Kim Čong-un se vydal do Ruska, podle Reuters bude jednat o dodávkách zbraní a potravin

Severokorejský vůdce Kim Čong-un se vydal vlakem na cestu do Ruska, kde by se měl sejít s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. V pondělí uvedla jihokorejská televizní stanice YTN s odvoláním na nejmenovaný jihokorejský vládní zdroj, cestu později potvrdila oficiální severokorejská tisková agentura KCNA i Rusko. Podle jihokorejských médií by se schůzka Kima s Putinem mohla uskutečnit již v úterý, zřejmě ve Vladivostoku.

„Severokorejský vůdce Kim Čong-un bude v příštích dnech na oficiální návštěvě v Rusku na pozvání prezidenta Vladimira Putina,“ sdělil v pondělí Kreml. Mluvčí Dmitrij Peskov následně doplnil, že půjde o „plnohodnotnou“ návštěvu. „KLDR je náš soused. A samozřejmě, že stejně jako v případě všech sousedů se cítíme povinni navazovat dobré a vzájemně výhodné vztahy,“ prohlásil Peskov s tím, že se plánuje jednání delegací obou zemí a v případě potřeby i schůzka Putina a Kima mezi čtyřma očima.

„Kim bude jednat s Putinem,“ napsala k návštěvě agentura KCNA. Jako první o návštěvě informoval deník New York Times (NYT) s odvoláním na nejmenované americké představitele a jihokorejská zpravodajská služba uvedla, že je možná. 

Timesy už začátkem září napsaly, že Kim se chystá do ruského města Vladivostok na jednání s Putinem o možných dodávkách zbraní a munice, které by Moskva mohla použít ve své válce proti Ukrajině. Summit je podle NYT plánován na okraj ekonomického fóra ve Vladivostoku, které se koná 10. až 13. září.

Putin bude od Kima žádat dělostřelecké granáty a protitankové střely, kterých má Pchojngjang dostatek. Severokorejský vůdce bude zase usilovat o pokročilé technologie pro satelity a ponorky s jaderným pohonem a také o potravinovou pomoc, napsal list NYT. Rusko navíc může Severní Koreu zaštítit právem veta v Radě bezpečnosti OSN.

Nahrávám video
Studio ČT24: Zpravodajka ČT Šámalová k možné cestě Kim Čong-Una za Putinem
Zdroj: ČT24

„Jednání o zbraních je nasnadě, protože nedávno Severní Koreu navštívil ruský ministr obrany Sergej Šojgu, následně přijely i další ruské delegace z ministerstva obrany. Spojené státy mají již delší dobu podezření a naznačují i na půdě OSN, že Severní Korea dodává Rusku zbraně,“ řekla zahraniční zpravodajka ČT Barbora Šámalová.

Spojené státy budou podle mluvčího ministerstva zahraničí Matthewa Millera jednání Putina s Kimem „velice pozorně sledovat“, píše agentura Reuters. „Dodávka zbraní ze Severní Koreje do Ruska by byla porušením několika rezolucí OSN… my jsme samozřejmě směle uplatňovali sankce proti subjektům, které podporují ruské válečné snahy. Budeme je uplatňovat i nadále a nebudeme váhat s přijímáním přiměřených nových sankcí,“ řekl Miller.

Kimova cesta

Pro Kima by to měla být první zahraniční mise od začátku pandemie covidu-19, během níž KLDR zcela uzavřela své hranice. Ve Vladivostoku na východě Ruska se Kim s Putinem sešli i v roce 2019.

Jihokorejský list Čoson ilbo v pondělí napsal, že obrněný vlak, který severokorejský diktátor používá pro své zahraniční cesty, vyrazil z metropole KLDR Pchjongjangu do 700 kilometrů vzdáleného Vladivostoku v neděli večer místního času. Podle serveru BBC News má vlak 20 neprůstřelných vagonů, je těžší než běžné vlaky a jeho rychlost nepřesahuje 59 kilometrů v hodině.

Severní Korea opakovaně uvedla, že vinu na vypuknutí konfliktu na Ukrajině mají Spojené státy a „hegemonická politika“ Západu. KLDR je kromě Sýrie také jedinou další zemí, která uznala samostatnost samozvané Doněcké a Luhanské lidové republiky – dvou separatistických, Ruskem podporovaných regionů na východě Ukrajiny, píše AP.

