Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa byla chybou, prohlásil Putin

Ruský vůdce Vladimir Putin na ekonomickém fóru ve Vladivostoku označil intervenci sovětských vojsk v Maďarsku v roce 1956 a v Československu v srpnu 1968 za chyby sovětské politiky, uvedla ruská média. Politiku zjevně namířenou proti zájmům jiných zemí označil za nepřípustnou. Západ podle něj dělá stejnou chybu jako Sovětský svaz. O válce proti Ukrajině, kterou na jeho rozkaz rozpoutala ruská vojska, se ruský vůdce v této souvislosti nezmínil.

Šéf Kremlu rovněž prohlásil, že Rusko poskytovalo pomoc jiným zemím, ale nikdy nebylo kolonizátorem. Na připomínku moderátora, že pobaltské země, Česko a Maďarsko obviňují Sovětský svaz z kolonizace, prezident odvětil, že vstup sovětských vojsk do Maďarska a Československa byl chybou sovětské vlády.

„Už dávno jsme přiznali, že tato část politiky Sovětského svazu byla chybná a vedla jen k napjatým vztahům,“ řekl Putin podle serveru Lenta. Politika zaměřená zjevně proti zájmům jiných zemí je podle něj nepřípustná. „Na tyto hrábě nyní šlapou vůdčí země Západu,“ prohlásil Putin, jenž rozpoutal válku proti Ukrajině. 

V Maďarsku sovětská vojska potlačila povstání proti komunistickému režimu, které vypuklo v říjnu 1956, boje trvaly i v prvních deseti dnech listopadu. Invaze do Československa v srpnu 1968 ukončila pražské jaro, jak jsou nazývány tehdejší změny, pokusy o reformy systému a snaha o „socialismus s lidskou tváří“. 

Hlavní část jeho vystoupení na fóru ve Vladivostoku byla věnována rozvoji Dálného východu a ekonomickým otázkám.

V USA jsou dle Putina „protiruské nálady“

Putin ve Vladivostoku podle státní agentury TASS hovořil o stíhání bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa. Případ podle Putina ukázal, jak je americký systém „prohnilý“.

Navzdory soudním žalobám je Trump favoritem v klání o republikánskou nominaci do prezidentských voleb v roce 2023. Jejich výsledek ale podle Putina neovlivní politiku Washingtonu vůči Moskvě.

„Myslím, že k zásadním změnám v americké zahraniční politice vůči Rusku nedojde, ať bude prezidentem zvolen kdokoliv,“ řekl ruský vůdce. Podotkl, že Trump slibuje v případě zvolení vyřešit za pár dní nejožehavější problémy, včetně ruské invaze na Ukrajinu, a „to nemůže nepotěšit“. Nicméně Trump jako prezident zavedl sankce proti Rusku, připomněl.

USA podle Putina hledí na Rusko jako na věčného protivníka, či dokonce nepřítele, což také vštěpují prostým Američanům, a nynější vláda naladila americkou veřejnost protirusky. Změnit tento kurz by bylo podle Putina velice obtížné, přestože v Rusku i Americe je hodně lidí, kteří by si přáli přátelské vztahy, a to tím spíše, že společně sdílejí „tradiční hodnoty“. „Máme tam hodně přátel, mnoho stejně smýšlejících lidí, ale samozřejmě je potlačují,“ dodal podle TASS.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpova administrativa schválila jadernou dohodu se Saúdskou Arábií

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií pro civilní využití jádra, uvádějí zdroje agentury AP. Administrativa se ji chystá předložit Kongresu, dodávají zdroje agentury Reuters. Dohoda však podle nich neobsahuje omezení pro obohacování uranu či opětovného zpracování použitého jaderného paliva, což by mohlo vyvolat obavy ohledně jaderné proliferace.
04:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Americká armáda oznámila nové údery na Írán jedenáctou noc po sobě

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Americká armáda tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 6 hhodinami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 10 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.