Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa byla chybou, prohlásil Putin

Ruský vůdce Vladimir Putin na ekonomickém fóru ve Vladivostoku označil intervenci sovětských vojsk v Maďarsku v roce 1956 a v Československu v srpnu 1968 za chyby sovětské politiky, uvedla ruská média. Politiku zjevně namířenou proti zájmům jiných zemí označil za nepřípustnou. Západ podle něj dělá stejnou chybu jako Sovětský svaz. O válce proti Ukrajině, kterou na jeho rozkaz rozpoutala ruská vojska, se ruský vůdce v této souvislosti nezmínil.

Šéf Kremlu rovněž prohlásil, že Rusko poskytovalo pomoc jiným zemím, ale nikdy nebylo kolonizátorem. Na připomínku moderátora, že pobaltské země, Česko a Maďarsko obviňují Sovětský svaz z kolonizace, prezident odvětil, že vstup sovětských vojsk do Maďarska a Československa byl chybou sovětské vlády.

„Už dávno jsme přiznali, že tato část politiky Sovětského svazu byla chybná a vedla jen k napjatým vztahům,“ řekl Putin podle serveru Lenta. Politika zaměřená zjevně proti zájmům jiných zemí je podle něj nepřípustná. „Na tyto hrábě nyní šlapou vůdčí země Západu,“ prohlásil Putin, jenž rozpoutal válku proti Ukrajině. 

V Maďarsku sovětská vojska potlačila povstání proti komunistickému režimu, které vypuklo v říjnu 1956, boje trvaly i v prvních deseti dnech listopadu. Invaze do Československa v srpnu 1968 ukončila pražské jaro, jak jsou nazývány tehdejší změny, pokusy o reformy systému a snaha o „socialismus s lidskou tváří“. 

Hlavní část jeho vystoupení na fóru ve Vladivostoku byla věnována rozvoji Dálného východu a ekonomickým otázkám.

V USA jsou dle Putina „protiruské nálady“

Putin ve Vladivostoku podle státní agentury TASS hovořil o stíhání bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa. Případ podle Putina ukázal, jak je americký systém „prohnilý“.

Navzdory soudním žalobám je Trump favoritem v klání o republikánskou nominaci do prezidentských voleb v roce 2023. Jejich výsledek ale podle Putina neovlivní politiku Washingtonu vůči Moskvě.

„Myslím, že k zásadním změnám v americké zahraniční politice vůči Rusku nedojde, ať bude prezidentem zvolen kdokoliv,“ řekl ruský vůdce. Podotkl, že Trump slibuje v případě zvolení vyřešit za pár dní nejožehavější problémy, včetně ruské invaze na Ukrajinu, a „to nemůže nepotěšit“. Nicméně Trump jako prezident zavedl sankce proti Rusku, připomněl.

USA podle Putina hledí na Rusko jako na věčného protivníka, či dokonce nepřítele, což také vštěpují prostým Američanům, a nynější vláda naladila americkou veřejnost protirusky. Změnit tento kurz by bylo podle Putina velice obtížné, přestože v Rusku i Americe je hodně lidí, kteří by si přáli přátelské vztahy, a to tím spíše, že společně sdílejí „tradiční hodnoty“. „Máme tam hodně přátel, mnoho stejně smýšlejících lidí, ale samozřejmě je potlačují,“ dodal podle TASS.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Španělsko postupně obnovuje dodávky proudu po blackoutu

Ve Španělsku a Portugalsku, které v pondělí zasáhl rozsáhlý výpadek proudu, se během večera pomalu daří obnovovat dodávky elektřiny. Podle španělského tisku oblasti ve většině španělských regionů znovu dostávají proud, včetně některých čtvrtí v Barceloně a Madridu. Španělský premiér Pedro Sanchéz pozdě večer uvedl, že se v zemi podařilo obnovit dodávky elektřiny zhruba z padesáti procent. V Portugalsku se energetici domnívají, že by se jim mělo v průběhu noci podařit situaci stabilizovat. Elektřinu tam nyní dostává zhruba desetina odběratelů.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Německo je o krok blíž nové vládě, CDU zveřejnila jména ministrů

