Maďarsko zakázalo vyvážet zdroje energie, chce těžit víc plynu i uhlí

Maďarsko vyhlásilo stav energetické nouze, jehož součástí je zákaz vývozu zdrojů energie. Zrušilo také mnoho let platný cenový strop u energií pro domácnosti s nadprůměrnou spotřebou a plánuje zvýšit domácí těžbu zemního plynu. Opatření, která mají začít platit od srpna, mají zemi připravit na nadcházející zimu.

Těžba zemního plynu by se podle plánů maďarské vlády měla zvýšit ze současných 1,5 na dvě miliardy metrů krychlových ročně. Vláda navíc uložila ministrovi zahraničí Péteru Szijjártovi, aby zajistil dodatečné dodávky plynu ze zahraničí. Zásobníky jsou teď v Maďarsku naplněny ze 44 procent, což představuje asi čtvrtinu roční spotřeby.

Na „nejvyšší možnou úroveň“ by se měla zvýšit i domácí produkce hnědého uhlí, které zásobuje stárnoucí elektrárnu Mátra. Její plánované uzavření bude zrušeno. Zákaz vývozu zdrojů energie se týká i palivového dříví. 

Stávajícím jaderným blokům v Maďarsku by podle představ kabinetu Viktora Orbána měla být prodloužena životnost. Na jednání skupiny zemí C5 (Maďarsko, Česko, Rakousko, Slovensko a Slovinsko) ministr Szijjártó rovněž uvedl, že bude uspíšeno vybudování nové elektrárny Paks II. Stavební práce by podle něj mohly začít už v příštím roce, uvedla agentura APA.

Koncem června podepsal premiér Orbán dekret, který vládu v případě nouze zmocňuje k převzetí dohledu nad důležitými energetickými podniky a provozovatelem sítě pro přepravu plynu FGSZ.

„Nemůžeme si dovolit plýtvání“

Tržní ceny plynu a elektřiny v Maďarsku vzrostly pěti- až šestinásobně a je „vysoce pravděpodobné“, že v Evropě nebude dostatek plynu na zimní měsíce, uvedl podle agentury MTI šéf kanceláře maďarského premiéra Gergely Gulyás. Dodal, že navržená opatření mají takovému scénáři zabránit. Zrušení cenového stropu u elektřiny a plynu se podle něj nedotkne tří čtvrtin domácností.

„Plýtvání si už nikde nemůžeme dovolit,“ citovala Gulyáse agentura Reuters. „Měly by být zváženy všechny alternativy, které motivují k co nejšetrnějšímu využívání energií v hospodářství,“ dodal.

Napětí kolem dodávek plynu z Ruska

V Evropě panuje napětí kolem dodávek plynu z Ruska. Maďarsko podle ratingové agentury Fitch společně s Českou republikou a Slovenskem tvoří trojici zemí, které jsou v rámci střední a východní Evropy nejvíce ohroženy případným náhlým zastavením dodávek ruského plynu do Evropské unie v souvislosti s válkou na Ukrajině.

Rusko se na dodávkách plynu do Maďarska podílí zhruba z 85 procent, na dodávkách ropy z 65 procent. Maďarsko navíc pokrývá dovozem z Ruska také část své spotřeby elektřiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 2 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 6 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...