„Tři přátelé“ Biden, Trudeau a Obrador jednali zejména o migraci a ekonomice

Nahrávám video

Posílit spolupráci zejména v ekonomických, migračních a bezpečnostních otázkách se zavázali prezidenti Mexika a Spojených států Andrés Manuel López Obrador a Joe Biden a kanadský premiér Justin Trudeau na dvoudenním summitu, který skončil v noci na středu v mexické metropoli. Tématy jednání byla i ochrana životního prostředí, boj proti obchodu s drogami a posílení role žen.

Na tiskové konferenci po severoamerickém summitu, přezdívaném anglicko-španělsky summit Three Amigos (Tři přátelé), zaznívala podle serveru televize France 24 často slova „spolupráce“, „respekt“, „přátelé“, čímž chtěli účastníci zdůraznit dobré vztahy v nové éře.

Naposledy se tito tři lídři sešli loni v listopadu ve Washingtonu, ale za prezidentství Donalda Trumpa (leden 2017 až leden 2021) se takové setkání nekonalo. Další summit by se mohl konat v Kanadě, nabídl její premiér.

Podle francouzské televize šlo také o první návštěvu amerického prezidenta v Mexiku za skoro deset let. Posledním prezidentem, který v úřadu Mexiko navštívil, byl Barack Obama v roce 2014.

Biden po jednání před novináři vyjádřil přání, aby se severoamerický region stal „nejvíce prosperujícím a nejkonkurenceschopnějším místem světa“. Dodal, že pevná ekonomika je základem řešení dalších problémů regionu.

Mexiko zřídí nové centrum pro migranty

Důležitým tématem byla migrace. Účastníci jednání oznámili, že Mexiko na jihu země otevře ve spolupráci s USA a Kanadou nové centrum pro migranty. Biden poděkoval Lópezovi Obradorovi za to, že Mexiko přijímá migranty deportované ze Spojených států, a hovořil také o svém nedělním zastavení v El Pasu, které bylo jeho první návštěvou americko-mexické hranice od jeho nástupu do úřadu.

S migranty, kteří spí i na ulicích, se nesetkal. Starosta Oscar Leeser tam vyhlásil stav nouze. Bidenovi ukázal svoje fotografie. „Vycházím, ať je hodina po půlnoci, ve čtyři ráno. Jdu na letiště, do jiných oblastí. Chtěl jsem fotografovat a dokumentovat to, co vidím,“ popsal.

Američtí pohraničníci ve fiskálním roce 2022 zadrželi na jižní hranici rekordních 2,38 milionu běženců. Biden kritizuje republikány, že blokují jeho návrh imigrační reformy v Kongresu. Republikáni tvrdí, že odmítá tvrdá a účinná opatření a guvernér Texasu Greg Abbott dál posílá stovky migrantů v autobusech do New Yorku a Washingtonu. Na Nový rok i před rezidenci viceprezidentky Kamaly Harrisové.

Minulý týden Bidenova vláda oznámila, že začne okamžitě vyhošťovat migranty z Kuby, Haiti a Nikaraguy, kteří na americké území vstoupí nelegálně, ale zároveň každý měsíc přijme až 30 tisíc lidí z těchto tří zemí a Venezuely, kteří hranici překročí legálně. Venezuelanů se program týkal už dříve.

Musí však splnit předem dané podmínky – mít amerického sponzora, vyplnit v aplikaci formulář, projít bezpečnostní prověrkou a koupit si letenku. „Ale pokud vaše žádost bude zamítnutá a pokusíte se do USA dostat nezákonně, nebude vám umožněné vstoupit,“ řekl již dříve Biden.

Experti varují, že tím naroste počet ilegálních přechodů přes moře z komunistické Kuby. Jiní zas Bidenovi vyčítají, že nebere ohled na chudé migranty prchající před násilím. Na summitu v Mexiku se ale Biden na rozdíl od Donalda Trumpa dočkal chvály. „Jste prvním prezidentem USA za dlouhou dobu, který nevybudoval ani metr zdi. A my vám za to děkujeme,“ řekl Obrador.

Mexický prezident také poděkoval Trudeauovi, že jeho země pokračuje v programu udělování dočasných víz Mexičanům pracujícím v zemědělství, který už pomohl víc než 25 tisícům migrantů. Bílý dům po summitu také oznámil, že vznikne společná virtuální platforma, na níž budou informace pro migranty.

Na boje s pašeráky určilo Mexiko armádu

López Obrador slíbil lepší boj proti obchodu s drogami, zejména s fentanylem, který je nejsmrtelnější drogou v USA. Boj proti pašerákům, mimo jiné v přístavech, dostala na starost armáda, uvedl mexický prezident.

