Mezi USA a EU vzplál spor o dotace pro americký průmysl. Evropa se bojí, že přijde o investice

Nahrávám video

Sotva se evropsko-americké vztahy vzpamatovaly z éry Donalda Trumpa, je tu další problém. Washington chce skoro 400 miliard dolarů nasměrovat do zelených technologií – elektroaut nebo elektráren na obnovitelné zdroje. Podmínkou je ale výroba v USA a Evropská unie proto připravuje změnu pravidel pomoci pro své vlastní firmy. V pondělí bude s americkou vládou jednat Evropská komise.

„Spolu s tím, že na americkou ekonomiku nedopadá energetická krize tolik jako na Evropu, hrozí něco, co už začalo – dochází k vymísťování průmyslových výrob, zakázky se přesouvají mimo Evropu,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Americký dotační program vnímá Evropa jako diskriminaci. Tady totiž na podporu elektrických aut může dosáhnout i ten, kdo si koupí výrobek ze zámoří. „Evropští výrobci (Američanům) říkají: 'Co od nás vlastně chcete? Trpíme kvůli Rusku, nechcete, abychom se spojovali s Čínou, a teď ani nebudete kupovat naše výrobky. To nás zničí',“ uvedla výkonná ředitelka German Marshall Fund Kristine Berzinová.

Brusel se obává odlivu investic a ztráty tisíců pracovních míst. Už i Německo, jakožto tradiční zastánce volného obchodu, se přiklánělo k názoru Francie, že je na místě protiopatření – podpora pro domácí byznys. Evropě by přitom stačila výjimka, kterou má Kanada nebo Mexiko, a díky které na americké dotace dosáhnou. Macronova návštěva byla jednou z posledních šancí, jak přesvědčit Bílý dům, aby vnímal evropské obavy.

Nebude to na úkor Evropy, slíbil Biden

Americký prezident Joe Biden slíbil, že je možné udělat změny a že zákon, který propaguje jako velký úspěch, nebyl nikdy zaměřený proti Evropě. „Budeme dál vytvářet pracovní místa v americkém průmyslu, ale ne na úkor Evropy,“ uvedl Biden.

Macron uvedl, že obě strany budou pracovat na technických záležitostech. „Abychom zajistili, že evropskou ekonomiku nepostihne žádný domino efekt. Chceme uspět společně, ne jeden proti druhému,“ uvedl.

Šlo o slova, která zmírnila obavu z obchodní války mezi oběma stranami Atlantiku. Ta by země Západu v době, kdy potřebují společně čelit skutečné válce Ruska na Ukrajině, bolela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump obvinil Čínu z „největšího úniku volebních dat v historii“

Prezident Donald Trump USA obvinil Čínu z údajně největšího úniku volebních dat v historii a oznámil odtajnění dokumentů, které podle něj odhalí „šokující“ slabiny volebního systému v USA. Jeho tvrzení jsou v rozporu s dřívější analýzou zpravodajských služeb, a jak upozornil list The New York Times (NYT), Trumpem zmíněné údaje by Číně neumožnily s hlasy manipulovat. Trump dlouhodobě bez důkazů označuje výsledky prezidentských voleb z roku 2020, v nichž prohrál s Joem Bidenem, za zmanipulované.
03:10Aktualizovánopřed 59 mminutami

V pákistánském Karákóramu zemřel český horolezec Jaroslav Bánský

V pákistánském pohoří Karákóram ve čtvrtek zemřel šestačtyřicetiletý český horolezec Jaroslav Bánský. Spolu se dvěma členy české expedice se pokoušel o prvovýstup na horu Biarchedi II, uvedl rodinný přítel a horolezec Libor Dušek. Úmrtí potvrdilo ministerstvo zahraniční. Podle resortu je české velvyslanectví v Islámábádu ve spojení s tamní policií. Okolnosti neštěstí nejsou známy. O tragédii informoval také Blesk.
před 1 hhodinou

VideoZadržení Číňana a Čecha spolu souvisí, míní Votápek. Svoboda: Vyřeší to verdikt soudu

Čína vyšetřuje zadrženého českého občana pro podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Informaci Pekingu potvrdil ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), podle nějž případ nesouvisí se zatčením čínského občana tuzemskou policií na začátku roku. Exministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) souhlasí s tím, že to je „diplomacie rukojmí“. O osudu českého občana podle něj rozhodne soudce v Praze, nikoliv „žádná vláda“. Zdůvodnil to možným odsouzením Číňana v tuzemsku, což by se pak dle něj i odehrálo v Pekingu. Bývalý generální konzul v Rusku Vladimír Votápek (Piráti) doplnil, že jde o vytváření podmíněného fondu, což dle něj dělá i Moskva. Nesouhlasil však s tím, že další průběh závisí na soudci, poukázal na možnou milost prezidenta republiky. Oba případy spolu dle něj souvisí. Diskuzí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
před 3 hhodinami

USA dokončily další vlnu úderů na Írán, Teherán směřoval odvetu na Katar či Bahrajn

Americká armáda v pátek brzy ráno SELČ oznámila dokončení další rozsáhlé vlny úderů proti Íránu, v nichž pokračovala již šestou noc v řadě. Íránská státní média tvrdí, že zasaženo přitom bylo mimo jiné pět mostů v jižním Íránu, údery nepřežilo sedm lidí. Odvetným vzdušným útokům Teheránu v noci čelily Kuvajt a opakovaně také Bahrajn a Katar.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoVýznam Hormuzského průlivu bude klesat, míní Hladík

Cesta Hormuzským průlivem bude muset být zadarmo, řekl v Interview ČT24 ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky na ministerstvu zahraničí Petr Hladík v souvislosti s konfliktem Íránu a USA. Hladík ale nevylučuje, že se skutečnost, že to zadarmo není, projeví třeba jen ve vyšších pojišťovacích nákladech. „Nicméně jako princip – zlikvidovat dohodu mezinárodního práva z roku 1981 o svobodné plavbě mezinárodními vodami je nemožné,“ podotkl a dodal, že by se tím vytvořil precedens a každý, kdo je poblíž „nějakého průlivu, by mohl žádat to samé“. Současné dění ale podle něj vede k tomu, že význam Hormuzského průlivu bude klesat. „Státy, i ty Zálivu, si uvědomily, že musí hledat alternativní cesty,“ poukázal. Řekl také, že vývoz ropy a otevření Hormuzského průlivu je naprosto zásadní pro přežití íránského režimu. Hladík hovořil i o jaderném programu Teheránu či o vztahu Izraele a USA. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 4 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele stoupl na 4930

Bilance obětí dvojice zemětřesení, která v červnu zasáhla sever Venezuely, stoupla za jediný den o více než sto na 4930. Uváděný počet zraněných zůstává již řadu dní beze změny na 16 740. Nezměnil se ani počet lidí bez domova, kterých je v současnosti údajně 17 907. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek večer oznámil předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. Středeční bilance uváděla 4829 mrtvých.
před 6 hhodinami

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.