„Nechoďte.“ Harrisová ve Střední Americe odrazuje od ilegální migrace do USA

Nahrávám video

Americká viceprezidentka Kamala Harrisová varovala obyvatele Střední Ameriky před nelegální migrací do Spojených států. Na své první zahraniční cestě mluvila v Guatemale o ochraně amerických hranic a deportaci. Právě ze Střední Ameriky pochází většina z víc než půl milionu lidí zadržených v rámci ilegální migrace během prvních čtyř měsíců letošního roku. Harrisová navštívila také Mexiko, kde se dohodla na vytvoření společné operativní skupiny, jejímž cílem bude boj proti pašování lidí přes Mexiko do USA.

Své o svízelné cestě z Guatemaly do USA už ví Alvina Pérezová. Z rodné země se rozhodla odejít kvůli chudobě, kriminialitě a korupci na všech úrovních státní správy. Hned po překročení americké hranice ji ale zadržela hlídka a sen o lepším životě se rozplynul.

„Měla jsem dluh. Abych ho dokázala splatit, rozhodla jsem se odejít do USA. Dům jsem dala do zástavy převaděčům. Jenže mě deportovali a teď mám dluhy dva,“ říká.

V horské vesnici Tizamarte, která trpí suchem i údery hurikánů, je podobných případů hodně. Lidé si zde jako zemědělští dělníci přijdou na deset dolarů denně. Ve Spojených státech vydělají násobně víc.

Tlak na jižní hranici USA roste

Ilegálních imigrantů z Guatemaly zadrželi pohraničníci jen v dubnu na 30 tisíc. Americký prezident Joe Biden proto vyslal do země viceprezidentku Harrisovou situaci řešit. Tlak migrantů na jižní hranici letos silně roste, připomněl zpravodaj ČT v USA David Miřejovský.

Pandemie ve Střední Americe ještě víc zhoršila životní podmínky obrovského počtu lidí. Letos se jich během prvních měsíců roku pokusilo do Spojených států dostat zdaleka nejvíc za poslední čtyři roky. Naprostá většina z nich byla deportována zpět.

„Nechoďte. Spojené státy budou i nadále prosazovat dodržování svých zákonů a ochrání vlastní hranice,“ vzkázala jim viceprezidentka Harrisová. Slibuje také, že se její země zasadí o zlepšení životních podmínek ve středoamerických státech. Má bojovat s korupcí i změnami klimatu a přivést investice.

Kdo uvěří?

Během cesty ale čelí viceprezidentka dotazům, jak toho chce docílit, když jedná s politiky, kteří sami čelí podezření, že nemají čisté ruce. „V kolika korupčních kauzách jsem byl obviněn? Můžu vám to říct přesně. Nula,“ hájil se například prezident Guatemaly Alejandro Giammattei.

Proklamacím politiků však Alvina Pérezová nevěří. Ve své situaci vidí jen jediné řešení. Brzy se znovu pokusí americkou hranici ilegálně překonat, uvedl Miřejovský. 

Společná operativní skupina má bránit pašování lidí

Spojené státy a Mexiko zřídí společnou operativní skupinu, jejímž cílem bude boj proti pašování lidí přes Mexiko do USA. Dohodli se na tom v úterý americká viceprezidentka Kamala Harrisová a mexický prezident Andrés Manuel López Obrador. 

Vzniklo také memorandum o spolupráci v migrační politice. Podle deníku El País jde ale jen o deklaraci dobrých úmyslů, nikoli o konkrétní dohodu. Také Harrisová v rozhovoru s televizí NBC přiznala, že na migrační problém neexistuje rychlé řešení.

Memorandum podepsali mexický ministr zahraničí Marcelo Ebrard a obchodní tajemník americké ambasády v Mexiku John Creamer. Podle Ebrarda si Washington a Mexiko mohou na jeho základě vyměňovat zkušenosti a nápady, jak zmírnit migraci. Ebrard zmínil i program Sembrando Vida (Zaséváme život), s nímž už předloni přišla mexická vláda a který funguje už na jihu Mexika. Spočívá v přímých finančních podporách za sázení stromů a má motivovat lidi, aby neemigrovali. Mexický prezident chce tento projekt rozšířit do dalších zemí Střední Ameriky a vytvořit tak až 1,3 milionu pracovních míst. Program chce zkombinovat s možností dočasných pracovních víz v USA a zapojit tak do něj i Spojené státy.

