Novičok použitý proti Navalnému byl silnější než v předchozích případech, píše Der Spiegel

Nervově paralytická látka novičok, kterou byl otráven kritik Kremlu Alexej Navalnyj, byl podle informací německého časopisu Der Spiegel silnější než předchozí zaznamenané formy. Posiluje to domněnku, že Kreml byl do případu zapleten, soudí zpravodajský magazín, který se odvolává na informace z prostředí tajných služeb.

Jed je ještě „tvrdší“ než dosavadní forma, řekl podle Spiegelu minulý týden na tajném jednání šéf Spolkové zpravodajské služby (BND) Bruno Kahl.

Složení jedovaté látky je pro německou vládu nejdůležitější indicií ukazující na to, že do případu mohl být zapleten ruský prezident Vladimir Putin. Čím komplexnější, novější a vzácnější je složení jedu, tím pravděpodobnější je, že se k němu lze dostat jen s pomocí ruského státního aparátu, píše Der Spiegel.

Německé bezpečnostní úřady nyní vycházejí z předpokladu, že Navalného mohla na letišti v sibiřském Tomsku nebo na cestě k němu otrávit jedině ruská tajná služba. Vzhledem k tomu, že Navalného ostře sledovala ruská FSB, nevidí německé úřady jinou možnost, pokračuje magazín.

Kreml vinu odmítá

Navalnyj na konci srpna zkolaboval na palubě letounu, jímž se vracel ze Sibiře do Moskvy. Podle německých úřadů, které případ rekonstruovaly, se počítalo s tím, že zemře ještě v letadle. Pouze duchapřítomnost pilota, který nouzově přistál v Omsku, a následné lékařské ošetření s podáním protilátky v tamní nemocnici 44letému opozičnímu předákovi zachránily život.

Navalnyj byl několik dní po otravě převezen do Berlína. Lékaři na klinice Charité ho už probudili z umělého spánku a pacient údajně komunikuje.

Kreml několikrát rozhodně odmítl jakýkoli podíl na údajném pokusu o vraždu. Moskva naopak viní Berlín, že případ politizuje a požaduje, aby mohli ruští vyšetřovatelé Navalného v Berlíně vyslechnout.

Podle magazínu Der Spiegel byla do vyšetřování zapojena i Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW), jejíž delegace o minulém víkendu navštívila kliniku Charité a dostala ke zkoumání vzorky krve a moči ruského pacienta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 37 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 5 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...