Místo azylu vyhoštění. Spojené státy a Kanada se zbavují skuliny umožňující nelegální migraci

Nahrávám video

Nápor migrantů na americko-kanadskou hranici přiměl obě země přepsat vzájemnou dohodu o přistěhovalcích. Její slabiny umožňující nelegální migraci využily za poslední roky desítky tisíc těch, kteří chtěli získat azyl v Kanadě. Teď je tamní úřady budou moct vracet do USA. Podle kritiků to zhorší bezpečnost putujících lidí.

Cesta do Kanady pro některé migranty vedla přes neoficiální přechod, po jehož překročení byli zatčeni kanadskou policií. Otevřela se jim tak možnost legálně v zemi zůstat jako žadatelé o azyl. Loni této možnosti využilo na 40 tisíc migrantů, letos téměř 10 tisíc.

Nově ale každého uprchlíka, který obejde zákonný postup, kanadské úřady vyhostí do Spojených států. Na oplátku přijmou na 15 tisíc těch, kteří utíkají před chudobou a pronásledováním z Latinské Ameriky.

Spojené státy s Kanadou dvacet let starou migrační dohodu změnily, přestože oproti migračnímu tlaku na hranicích s Mexikem jde o pouhou kapku v moři.

„Rozšiřujeme legální cesty migrace, aby byla bezpečná, zatímco odrazujeme od nezákonné migrace, která jen živí zneužívání a pašování lidí,“ řekl americký prezident Joe Biden.

Největší nápor je na hranici mezi USA a Mexikem

Ve snaze odradit běžence od ilegálních přechodů mezi Kanadou a Spojenými státy přesunula americká policie jen v měsíci březnu letecky na sto migrantů zpět k hranici s Mexikem do amerického města El Paso.

V něm přicházejí každý den přistěhovalci do jídelny místní katolické komunity. Vyměňují si informace, čekají na pracovní nabídky. Třiadvacetiletý Tony umí na rozdíl od většiny ostatních anglicky. Přiznal, že byl jako mladistvý v americkém vězení, a proto byl vyhoštěn.

Teď se, prý už polepšený, vrací. „Překročil jsem hranici. Cítím se dobře, je to dobrá země. Spojené státy jsou nejlepší zemí ve světě,“ řekl uprchlík z Dominikánské republiky Tony.

O vstup do země se pokouší za měsíc průměrně 200 tisíc lidí. Letos počet zadržených migrantů na mexicko-americké hranici poklesl odhadem na 130 tisíc měsíčně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 1 hhodinou

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 4 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 4 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.