Ebrard zmínil také mexickou iniciativu, jež má pomoci zastavit migraci. Jde o projekt nazvaný Mladí vytváří budoucnost, který se zaměřuje na lidi ve věku 18 až 29 let a rozjíždí se v Salvadoru a Hondurasu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pět lidí zemřelo při nehodě nákladního letadla společnosti Amazon v Miami

Nejméně pět lidí zemřelo při nehodě nákladního letounu Amazon Prime Air, který v neděli při přistání na mezinárodním letišti v Miami vyjel z ranveje a narazil do několika vozidel. Dalších pět lidí utrpělo zranění, tři z nich jsou v kritickém stavu, oznámili zástupci místních úřadů. Letiště kvůli nehodě přerušilo provoz.
před 1 hhodinou

V Sasku-Anhaltsku podle odhadů zvítězila AfD se ziskem 44,4 procenta hlasů

Podle odhadů by volby v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko vyhrála Alternativa pro Německo (AfD) se 44,4 procenty hlasů. Absolutní většinu 42 mandátů v zemském sněmu AfD podle nynějšího odhadu nezískala. Stanice ZDF a ARD jí přisuzují 39 křesel. Do sněmu se ovšem zřejmě dostane strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), která dříve uvedla, že by umožnila vznik menšinové vlády AfD. Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosavadního premiéra Svena Schulzeho skončila druhá s výraznou ztrátou: 17,5 až 17,8 procenta. Volební účast dosáhla 78 procent.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Územní otázku lze vyřešit pouze při jednání prezidentů, řekl Zelenskyj

Územní otázku mezi Ukrajinou a Ruskem lze vyřešit pouze při jednání prezidentů obou zemí, řekl podle agentury AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s americkými vyjednavači Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kyjevě. Přes pozitivní dojem z rozhovorů vyjádřil přesvědčení, že válka se protáhne minimálně do letošní zimy.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vinění Moskvy z útoku v Lipsku je začátkem skutečné války, vzkázal Lavrov Západu

Obvinění ze strany západních zemí, že se Moskva podílela na dronovém incidentu v Lipsku, jsou v podstatě začátkem skutečné války, prohlásil podle agentury Interfax ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Německá vláda srpnový hybridní útok na východoněmecké letiště Lipsko/Halle přičítá Rusku, které to popírá. Zaměstnanec letiště poblíž ukrajinského letadla společnosti Antonov objevil 4. srpna dron s výbušninou, ale s nefunkční roznětkou.
před 11 hhodinami

Indonésie kvůli erupci Anak Krakatoa zastavila provoz na osmi letištích

Indonéské úřady kvůli erupci sopky Anak Krakatoa zastavily provoz na osmi letištích, včetně dvou mezinárodních letišť v Jakartě, informovala agentura AP. Erupce sopky, která se nachází zhruba 150 kilometrů od metropole Jakarty, začala v pátek pozdě večer, v noci na neděli pak sopka na 30 sekund vybuchla. Riziko vln tsunami podle úřadů nehrozí, nejsou hlášeny ani žádné oběti.
před 14 hhodinami

Falešná videa o hubnutí lákají k nákupům. Cílí hlavně na mladé ženy, varují výzkumníci

Na TikToku a Instagramu se ve velkém šíří videa vytvořená umělou inteligencí (AI), která pokřiveným způsobem ukazují dramatické hubnutí. Výzkumníci varují, že mladým ženám a dospívajícím dívkám tyto klipy předkládají nedosažitelné a nerealistické ideály.
před 16 hhodinami

Bílý dům uvedl, že jeho vyslanci v Kremlu projednali plány dalších kroků

Bílý dům uvedl, že američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner v Kremlu s ruským diktátorem Vladimirem Putinem projednali podstatné plány dalších kroků, které budou oznámeny v příštích týdnech. V prvním vyjádření k sobotnímu jednání to sdělil agentuře AFP. Ta také napsala, že letadlo s Witkoffem a Kushnerem letělo z Moskvy do Polska a podle webu FlightRadar24 přistálo na letišti u Řešova. V neděli by měli oba vyslanci jednat v Kyjevě.
před 18 hhodinami

Rusko a Ukrajina pozastavily útoky na hlavní města. Američané jednali v Kremlu

Rusko a Ukrajina na tři dny pozastavily své vzdušné útoky na Kyjev a Moskvu, oznámili v sobotu jejich nejvyšší představitelé Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj. Opatření podle nich souvisí s misí amerických vyjednavačů Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera, kteří mají v hlavních městech obou zemí jednat o ukončení ruské války proti Ukrajině. V sobotu večer pak zhruba po třech hodinách skončila schůzka amerických vyjednavačů s Putinem v Kremlu. Podrobnosti o výsledku jednání nebyly zveřejněny. V neděli se mají Američané, kteří již opustili Moskvu, setkat se Zelenským v Kyjevě.
5. 9. 2026Aktualizováno5. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.