Podcenili jsme komplikace při výrobě vakcín, uznala šéfka Evropské komise

Evropská unie podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové při nákupu vakcín proti covidu-19 podcenila komplikace, jaké mohou nastat při jejich výrobě ve velkém. Šéfka EK to řekla v rozhovoru, který poskytla pátečnímu vydání listu Süddeutsche Zeitung a dalším evropským médiím.

Von der Leyenová připustila, že EU se příliš zaměřila na otázku, zda nějaká vakcína vůbec bude, tedy na její vývoj. Z dnešního pohledu by podle ní bylo lepší „zároveň přemýšlet o úskalích výroby ve velkém“.

„Měli jsme lidem říci, že to postupuje, ale pomalu, a že se při této zcela nové věci vyskytnou problémy a zdržení. Ale podcenili jsme, jaké komplikace se mohou objevit,“ uvedla von der Leyenová.

V souvislosti s kritikou, že sedmadvacítka postupovala při objednávání vakcín liknavě, řekla: „Samozřejmě. Jedna země může být jako rychlý člun. A EU je spíše jako tanker.“

Evropská unie u šestice farmaceutických firem objednala až 2,3 miliardy očkovacích dávek. V současné době ale výrobci přípravky dodávají v menším počtu, než slíbili, nebo než EU očekávala.

Evropská komise pro použití v unijních zemích podmínečně povolila vakcíny firem Pfizer/BioNTech, Moderna a AstraZeneca. Ve středu Evropská agentura pro léčivé přípravky oznámila, že začala posuzovat účinnost a bezpečnost očkovací látky vyvinuté americkou společností Novavax.

Unijní země včetně Česka v současnosti čelí problémům s pomalým rozjezdem očkování proti covidu-19, který zčásti způsobilo omezení počtu vakcín původně slibovaných dodavateli. Výrobci první schválené vakcíny – firmy Pfizer a BioNTech – v polovině ledna oznámili, že dočasně omezí produkci a distribuci očkovací látky kvůli rozšiřování výrobní kapacity svého závodu v Belgii. V pondělí nicméně uvedli, že ve druhém čtvrtletí do EU dodají o 75 milionů dávek více, než počítala původní dohoda.

Zásadní spor vede nyní EU s firmou AstraZeneca, která nejprve oznámila, že do března dodá místo původně plánovaných 80 milionů dávek jen 31 milionů. Po tlaku ze strany Bruselu zvýšila v neděli objem úvodní dodávky na 40 milionů. Krácení dodávek od firmy AstraZeneca pocítí i Česko: podle původního harmonogramu Česko v únoru počítalo s dodávkou 200 tisíc dávek této očkovací látky. Tento týden ale ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) uvedl, že během února dorazí 80 tisíc dávek od AstraZeneca.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Soud nařídil vyplatit odškodné ženě, kterou dle poroty Trump sexuálně napadl

Newyorský soudce ve středu rozhodl, že novinářce Elizabeth Jean Carrollové může být vyplaceno odškodné skoro 5,8 milionu dolarů (123 milionů korun) vyplývající z občanskoprávního sporu, v němž porota v roce 2023 dospěla k závěru, že nynější prezident USA Donald Trump ženu v roce 1996 sexuálně napadl. A když o incidentu promluvila veřejně, začal o ní šířit pomluvy. Informuje o tom agentura AP.
před 42 mminutami

USA mohou licencovat výrobu střel Patriot pro Ukrajinu, řekl Trump

Spojené státy budou s Ukrajinou hovořit o možných dodávkách střel do systémů protivzdušné obrany Patriot, řekl americký prezident Donald Trump před setkáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraj summitu NATO v Ankaře. Zmínil možnost, že USA poskytnou licenci, aby střely pro Ukrajinu mohly být vyráběny v zámoří, píše agentura AP. Šéf Bílého domu také uvedl, že USA budou s Kyjevem jednat o uzavření dohody na nákup ukrajinských dronů.
15:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko zaútočilo na Kyjev, Charkov, Oděsu či Cherson. Ukrajinci zasáhli rafinerie

Rusko podle ukrajinských úřadů v úterý krátce před půlnocí znovu zaútočilo balistickými raketami na Kyjev, kde podle tamního starosty Vitalije Klyčka zemřeli tři lidé. Z deseti zraněných je osm hospitalizováno, dodal. Mrtvé po ruských útocích hlásí také Charkov, kde utrpěly zranění desítky lidí. Rusové útočili i na Cherson a Oděsu, kde zabili čtyři osoby. Ukrajina podle ruského exilového webu Meduza zasáhla ruské rafinerie v Saratově a tatarstánském Nižněkamsku.
09:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoMaďarská veřejnoprávní televize vysílá nově jen filmy, zprávy se vrátí později

Maďarská veřejnoprávní televizní stanice M1 vysílá pouze filmy, nikoliv zprávy či jiné zpravodajské pořady. Nová vláda Pétera Magyara uvedla, že provádí reformu, která má zajistit nezávislost a nestrannost veřejnoprávních médií – televize M1, rozhlasové stanice Kossuth a jejich webů – a zbavit je propagandy z éry předchozího premiéra Viktora Orbána. V úterý byl na čtyři hodiny přerušen plánovaný televizní program. Místo něj se na obrazovce se ukázalo: „Média veřejné služby nesmí lhát. Omlouváme se, že jsme to tolik let dělali.“ Prozatímní generální ředitel si přivedl nové manažery, kteří mají vysílání zpráv a publicistiky postupně obnovovat.
před 2 hhodinami

Česko se nebude podílet na spojenecké pomoci 70 miliard eur pro Ukrajinu, řekl Babiš

Spojenci z NATO pro letošní rok přislíbili Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 70 miliard eur (asi 1,7 bilionu korun) a stejnou částku chtějí zachovat i pro rok 2027, uvádí text závěrečné deklarace ze summitu v Ankaře. Česko se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) na této pomoci podílet nebude. Dokument potvrzuje i „neochvějný závazek“ spojeneckých zemí ke kolektivní obraně podle pátého článku Washingtonské smlouvy. Americký prezident Donald Trump podle zdroje agentury AFP na summitu uvedl, že USA chtějí zůstat v NATO.
03:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusko zakázalo export nafty, začne dovážet paliva, oznámil vicepremiér

Rusko zavedlo zákaz vývozu nafty a tento měsíc začne dovážet pohonné hmoty v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize. Zvyšuje také výrobu paliv nižších ekologických tříd v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize, uvedl podle agentur ruský vicepremiér Alexandr Novak na středeční poradě s účastí šéfa Kremlu Vladimira Putina o fungování dopravy a palivového sektoru.
17:42Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V Evropě vznikne servisní centrum pro střely systému Patriot

V Evropě by mělo vzniknout specializované servisní centrum pro střely PAC-3 používané v systémech protivzdušné obrany Patriot. Mezivládní dohodu o jeho zřízení podepsaly Spojené státy, Polsko, Německo, Nizozemsko a Švédsko. Oznámil to polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz na sociální síti X.
před 5 hhodinami

Amerika možná poprvé hubne. Léky proti obezitě už bere jedenáct procent lidí

Moderní léky proti obezitě se během pěti let, co jsou schválené, rozšířily do velké části společnosti. Dnes je užívají už desítky milionů lidí a podle nového průzkumu z USA se objevují i první pozitivní dopady.
před 5 hhodinami

Evropský pohled