„Tři přátelé“ Biden, Trudeau a Obrador jednali zejména o migraci a ekonomice

3 minuty
Události: Summit prezidentů USA, Kanady a Mexika
Zdroj: ČT24

Posílit spolupráci zejména v ekonomických, migračních a bezpečnostních otázkách se zavázali prezidenti Mexika a Spojených států Andrés Manuel López Obrador a Joe Biden a kanadský premiér Justin Trudeau na dvoudenním summitu, který skončil v noci na středu v mexické metropoli. Tématy jednání byla i ochrana životního prostředí, boj proti obchodu s drogami a posílení role žen.

Na tiskové konferenci po severoamerickém summitu, přezdívaném anglicko-španělsky summit Three Amigos (Tři přátelé), zaznívala podle serveru televize France 24 často slova „spolupráce“, „respekt“, „přátelé“, čímž chtěli účastníci zdůraznit dobré vztahy v nové éře.

Naposledy se tito tři lídři sešli loni v listopadu ve Washingtonu, ale za prezidentství Donalda Trumpa (leden 2017 až leden 2021) se takové setkání nekonalo. Další summit by se mohl konat v Kanadě, nabídl její premiér.

Podle francouzské televize šlo také o první návštěvu amerického prezidenta v Mexiku za skoro deset let. Posledním prezidentem, který v úřadu Mexiko navštívil, byl Barack Obama v roce 2014.

Biden po jednání před novináři vyjádřil přání, aby se severoamerický region stal „nejvíce prosperujícím a nejkonkurenceschopnějším místem světa“. Dodal, že pevná ekonomika je základem řešení dalších problémů regionu.

Mexiko zřídí nové centrum pro migranty

Důležitým tématem byla migrace. Účastníci jednání oznámili, že Mexiko na jihu země otevře ve spolupráci s USA a Kanadou nové centrum pro migranty. Biden poděkoval Lópezovi Obradorovi za to, že Mexiko přijímá migranty deportované ze Spojených států, a hovořil také o svém nedělním zastavení v El Pasu, které bylo jeho první návštěvou americko-mexické hranice od jeho nástupu do úřadu.

S migranty, kteří spí i na ulicích, se nesetkal. Starosta Oscar Leeser tam vyhlásil stav nouze. Bidenovi ukázal svoje fotografie. „Vycházím, ať je hodina po půlnoci, ve čtyři ráno. Jdu na letiště, do jiných oblastí. Chtěl jsem fotografovat a dokumentovat to, co vidím,“ popsal.

Američtí pohraničníci ve fiskálním roce 2022 zadrželi na jižní hranici rekordních 2,38 milionu běženců. Biden kritizuje republikány, že blokují jeho návrh imigrační reformy v Kongresu. Republikáni tvrdí, že odmítá tvrdá a účinná opatření a guvernér Texasu Greg Abbott dál posílá stovky migrantů v autobusech do New Yorku a Washingtonu. Na Nový rok i před rezidenci viceprezidentky Kamaly Harrisové.

Minulý týden Bidenova vláda oznámila, že začne okamžitě vyhošťovat migranty z Kuby, Haiti a Nikaraguy, kteří na americké území vstoupí nelegálně, ale zároveň každý měsíc přijme až 30 tisíc lidí z těchto tří zemí a Venezuely, kteří hranici překročí legálně. Venezuelanů se program týkal už dříve.

Musí však splnit předem dané podmínky – mít amerického sponzora, vyplnit v aplikaci formulář, projít bezpečnostní prověrkou a koupit si letenku. „Ale pokud vaše žádost bude zamítnutá a pokusíte se do USA dostat nezákonně, nebude vám umožněné vstoupit,“ řekl již dříve Biden.

Experti varují, že tím naroste počet ilegálních přechodů přes moře z komunistické Kuby. Jiní zas Bidenovi vyčítají, že nebere ohled na chudé migranty prchající před násilím. Na summitu v Mexiku se ale Biden na rozdíl od Donalda Trumpa dočkal chvály. „Jste prvním prezidentem USA za dlouhou dobu, který nevybudoval ani metr zdi. A my vám za to děkujeme,“ řekl Obrador.

Mexický prezident také poděkoval Trudeauovi, že jeho země pokračuje v programu udělování dočasných víz Mexičanům pracujícím v zemědělství, který už pomohl víc než 25 tisícům migrantů. Bílý dům po summitu také oznámil, že vznikne společná virtuální platforma, na níž budou informace pro migranty.

Na boje s pašeráky určilo Mexiko armádu

López Obrador slíbil lepší boj proti obchodu s drogami, zejména s fentanylem, který je nejsmrtelnější drogou v USA. Boj proti pašerákům, mimo jiné v přístavech, dostala na starost armáda, uvedl mexický prezident.

Kanadský premiér novinářům řekl, že na summitu se hovořilo i o spolupráci při podpoře čisté ekonomiky a obnovitelných zdrojů a také o větší podpoře uplatnění žen ve společnosti ve všech třech zemích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 1 hhodinou

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 1 hhodinou

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 2 hhodinami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 4 hhodinami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 5 hhodinami
Načítání...