„Nechoďte.“ Harrisová ve Střední Americe odrazuje od ilegální migrace do USA

Nahrávám video
Události: Harrisová jednala v Guatemale o migraci
Zdroj: ČT24

Americká viceprezidentka Kamala Harrisová varovala obyvatele Střední Ameriky před nelegální migrací do Spojených států. Na své první zahraniční cestě mluvila v Guatemale o ochraně amerických hranic a deportaci. Právě ze Střední Ameriky pochází většina z víc než půl milionu lidí zadržených v rámci ilegální migrace během prvních čtyř měsíců letošního roku. Harrisová navštívila také Mexiko, kde se dohodla na vytvoření společné operativní skupiny, jejímž cílem bude boj proti pašování lidí přes Mexiko do USA.

Své o svízelné cestě z Guatemaly do USA už ví Alvina Pérezová. Z rodné země se rozhodla odejít kvůli chudobě, kriminialitě a korupci na všech úrovních státní správy. Hned po překročení americké hranice ji ale zadržela hlídka a sen o lepším životě se rozplynul.

„Měla jsem dluh. Abych ho dokázala splatit, rozhodla jsem se odejít do USA. Dům jsem dala do zástavy převaděčům. Jenže mě deportovali a teď mám dluhy dva,“ říká.

V horské vesnici Tizamarte, která trpí suchem i údery hurikánů, je podobných případů hodně. Lidé si zde jako zemědělští dělníci přijdou na deset dolarů denně. Ve Spojených státech vydělají násobně víc.

Tlak na jižní hranici USA roste

Ilegálních imigrantů z Guatemaly zadrželi pohraničníci jen v dubnu na 30 tisíc. Americký prezident Joe Biden proto vyslal do země viceprezidentku Harrisovou situaci řešit. Tlak migrantů na jižní hranici letos silně roste, připomněl zpravodaj ČT v USA David Miřejovský.

Pandemie ve Střední Americe ještě víc zhoršila životní podmínky obrovského počtu lidí. Letos se jich během prvních měsíců roku pokusilo do Spojených států dostat zdaleka nejvíc za poslední čtyři roky. Naprostá většina z nich byla deportována zpět.

„Nechoďte. Spojené státy budou i nadále prosazovat dodržování svých zákonů a ochrání vlastní hranice,“ vzkázala jim viceprezidentka Harrisová. Slibuje také, že se její země zasadí o zlepšení životních podmínek ve středoamerických státech. Má bojovat s korupcí i změnami klimatu a přivést investice.

Kdo uvěří?

Během cesty ale čelí viceprezidentka dotazům, jak toho chce docílit, když jedná s politiky, kteří sami čelí podezření, že nemají čisté ruce. „V kolika korupčních kauzách jsem byl obviněn? Můžu vám to říct přesně. Nula,“ hájil se například prezident Guatemaly Alejandro Giammattei.

Proklamacím politiků však Alvina Pérezová nevěří. Ve své situaci vidí jen jediné řešení. Brzy se znovu pokusí americkou hranici ilegálně překonat, uvedl Miřejovský. 

Společná operativní skupina má bránit pašování lidí

Spojené státy a Mexiko zřídí společnou operativní skupinu, jejímž cílem bude boj proti pašování lidí přes Mexiko do USA. Dohodli se na tom v úterý americká viceprezidentka Kamala Harrisová a mexický prezident Andrés Manuel López Obrador. 

Vzniklo také memorandum o spolupráci v migrační politice. Podle deníku El País jde ale jen o deklaraci dobrých úmyslů, nikoli o konkrétní dohodu. Také Harrisová v rozhovoru s televizí NBC přiznala, že na migrační problém neexistuje rychlé řešení.

Memorandum podepsali mexický ministr zahraničí Marcelo Ebrard a obchodní tajemník americké ambasády v Mexiku John Creamer. Podle Ebrarda si Washington a Mexiko mohou na jeho základě vyměňovat zkušenosti a nápady, jak zmírnit migraci. Ebrard zmínil i program Sembrando Vida (Zaséváme život), s nímž už předloni přišla mexická vláda a který funguje už na jihu Mexika. Spočívá v přímých finančních podporách za sázení stromů a má motivovat lidi, aby neemigrovali. Mexický prezident chce tento projekt rozšířit do dalších zemí Střední Ameriky a vytvořit tak až 1,3 milionu pracovních míst. Program chce zkombinovat s možností dočasných pracovních víz v USA a zapojit tak do něj i Spojené státy.

Ebrard zmínil také mexickou iniciativu, jež má pomoci zastavit migraci. Jde o projekt nazvaný Mladí vytváří budoucnost, který se zaměřuje na lidi ve věku 18 až 29 let a rozjíždí se v Salvadoru a Hondurasu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 23 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit.
17:49Aktualizovánopřed 30 mminutami

Do Česka se vracejí z Blízkého východu další turisté

Do Česka zatím během úterý přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla, celkem se čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Na cestě do Prahy je nyní armádní airbus, který vyzvedl české turisty v jordánském Ammánu. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž jsou i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 2 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 3 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 3 hhodinami

Teherán a Bejrút se potýkají s následky americko-izraelského konfliktu s Íránem

USA a Izrael od soboty útočí na Írán, na což Teherán odpověděl odpálením raket na Izrael, americké základny na Blízkém východě a další místa v regionu. Izrael zasahuje také pozice Hizballáhu v Libanonu. Během útoku zemřelo v Íránu podle vyjádření Červeného půlměsíce z úterního dopoledne 787 lidí včetně íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího a byla poničena celá řada budov.
před 5 hhodinami
Načítání...