Kanadský premiér novinářům řekl, že na summitu se hovořilo i o spolupráci při podpoře čisté ekonomiky a obnovitelných zdrojů a také o větší podpoře uplatnění žen ve společnosti ve všech třech zemích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpova vláda podala žalobu pro případ, že na Aljašce těsně prohraje republikán

Americké ministerstvo spravedlnosti podalo žalobu, v níž žádá preventivní zablokování certifikace výsledků voleb na Aljašce v případě, že nynější republikánský senátor prohraje malým rozdílem hlasů, napsala v pátek agentura Reuters s tím, že podle názoru resortu mohou být voliči zmateni dvěma republikánskými kandidáty s téměř totožnými jmény.
před 24 mminutami

Muž na předměstí Paříže zastřelil člověka a další zranil, dle úřadů šlo o terorismus

Nejméně jednoho mrtvého a pět raněných, z nichž tři jsou ve velmi vážném stavu, si v pátek dopoledne vyžádala střelba na předměstí Paříže. Případ převzala protiteroristická prokuratura (PNAT), podle níž muž střílel v obci Trappes a později byl zatčen. Tamní starosta televizi BFM TV řekl, že pachatel zjevně střílel náhodně a „chtěl způsobit masakr“. Prezidentská kancelář čin označila za rasistický teroristický útok, napsaly agentury.
12:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Netanjahu zvažuje největší operaci na Západním břehu od roku 1967

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pátek po střelbě u Hebronu prohlásil, že zvažuje na Západním břehu Jordánu největší vojenskou operaci od roku 1967. Píší o tom izraelská média a AFP. Podle Netanjahua je armáda připravena příkazy vykonat. Oznámení přichází krátce před parlamentními volbami, v nichž bude premiér usilovat o znovuzvolení. Dříve ohlásil uzávěru Západního břehu kvůli střelbě z rána u Hebronu. Blokáda by měla začít už v pátek.
10:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoEhl: Magyar připomíná maďarské povstání více evropsky

„Vláda Pétera Magyara to použila jako další nástroj toho, jak ukázat, že opravdu plní volební heslo návratu Maďarska do Evropy,“ komentoval pro ČT hlavní analytik Hospodářských novin Martin Ehl letošní připomínkové akce k 70. výročí potlačeného povstání z roku 1956. Rámování připomínek evropskou identitou je v ostrém kontrastu s předchozím pojímáním výročí pod vedením strany Fidesz, což dle Ehla úzce souvisí s výrazně odlišným přístupem současné a minulé maďarské vlády k Rusku. Upozornil také, že v maďarském parlamentu promluvila například šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Povstání proti sovětské nadvládě v roce 1956 usilující o liberalizaci režimu a oslabení vlivu Moskvy skončilo po krvavém potlačení protestů.
před 3 hhodinami

Žádná Palestina ani konec válek. Volby izraelskou strategii nejspíš nezmění

Úterní parlamentní volby zahraničněpolitickou strategii Izraele výrazně nezmění a nepovedou k uklidnění situace v regionu, shodují se experti. Konflikty v Gaze, v Libanonu a s Íránem budou nejspíš pokračovat, i když se k moci dostane opozice. Umírnit by se ale mohla rétorika Jeruzaléma. Analytici doufají také ve zklidnění situace na Západním břehu. Lídr opoziční strany Jašar a favorit voleb, generál Gadi Eisenkot, odmítá anexi Západního břehu i vznik Palestiny. Udržet chce silné vztahy s USA.
před 5 hhodinami

Kultura protestu: Proč Česko drží záchranářské uličky a Francie hoří

Francie se opět bouří, ale tentokrát v tom studenti nejsou sami. Odbory i stíny Žlutých vest vytvářejí koalici, se kterou si vláda v Paříži zatím neví rady. Proč přilévá plošný zásah policie olej do ohně a jak se ze sociálního neklidu stává mezigenerační střet? Vedoucí Katedry sociologie Fakulty sociálních věd Masarykovy univerzity v Brně Jiří Navrátil v podcastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont rozkrývá mechaniku aktuálních protestů – od hořících popelnic až po akademické debaty o fiskální disciplíně státu. Ptá se Veronika Chraščová.
před 5 hhodinami

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
07:33Aktualizovánopřed 8 hhodinami

„Nic neočekávám, prostě žiju.“ Reportáž přibližuje situaci ve frontové obci Prosjana na Ukrajině

Obec Prosjana v Synelnykovském okrese Dněpropetrovské oblasti leží 30 kilometrů od frontové linie. Dnes je polovina obce v troskách: desítky poškozených domů, prázdné ulice a opuštěná zvířata. Novináři Suspilne zde naposledy pracovali v únoru 2026, od té doby se kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci nemohli vrátit. Jak žije frontová obec v říjnu 2026, přibližuje reportáž projektu Suspilne Dnipro „Rudá zóna“.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.