Pravděpodobný budoucí německý kancléř Friedrich Merz postupuje v sestavování nového kabinetu. Jeho Křesťanskodemokratická unie (CDU) zveřejnila kandidáty pro sedm ministerských pozic, které jí podle koaliční smlouvy připadnou. Celkem jich má mít kabinet osmnáct, tedy o jednoho více než nyní, a CDU vůbec poprvé po šedesáti letech obsadí post šéfa diplomacie. Mezi Merzovými nominanty jsou blízcí straničtí spojenci i manažeři velkých firem, kteří mají pomoci řešit nejen ekonomické problémy země.
před 2 hhodinami

„Příhodný konec bídného života.“ Před 80 lety byl zastřelen Benito Mussolini

Přesně před osmdesáti lety zemřel Benito Mussolini, který proslul jako čelní představitel fašistické Itálie titulovaný duce. V zemi zavedl cenzuru tisku a zavlekl Itálii po boku nacistického Německa do druhé světové války. Zemřel 28. dubna 1945 po boku své milenky Clary Petacciové, kdy byl bez soudu zastřelen partyzány. Jejich těla pak byla pověšena za paty hlavou dolů před čerpací stanicí na milánském Piazzale Loreto.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Bilance: Evropa v čase obchodní války

Tým publicistického měsíčníku Bilance se tentokrát zaměřil na dopady celní války na Evropu. Zajímal se, jak na nestabilní situaci reagují české firmy s napojením na Spojené státy. Věnoval se i soběstačnosti Evropy, přičemž se dostal i do dolů, kde je možné vidět české lithium. Tématem pondělního vysílání byl i odraz proměny bezpečnostní architektury v byznysu, který se projevil hlavně ve zbrojařství.
před 2 hhodinami

Chci vidět trvalé příměří na Ukrajině a zastavení zabíjení, vzkázal Trump Kremlu

Americký prezident Donald Trump chce mezi Ruskem a napadenou Ukrajinou vidět trvalé příměří a zastavení zabíjení, uvedla mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová. Šéf Bílého domu tak reagoval na rozhodnutí ruského vládce Vladimira Putina zastavit boje během oslav výročí konce druhé světové války. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského chce Rusko pouze klid na vojenskou přehlídku a návrh označil za „pokus o manipulaci“.
před 2 hhodinami

Kritický nedostatek jídla. Mezinárodní soud projednává izraelskou blokádu Gazy

Mezinárodní soud v Haagu v pondělí začal projednávat další stížnost na Izrael, a to kvůli blokádě, kterou armáda židovského státu uvalila na Pásmo Gazy téměř před šedesáti dny. Znamená to, že k více než dvěma milionům obyvatel tohoto území neproudí žádná humanitární pomoc. Pro řadu z nich začíná být nedostatek jídla kritický. OSN uvádí, že podvýživou trpí pětina z více než padesáti tisíc těhotných žen v Pásmu.
před 2 hhodinami

Šéf izraelské tajné služby viněný v souvislosti s útokem Hamásu odstoupí

Šéf izraelské vnitřní zpravodajské služby Šin Bet Ronen Bar v pondělí večer oznámil, že k 15. červnu odstoupí z funkce. Hodlá tak vyvodit osobní zodpovědnost za to, že tajná služba nedokázala včas varovat před útokem palestinského teroristického hnutí Hamás na jih Izraele 7. října 2023, informují izraelská média. O odvolání Bara přitom už od března usiluje vláda premiéra Benjamina Netanjahua.
před 3 hhodinami

Kanaďané rozhodují o složení nového parlamentu

Obyvatelé Kanady v předčasných volbách vybírají složení nového parlamentu. Největší šance na vítězství průzkumy přisuzují vládnoucím liberálům, přestože ještě před dvěma měsíci za opozičními konzervativci výrazně zaostávali. Pomohla jim obchodní válka i výhružky ze strany prezidenta USA Donalda Trumpa. Právě diplomacie a reakce na Trumpovu rétoriku o připojení Kanady k USA tak byly hlavním tématem pro favorita a současného premiéra Marka Carneyho. Jeho konzervativní soupeř Pierre Poilievre naopak přitáhne voliče, kteří chtějí zásadní změnu.
před 4 hhodinami
Načítání...