly výjimky, která v krajním případě umožňuje vyhoštění migrantů.

Bavorská firma na úpravu kovů na předměstí Mnichova například zaměstnává 30letého Mohammada, uprchlíka ze Sýrie, který je v mnoha ohledech výjimkou. Během pouhého roku v Německu se naučil jazyk a díky předchozímu studiu v oboru našel práci. „Tolik jsem toho zkusil, tolik e-mailů poslal, mnohokrát mluvil s úřady. Nebylo to jednoduché, ale když se chce, tak to jde,“ říká Mohammad.

Splnil ještě další důležitou podmínku - dostal azyl a není pochyb, že může v Německu zůstat. Ředitelka firmy Miriam Betzová nedává běžencům práci programově, ale hledá kvalifikované lidi. Stejně jako většina ostatních šéfů však jmenuje nejasnosti ve výkladu pravidel jako hlavní překážku zaměstnávání běženců. „Pravidlo 3+2 není v Bavorsku uplatňováno v souladu se zákonem. Panuje tak nejistota, protože člověk může být deportován během praxe,“ říká.

Zákon umožňuje běžencům absolvovat tříletou stáž a dva roky pracovat bez ohledu na průběh azylového řízení. Bavorsko jako jediné využívá výjimku opravňující k deportacím. Místním podnikům přitom chybí kvalifikovaní zaměstnanci. Loni kvůli tomu přišly v přepočtu o půl bilionu korun. Žadatelům o azyl ale dají práci, jen když mají jistotu, že v Německu zůstanou.

obrázek
Zdroj: ČT24

Bavorské firmy a zemská vláda jsou za polovinou cíle, který si vytyčily předloni na podzim - a sice do roku 2019 zapojit do vzdělávání nebo rovnou zaměstnat 60 tisíc uprchlíků. „Pro 80 procent firem je nejdůležitějším faktorem pro investice do vzdělání a stáží právní jistota a pak následuje znalost jazyka,“ říká ředitel vzdělávacích projektů bavorské hospodářské komory Hubert Schöffmann.

Bavorská vláda tlaku byznysu ustupuje a slíbila, že od přísného výkladu zákona ustoupí. Na tahu je zemské ministerstvo vnitra, které má pravidla uvolnit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Pásmo Gazy

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) uvedl, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení tohoto orgánu, jemuž Trump hodlá předsedat a který má dohlížet na dodržování jeho mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle prezidenta oznámeno v blízké době.
před 3 mminutami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 2 hhodinami

Machadová řekla, že předala Trumpovi svou Nobelovu cenu za mír

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala svou Nobelovu cenu, neuvedla však, zda ji přijal, doplnil později Reuters.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 8 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 9 hhodinami
Načítání...