Italští senátoři zbavili Salviniho imunity. Může jít k soudu za blokování vylodění migrantů

Italský senátor Matteo Salvini může být souzen v další kauze týkající se jeho protiimigrační politiky, kterou prosazoval jako ministr vnitra od června 2018 do září 2019. Horní komora parlamentu ho ve čtvrtek zbavila imunity pro trestní stíhání kvůli tomu, že loni v srpnu odmítl povolit vylodění migrantů z humanitární lodi Open Arms v italském přístavu. Informovala o tom agentura ANSA. V jiném podobném případu přišel Salvini o imunitu v únoru, soud byl ale kvůli covidu-19 odložen na říjen.

Italští senátoři zbavili Salviniho imunity jen těsně, a to poměrem hlasů 149 ku 141. Sicilská prokuratura viní sedmačtyřicetiletého politika z nelegálního zadržování osob, za což mu hrozí až 15 let vězení. Salvini loni v srpnu povolil vylodění stovek migrantů z lodě španělské nevládní organizace Open Arms až po téměř třech týdnech, když to nařídila sicilská prokuratura.

Letos 12. února italští senátoři rozhodli stejně v jiné kauze, kterou má na starosti soud v Katánii a která se týká případu z loňského července. Salvini tehdy jako ministr vnitra nedovolil okamžité vylodění na 130 migrantů zachráněných ve vodách Středozemního moře. Kromě desítky z nich, včetně těhotné ženy a dětí, museli všichni čekat v přístavu na palubě lodi pobřežní stráže Gregoretti, než několik zemí EU slíbilo, že je převezmou.

„Jsem hrdý na to, že jsem bránil Itálii. Udělal bych to znovu a udělám to znovu, protože migrační vlna tento měsíc je šestkrát větší, než byla před rokem, když (strana) Liga byla ve vládě,“ řekl k hlasování Senátu Salvini.

Přístup k migrantům rozděloval občany

Se svou stranou Liga Salvini z vlády odešel loni v září, když inicioval rozpad vládní koalice v naději, že budou předčasné volby, v nichž chtěl zúročit své tehdy stoupající preference. Volby se ale nekonaly, protože Salviniho koaliční partner uzavřel nové spojenectví s částí opozice.

Po nástupu do úřadu ministra vnitra v červnu 2018 prosadil Salvini přísnou protiimigrační politiku, kterou mnozí Italové vítali, protože jejich země se tehdy potýkala s masovou migrační vlnou z Afriky. Uzavíráním přístavů si ale Salvini vysloužil kritiku, protože migranti prchající před násilím a bídou z Afriky museli trávit několik dní, někdy i týdnů na palubách lodí. Dřívější vylodění umožnil obvykle jen několika migrantům se zdravotními potížemi.

Salvini jako ministr povolil vylodění všech z plavidla až poté, co země EU slíbily, že migranty převezmou. Podobnou praxi aplikuje i Malta, která se takto stejně jako tehdy Salvini snaží přimět EU k systémovému řešení.

Uzavírání přístavů bylo rozhodnutí vlády, tvrdí Salvini

Salvini se chce u soudu hájit i s argumentem, že uzavírání přístavů nebylo jen jeho rozhodnutí, ale že se na něm podíleli také ostatní členové tehdejší vlády. Tu tvořila koalice Salviniho Ligy a Hnutí pěti hvězd (M5S), které po rozpadu tohoto spojenectví uzavřelo koalici s tehdy opoziční Demokratickou stranou (PD).

Nová vláda už přístavy migrantům neuzavírá, i když letos po několik měsíců to rovněž dělala jako karanténní opatření kvůli pandemii covidu-19, jíž byla Itálie hodně zasažena. Migranty tehdy začala umisťovat do karantény mimo jiné na trajekt u Sicílie. S příchodem léta migrační vlna do Itálie opět zesílila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 8 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 8 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 8 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 8 hhodinami

Evropský pohled