Analytici citovaní agenturou AP uvedli, že KLDR by mohla mít desítky milionů dělostřeleckých granátů a raket, které by znamenaly velkou pomoc pro ruskou armádu. Jiní experti jsou přesvědčeni, že schůzka Kima s Putinem bude mít spíš symbolický význam a nebude znamenat zahájení zásadnější vojenské spolupráce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránský prezident a další dva lidé dočasně převezmou povinnosti po zabitém vůdci

Tři lidé – íránský prezident Masúd Pezeškján, předseda soudní moci Gholám Hosejn Mohsení Edžeheí a jeden z právníků Rady strážců – dočasně převezmou vedení státu po zabití nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího při americko-izraelském útoku. Oznámil to tajemník íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alí Larídžání.
05:12Aktualizovánopřed 14 mminutami

Oběti po íránském útoku hlásí Tel Aviv a Abú Dhabí. Zranění jsou i v Dubaji

V Izraeli a Spojených arabských emirátech (SAE) zněly v neděli ráno i v sobotu večer SEČ hlasité exploze poté, co Írán spustil další protiútok v odvetě za izraelsko-americké údery. Nejméně jeden přímý zásah hlásí Tel Aviv. Na místě je podle Reuters jedna oběť a kolem jednadvaceti raněných, záchranné práce pokračují. Incident hlásilo také mezinárodní letiště v Abú Dhabí. Podle místních úřadů byl na místě jeden mrtvý a sedm zraněných. Zasažené země jsou také Jordánsko, Kuvajt, Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie nebo Sýrie.
00:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Afghánistán střílí na pákistánské stíhačky, konflikt se stupňuje

Afghánistán uvedl, že střílel na pákistánské stíhačky v Kábulu poté, co v neděli otřásly hlavním městem výbuchy a střelba, informuje Reuters. To ještě více prohloubilo nestabilitu v regionu, který je rozbouřený americko-izraelskými útoky na Írán a odvetnými útoky na americké cíle v zemích Perského zálivu. Stát ovládaný Talibanem byl v uplynulém týdnu terčem pákistánských útoků na vládní zařízení poté, co byl obviněn z toho, že poskytuje útočiště militantům, což však dle Reuters popírá.
před 3 hhodinami

Izrael zahájil novou vlnu útoků na Írán, v Teheránu hlásí exploze

Izraelská armáda oznámila zahájení další vlny útoků na Írán. V Teheránu zahřměly exploze, uvedla agentura Reuters s odvoláním na íránská státní média. Izrael a Spojené státy v sobotu ráno zahájily rozsáhlý letecký útok na Írán, který směřoval na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Americký prezident Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu vyvinout jadernou zbraň a vyzval také Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli.
02:27Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí je po smrti, potvrdil Trump a íránská státní média

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl v sobotu zabit při izraelsko-amerických úderech, řekl nejmenovaný izraelský činitel agentuře Reuters a několika izraelským médiím. Podle něj bylo nalezeno tělo. Už krátce předtím také izraelský premiér Benjamin Netanjahu bez podrobností uvedl, že stále více signálů naznačuje, že Chameneí je mrtvý. Jeho smrt následně na síti Truth Social potvrdil prezident USA Donald Trump a v neděli také íránská státní média.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Írán v odvetných salvách cílil na Izrael

Nejméně jeden přímý zásah hlásí v sobotu večer po další odvetné salvě Íránu Tel Aviv. Na místě je podle Reuters kolem jednadvaceti raněných, záchranné práce pokračují. Írán v reakci na útoky na své území během soboty opakovaně vypálil na Izrael balistické rakety, salvy předcházely sirény. Izraelci prostřednictvím výstražného systému dostávali do mobilních telefonů varování s instrukcí, aby se uchýlili do krytů. Revoluční gardy uvedly, že jde o začátek odvety za ranní útoky Spojených států a Izraele na Írán.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Íránské drony dopadly na Dubaj či letiště v Kuvajtu

V Jordánsku, Kuvajtu, Bahrajnu, Kataru, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech (SAE) zněly hlasité exploze poté, co Írán spustil protiútok na americké základny na Blízkém východě v odvetě za izraelsko-americké údery. Bahrajn uvedl, že terčem se stalo velitelství páté flotily námořnictva USA v ostrovním království. Na letiště v Kuvajtu či hotel v Dubaji útočil dron. Vybrané země si vyhradily právo na údery odpovědět. Několik lidí napříč jimi v důsledku konfliktu zemřelo.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Izrael a USA letecky útočily na Írán, ten pak ostřeloval základny USA v regionu

Izrael a Spojené státy v sobotu ráno zahájily rozsáhlý letecký útok na Írán, který směřoval na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Americký prezident Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu vyvinout jadernou zbraň a vyzval také Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli. Íránská armáda následně v odvetě ostřelovala Izrael a několik zemí Perského zálivu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...