Odvolaný šéf FBI řekne veřejně, co ví o údajném ruském vměšování

Nahrávám video
Trump nazval exšéfa FBI Comeyho šílencem
Zdroj: ČT24

S veřejnou výpovědí v americkém Senátu souhlasí James Comey, kterého prezident Donald Trump minulý týden nečekaně odvolal z čela Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI). Comey by měl Senátu říct, co ví o údajném ruském vměšování do loňských prezidentských voleb. Slyšení se uskuteční po 29. květnu.

James Comey strávil ze všech jmenovaných ředitelů FBI ve své funkci nejkratší dobu. Prezident Donald Trump jej nečekaně odvolal 9. května. Americká média dávají Comeyho konec v čele úřadu do souvislosti s vyšetřováním údajného ruského vměšování do kampaní před loňskými prezidentskými volbami.

Deník The New York Times psal o Trumpově snaze zastavit vyšetřování svého bývalého poradce Michaela Flynna. Podle výroků, které list zveřejnil, Trump nazval Comeyho minulý týden v rozhovoru s ruským ministrem zahraničí Lavrovem šílencem. „Vyhodil jsem šéfa FBI. Byl šílený, opravdový blázen. Čelil jsem velkému tlaku kvůli Rusku. Ten je teď pryč,“ řekl prý.

Ministerstvo spravedlnosti potvrdilo, že prezident byl odhodlán propustit Comeyho dřív, než dostal seznam jeho selhání. Bílý dům přitom tvrdil opak. Mluvčí prezidenta Sean Spicer podle New York Times nerozporuje pravdivost dokumentu, který koluje jako oficiální zápis z jednání. „Kvůli zveličování a zpolitizování vyšetřování vytvořil James Comey zbytečný tlak na naši schopnost jednat s Ruskem,“ podotkl mluvčí.

Bývalý šéf FBI James Comey
Zdroj: Jonathan Ernst/Reuters

Bývalý ředitel FBI bude nyní o tom, co ví o předvolebním dění, vypovídat před senátním výborem pro zpravodajské služby. „Doufám, že objasní americkému lidu čerstvé událostí, o kterých se doširoka píše v médiích,“ uvedl předseda výboru Richard Burr.

Comey od svého odvolání veřejně nevystoupil. Již v březnu však vypovídal v Kongresu, kde řekl, že je FBI přesvědčen, že se Moskva pokoušela poškodit kandidátku Demokratické strany Hillary Clintonovou a dopomoci ke zvolení jejímu republikánskému sokovi Trumpovi. Stejný názor tehdy prezentovala i Národní agentura pro bezpečnost (NSA), která je součástí amerického zpravodajského systému.

Agentura AP a list The Washington Post napsaly, že Comey minulý týden požádal o více peněz na další vyšetřování této kauzy, což prý mohlo Trumpa k jeho odvolání přimět. Prezident nicméně tvrdí, že Comeyho chtěl pro ztrátu důvěry odvolat již delší dobu. 

Vyšetřování údajného ruského vměšování Trump označil za zbytečnou „šarádu“ za peníze daňových poplatníků a „podvod“ živený mstou demokratů za prohru ve volbách. Moskva jakýkoli pokus o ovlivnění amerických voleb popírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...